"Přestože bydlíme poblíž, vůbec jsme nevěděly, že je to mešita. Myslely jsme si, že to bude ústředí nějaké počítačové firmy anebo vědecký ústav," přiznávají ParlamentnímListům.cz se smíchem půvabné studentky ekonomické žurnalistiky Kristine a Katarina. Stojíme před téměř dokončenou Centrální mešitou v Ehrenfeldu, v jedné ze čtvrtí více než milionového Kolína nad Rýnem. Ostatně dvanáct procent obyvatel jsou turečtí muslimové a kvůli nim radnice stavbu mešity povolila.
Fotogalerie: - Největší mešita ve střední Evropě
Kolínská megamešita
Z obrovská stavby z betonových kvádrů rostou dva symbolické minarety připomínající svíčky. Je ještě z části pod lešením a za plotem. Přesto už do velkého podzemního parkoviště jezdí věřící a v jedné z postranních modliteben vzývají Alláha klaníce se směrem k Mekce. Podle nápisů na zvoncích by v ní měly sídlit sociální poradna, studovna Koránu, nakladatelství, knihovna, Centrum pro dialog a dokonce i tělocvična. Z jedné strany sousedí svatostánek muslimů s benzínovou pumpou, z druhé s fotbalovým hřištěm. Na jednom z letáků vylepených na vstupních dveřích jsou nabídky integračních kursů a kursů němčiny pro migranty.
Supermoderní mešita vypadající na nákresech jako vesmírná raketa nebo naopak kostra pravěkého zvířete by měla pojmout na 1300 věřících. Navrhl ji místní architekt Paul Böhm. Celkem by měla stát až dvacet milionů eur a přispělo na ni na osm set tureckých spolků a organizací. "Nemůžeme muslimům zakazovat víru a nechat je modlit se někde na dvorech a ve starých továrních halách," uvedl v roce 2008, kdy padl souhlas s její stavbou, někdejší kolínský starosta Fritz Schramma. Na oplátku však požádal Turecko, aby povolilo stavbu křesťanského kostela ve starověkém Tarsu, rodišti apoštola Pavla.
Studentky o uprchlících
"Hodně lidí tady mluví o silvestrovských útocích. My jsme zde ale nebyly. Myslíme si, že strach z uprchlíků je největším problémem dneška. Měli bychom v Německu najít nějaké vhodné řešení. Není možné, abychom říkali, že musíme zavřít hranice a nikoho sem nepustit. Ostatně evropská tradice humanity nás k tomu zavazuje. Nesmíme říkat, že je zde místo jen pro Němce a ostatní sem nesmí. To se neslučuje s moderním myšlením a evropanstvím," překřikují se Kristine s Katarinou.
Bydlí v pronajaté garsonce nedaleko odtud a pracují jako elévky v jedné z německých televizních stanic. "Uprchlíci žili ve válce a měli by mít možnost zde zapustit kořeny. Angela Merkelová dělá dobrou politiku. Vím, že je to těžké. Ostatně jsem pracovala jako brigádnice v ubytovně mezi uprchlíky. Upřímně, bylo to pro mě velmi složité. Všichni byli překvapeni, že žiju sama, sama řídím auto, že mi rodiče nepomáhají, protože si vydělám po různých brigádách," podotkne Katarina s tím, že lidé v Evropě občas myslí sobecky.
Útoky na mešitu
Přestože mešita ještě není dobudována, už na ní bylo zaznamenáno několik útoků. "Do roka by měla být hotová. Monitorujeme okolí a vážnější problémy jsme nezaznamenali. V roce 2009 někdo na nádvoří vrhnul Molotovův koktejl a občas se u stěn objeví malí sprejeři, ale to je tak všechno," podotkne ve své kanceláři muž v kombinéze s nápisem Storm Security. Představí se jako Vigard. Mešita je také trnem v oku utrapravicové strany Pro Köln, jejíž představitelé varují, že se může stát útočištěm islámských teroristů. Jeden ze stranických sympatizantů navrhl, aby se v mešitě četly Satanské verše Salmana Rushdieho.
