Střely z minometů, raketometů i z tanků dle Klicperové dopadají velmi často. „Ukrajinští vojáci ovládají jen velmi malou část Bachmutu, takže to sevření do kleští z obou stran tu situaci jenom zhoršilo. Když jsme odjížděli, tak ty dopady střel byly velmi blízko nás. A to už jsme věděli, že musíme zase rychle vypadnout,“ uvedla.
Kvůli tomu, jak se ruské síly přiblížily k silnicím, se zhoršily ukrajinské možnosti zásobování. „Jde to pořád, ale je to velmi nebezpečné a velmi komplikované, protože se musejí používat různé polní cesty, které jsou v hrozném stavu. Takže se tam nedá jezdit tak rychle.“
Ukrajinské síly, které drží západní část města, jsou pak v nevýhodné pozici. „Ale pořád je tam kde se krýt, jsou tam stojící paneláky, i když jsou samozřejmě zničené. Takže oni můžou tu část města ještě bránit. Jak dlouho, to těžko říct. Já si myslím, že už se řízeně stahují. A teď je důležité, aby to stahování se nezměnilo v nějaký úprk a jatka. Což snad by se jim mohlo podařit, stáhnout se bez nějakých větších ztrát. A působit ještě nějakou dobu ztráty Rusům,“ uvedla novinářka.
Fotogalerie: - Před Bartošovým ministerstvem
Kolik ve městě zůstalo ukrajinských vojáků pak nejde odhadnout a nejde to ani u zůstávajících obyvatel. Civilisté se pak bojí opustit své domovy, mají obavy o svou budoucnost. „Mladší muži měli třeba strach o to, že odjedou z Bachmutu a budou násilně naverbováni do ukrajinské armády,“ zmínila Klicperová. Spousta lidí prý doufala, že Bachmut ukrajinská armáda udrží. Ta ale buduje nové pozice u Konstantinovky a Časov Jaru. „Určitě probíhá stahování, i když se o tom veřejně moc nemluví, ale prosakují ty zprávy, že elitní jednotky, které měly dobré technické vybavení, tak se z Bachmutu zřejmě stáhly,“ řekla Klicperová.
Po získání Bachmutu se podle ní budou Rusové snažit vybudovat obranné pozice, ale Ukrajinci je budou dále ostřelovat. „Budou se snažit je držet na linii toho města a nepustit je dál za Bachmut. Ale samozřejmě Bachmut je město, kde se stýká spousta komunikací, jak silničních, tak železničních. A každý dobytý metr svůj význam má, není to tak, že by to byla jen psychologická bitva. To si určitě nemyslím,“ vyvracela, že by na Bachmutu nezáleželo.
Vojáci jí říkají, že potřebují hlavně zbraně a munici. Tvrdé jádro ukrajinské armády prý tvoří ti, kteří bojují již od roku 2014 nebo 2016. „Ti se rozhodně nehodlají vzdát. Ti řeknou, že pro ně jsou nepřijatelné jakékoliv možnosti dohod o územních ztrátách. Ať už by to byl třeba jenom Donbas nebo Krym. Pro ně je pořád jenom jediná varianta, územní celistvost Ukrajiny v hranicích před rokem 2014,“ popsala náladu. Ovšem mobilizovaní podle ní tak tvrdé postoje mít nemusí. „Já jsem se upřímně nesetkala s někým, kdo by říkal, že by bylo dobré ty boje vzdát a nechat Rusům ta území, co si vybojovali,“ doplnila.
Fotogalerie: - Van der Bellen v Praze
Na Ukrajině pokračuje mobilizace. Dle Klicperové platí, že násilím mobilizovaný voják není dobrý voják a ohrožuje i své spolubojovníky. „Já mám zprávy, že jsou odváděni muži proti své vůli. Ne násilně, ale nechce se jim na tu frontu a vůbec do armády. Já si myslím, že i sami Ukrajinci si uvědomují, že tohle není cesta, která jim bude nápomocná k vítězství,“ popsala situaci.
Vojáci na frontě říkají, že západní techniky je na Ukrajině poskrovnu. Sama Klicperová viděla polskou houfnici Krab. Ale zastaralé techniky je hodně. Navíc je prý i nedostatek aut, protože se rychle opotřebovávají, nemluvě o poškození při ostřelování.
Materiálně Ukrajina závisí na USA, které dodávají nejvíce zbraní a munice. Pomoc z Evropy se podle Klicperové vyčerpala, kdo měl něco navíc, i zastaralého, tak už to Ukrajině nabídl. Skladové zásoby jsou vyčerpané, míní. A navíc, Evropa si musí držet rezervu. Ale jakmile Ukrajina nebude mít dostatek zbraní a munice, tak už nebude schopna se bránit, podotkla novinářka.
Na Donbasu a v městech poblíž frontové linie se podle ní člověk setká s proruskými názory a obyvateli. Zůstávající obyvatelé Bachmutu jsou podle vojáků z 90 % proruští. „Skutečně čekají, až přijde ruská armáda, Bachmut obsadí a oni budou moci konečně žít pod křídly ruského světa,“ uvedla. V Charkově se pak čekalo, že bude mnohem více proruský, ale nakonec se ukázalo, že je mnohem ukrajinštější, než se Rusům zdálo. „Byť tady samozřejmě také jsou lidé, kteří předávali koordináty ruské armádě, aby mohli střílet přesněji a cílit na vojenské objekty nebo klíčovou infrastrukturu, tak se Charkov možná překvapivě udržel jako proukrajinské město,“ soudí Klicperová.
Klicperová konstatovala, že Ukrajinci mají obrovské ztráty, i když údajně menší než Rusové. Ale zase už mají menší možnosti mobilizace.
Je také rozdíl mezi západem a východem země. Například Lvov stále vypadá jako „jakékoliv jiné město“, například Praha. Lidé chodí do restaurací, byznys funguje. Ale cestou na východ se situace zhoršuje. Na západě také města v noci svítí, zatímco za Dněprem už jsou ponořena do tmy, když se setmí. A na východě jsou města vylidněnější. Život se ovšem vrací například do Charkova, odkud na začátku války spousta lidí odešla.
Podle Klicperové se konflikt zmrazí v místech, kde se bojuje nyní, protože Rusové budou vyčerpaní útokem na Bachmut. „Já si nemyslím, že teď budou na Donbase nějaké výrazné posuny fronty, pokud bereme, že Bachmut je de facto pod ruskou kontrolou. Oni budou mít velké problémy jít dál, koneckonců bitva o Bachmut trvala od srpna. A to je městečko, které mělo 70 tisíc obyvatel, což je na Ukrajině maloměsto. Takže budou určitě mít problém postupovat dál i na té kreminské frontě, tak i když jsou tam obrovské ztráty, tak taky se tam ta linie nehýbe několik měsíců,“ odhadla budoucí vývoj. Ale co se stane do léta je otázka, bude mimo jiné záležet i na podpoře ze Západu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
Nechtík
