"Přestože bydlíme poblíž, vůbec jsme nevěděly, že je to mešita. Myslely jsme si, že to bude ústředí nějaké počítačové firmy anebo vědecký ústav," přiznávají ParlamentnímListům.cz se smíchem půvabné studentky ekonomické žurnalistiky Kristine a Katarina. Stojíme před téměř dokončenou Centrální mešitou v Ehrenfeldu, v jedné ze čtvrtí více než milionového Kolína nad Rýnem. Ostatně dvanáct procent obyvatel jsou turečtí muslimové a kvůli nim radnice stavbu mešity povolila.

Kolínská megamešita

Z obrovská stavby z betonových kvádrů rostou dva symbolické minarety připomínající svíčky. Je ještě z části pod lešením a za plotem. Přesto už do velkého podzemního parkoviště jezdí věřící a v jedné z postranních modliteben vzývají Alláha klaníce se směrem k Mekce. Podle nápisů na zvoncích by v ní měly sídlit sociální poradna, studovna Koránu, nakladatelství, knihovna, Centrum pro dialog a dokonce i tělocvična. Z jedné strany sousedí svatostánek muslimů s benzínovou pumpou, z druhé s fotbalovým hřištěm. Na jednom z letáků vylepených na vstupních dveřích jsou nabídky integračních kursů a kursů němčiny pro migranty.

Supermoderní mešita vypadající na nákresech jako vesmírná raketa nebo naopak kostra pravěkého zvířete by měla pojmout na 1300 věřících. Navrhl ji místní architekt Paul Böhm. Celkem by měla stát až dvacet milionů eur a přispělo na ni na osm set tureckých spolků a organizací. "Nemůžeme muslimům zakazovat víru a nechat je modlit se někde na dvorech a ve starých továrních halách," uvedl v roce 2008, kdy padl souhlas s její stavbou, někdejší kolínský starosta Fritz Schramma. Na oplátku však požádal Turecko, aby povolilo stavbu křesťanského kostela ve starověkém Tarsu, rodišti apoštola Pavla.