„Komunisté by měli být první, kdo by se měl Němcům odsunutým z ČSR omlouvat. Nechápu, proč už to dávno neudělali. Svého času totiž schválením a aktivním prováděním divokého i řádného vyhánění českých Němců porušili jednu ze svých stěžejních zásad: proletářský internacionalismus,“ píše Řezáč s tím, že po roce 1968 a v „normalizaci“ tímto pojmem mávali jako klackem nad hlavami „pravicových oportunistů“. 

„Nejvíce ten, který si za tzv. buržoazní nacionalismus odseděl léta v kriminálech. A čím jiným nežli buržoazním nacionalismem, dovedeným k praxi etnického vyčišťování, byly poválečné transfery celých národnostních skupin? Byli i takoví komunisté, kteří teorii i praxi odsunu kritizovali. A co si za to vysloužili? Zase jen kriminál,“ poznamenal Řezáč.