Na otázky Jourová odpovídala v češtině. Zároveň hned na úvod debaty jeden z předsedajících schůze, předseda právního výboru, lidovecký europoslanec Pavel Svoboda přítomné seznámil se správnou českou výslovností jejího jména. „Není to paní Džourová ani paní Žurová, ale paní Jourová,“ varoval s úsměvem mezinárodní sestavu poslanců.
Ve svém vystoupení dala jasně najevo, že nikdy nepodléhala tlakům Andreje Babiše (ANO), a to i proto, že žádné tlaky se nikdy neodehrály. „O jeho byznys jsem se ale nikdy nezajímala,“ podotkla. Babiš je podle jejího názoru úspěšný podnikatel a předseda politické strany.
Ve hře je ochrana osobních dat i ochrana soukromí
Po slyšení se sejdou zástupci politických frakcí z výborů, aby vystoupení Jourové posoudili. O komisi jako celku bude Evropský parlament hlasovat na konci měsíce tak, aby se tým Jeana-Claudea Junckera mohl ujmout práce od počátku listopadu.
Pravděpodobná budoucí česká eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví v odpovědích připustila, že nejsložitějším tématem, se kterým se v přípravě setkala, je ochrana evropských dat ve Spojených státech.
„Ve hře je ochrana osobních dat i ochrana soukromí. To je něco, o čem se nevyjednává a nesmí se zpochybňovat,“ zdůraznila. Důvěra Evropy ve Spojené státy byla podle ní „zásadně narušena“ po odhaleních Edwarda Snowdena. Jourová ve středu připomněla, že americké bezpečnostní složky i nadále v jednáních s EU prosazují možnost využívání dat v případě, že z bezpečnostních důvodů vyvstane taková potřeba. To Jourová odmítla. „S takovým přístupem nesouhlasíme, chceme znát vymezení účelu,“ poznamenala.
Přesto by podle ní nyní bylo nezodpovědné rušit stávající systém takzvaného „pravidla bezpečného přístavu“, podle kterého se americké firmy dobrovolně zavazují určitým bezpečným způsobem s daty z EU na svých serverech zacházet. Ve spolupráci s europoslanci by prý chtěla najít způsob, jak tuto problematiku upravit do budoucna.
Podle Jourové je v EU potřeba rychlá reforma ochrany osobních údajů. „Není možné dále fungovat podle směrnice z roku 1995, která je z diluviálních dob, abych tak řekla,“ podotkla.
Jourová dala také jasně najevo, že chce bránit zájmy evropských zákazníků
V otázce podpory malých a středních firem se česká kandidátka do komise vyslovila pro to, aby EU nezatěžovala dál „ty, kdo tvoří ekonomický základ společnosti“. Slíbila, že budoucí komise Jeana-Claudea Junckera bude legislativní kroky EU poměřovat „kritériem potřebnosti“.
Europoslanci připomněli také snahu o omezení bonusů pro bankéře, která rezonuje ve Velké Británii. Podle kandidátky je jejich regulace v pořádku, týká se ale nyní jen asi jednoho procenta zaměstnanců bank, kteří mají na starosti rizikové investice.
Jourová dala také jasně najevo, že chce bránit zájmy evropských zákazníků a že otázka ochrany spotřebitelů nebude v jejím portfoliu jen do počtu. „Budu bránit zájmy spotřebitelů, aby dostávali podmínky jako slabší strana smluvního vztahu, které budou pro ně výhodné a nebudou je nijak poškozovat,“ prohlásila. Jedna z otázek k tématu mířila k českému problému se „šmejdy“ nabízejícími seniorům nekvalitní zboží, jiného europoslance zajímala otázka bezpečnosti nákupů na internetu.
Jejich ochraně by prý mohla napomoci i informační kampaň, která ovšem musí být „kvalitní a efektivní“. Je potřeba se podle ní také zaměřit na skutečnou implementaci směrnice na ochranu spotřebitele. Neboť lepší než vznik stále nové legislativy by mělo být trvání na tom, aby byla skutečně prosazena už ta přijatá.
Jourová se také jasně vyslovila proti zneužívání principu volného pohybu osob v EU
Jedna z tazatelek Jourové připomněla, že ČR bývá kritizována za přístup k Romům. „Dotkla jste se bolavého místa,“ připustila vzápětí kandidátka. Úspěšné začleňování podle ní bude vyžadovat spolupráci na všech úrovních, od evropské po místní, a je dlouhodobou záležitostí i „vzájemného pochopení“ mezi většinou a menšinou.
Jourová se ale také jasně vyslovila proti zneužívání principu volného pohybu osob v EU. Země Unie mají podle ní své vlastní nástroje, jak se s věcí vyrovnat: Mohou zjišťovat, zda chování některých lidí není v rozporu s veřejným pořádkem a také zda tyto osoby nezneužívají veřejné prostředky.
„Tyto nástroje členské země mají a měly by je využívat,“ podotkla. Komise nicméně podle ní věc monitoruje. „Přijdeme s návrhem na řešení, aniž by bylo dotčeno právo volného pohybu osob v případech, že by situace byla dále neúnosná,“ uvedla Jourová, která v odpovědích poměrně často přetahovala dvouminutový limit.
Kandidátka do komise také míní, že členské země mají ve svých trestních zákonících nástroje, jak se vypořádat s návraty lidí, kteří bojovali v řadách teroristických organizací v zahraničí. Podobně se vyslovila k otázce, která se týkala pohledu muslimů na ženská práva. „Nejsou to jen příslušníci tohoto vyznání, kteří porušují práva žen. Je to daleko masovější jev, který vyžaduje pozornost a řešení,“ uvedla k tématu, ke kterému se v odpovědích opakovaně vracela.
Takto chápu gender, popsala Jourová
Podpořit a v diskuzích se členskými zeměmi EU chce také opět otevřít návrh na zvýšení zastoupení žen ve správních radách velkých firem. Připomněla, že i v nynějším návrhu mají země široké možnosti implementace návrhu, který v zásadě říká, že při rovnosti kvalifikace dvou kandidátů by mělo dostat přednost méně zastoupené pohlaví. Zmínila ale také možnost zvýšit zastoupení žen uvnitř samotných evropských institucí i komise jako takové.
„Já chápu gender jako zajištění rovnosti šancí přístupu ke vzdělání, přístupu na trh práce, přístupu do vedoucích funkcí, přístupu ke službám,“ odpovídala pak Jourová na otázku, jak vlastně tuto problematiku chápe. V jiné z odpovědí zase dala najevo, že by ráda opět otevřela téma sjednocení evropských pravidel pro mateřskou dovolenou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