Na druhou stranu se muslimové v Kolíně nad Rýnem občas nechovají moc demokraticky. Zdejší imám Sami Abu Yusuf z mešity "Al-Tawhid" údajně k silvestrovským sexuálním útokům prohlásil toto: "Musíme správně reagovat, ne přilévat oleje do ohně, musíme hledat řešení, a pokud někdo zaútočí na ostatní, uráží je, může to být nebezpečná situace. Jedním z důvodů, proč migranti znásilnili dívky, je i jejich vina, jak chodí oblečené, jsou polonahé, používají parfémy, a pak se to stane, je to jako přilévat olej do ohně…" Nicméně jde o citaci pro ruskou televizi REN TV, přičemž je při rozhovoru slyšet pouze ruský překlad.
Manažer o idiotech
"Stavby mešit jsou pro pluralitu a otevřenost Německa důležité. Možná jsou v jednotlivých případech přívrženci islámu, tedy radikálové, nebezpeční, ale nelze zobecňovat. Je v pořádku se postarat o uprchlíky. Útoky na Silvestra byly strašné. Doufám, že policie ty šmejdy dostane, posadí za mříže a pak pošle domů. Máme tady křesťanské Němce idioty, máme tady i muslimy idioty. Jde o pár lidí, co nerespektují naše hodnoty," říká pro ParlamentníListy.cz sedmatřicetiletý marketingový manažer Jan s tím, že by se měli podobní idioti z řad migrantů sebrat a jít tam, odkud přišli.
Na druhou stranu si je vědom neokolonialistické politiky Evropy a USA v Iráku, Afghánistánu a severní Africe. Považuje tedy za logické, že lidé bez perspektivy chtějí před bombami, vraždami a válkou, které nezavinili, utéct. "Podle mě je to v pořádku. Je to takový bumerang. Západ tyto země rozložil, nyní chtějí jejich obyvatelé žít v klidu Evropy. Také ale rozumím, že Německo nemůže pojmout všechny migranty. Nemyslím si ale, že bychom dospěli do bodu, kdybychom se o potřebné lidi nemohli postarat. Merkelová, a to ji nevolím, dělá dobrou věc. Nicméně soužití bude hlavně o vzájemném respektu k hodnotám druhého," podotýká.
Fotogalerie: - Karneval in Köln
Mešity v Německu
Jan, v červené bavlněné čepici a "khaki parkeru" čeká před mešitou na přítelkyni. Podle něj je Evropská unie stabilizační organizací. "Od té doby, co EU existuje, zde nebyla válka. Jde o postupný proces, proto s decentralizací EU nesouhlasím," míní a na námitky ohledně válek na území bývalé Jugoslávie a na Ukrajině odvětí: "V jejich případě nešlo a nejde o mezinárodní konflikty, ale o občanské války." Má jasno i ohledně Krymu a Donbasu: "Rusko začalo tlačit na Ukrajině, protože si uvědomilo spoustu nespravedlností. Nakonec se to změnilo na heslo: 'Neojebávejte nám Putina!' Tomu rozumím, protože domluva zněla jasně. EU a NATO se neměly rozrůstat. Nešlo o žádnou smlouvu, byla to džentlmentská dohoda. Západ ji porušil."
V roce 1990 byly v Německu jen tři mešity. V současnosti by měla být Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem už sto šedesátou. Podle některých kritiků budování mešit v Evropě existují dva druhy muslimských svatostánků. Jeden slouží místním věřícím, druhý je symbolický, monumentální a má vyjadřovat jakési "dobytí" daného města. Kolínu nad Rýnem nicméně dominuje Katedrála svatého Petra, jedna z největších gotických katedrál, která byla založena roku 1248 a dostavěna v letech 1823 až 1880. Její věže jsou vysoké 157 metrů. Nyní je součástí kulturních památek světového dědictví UNESCO.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
