Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
V rozhovoru Ruban vysvětluje, v čem spočívá práce jeho centra i to, jak probíhá vyjednávání, ale rozhovor s ním ukazuje i na další stránky konfliktu na Ukrajině. Ruban podle svých slov už osvobodil více než sto lidí a denně dostává až 300 telefonátů, které se na něj obrací o pomoc. V poslední době na Ukrajině v rámci konfliktu vzrostl počet rukojmí a problému se nyní začal věnovat i prezident Porošenko a jeho administrativa, ministerstvo obrany a tajná služba.
Na Ukrajině je situace taková, že rukojmí si berou obě strany konfliktu, ale navíc tam působí podle rozhovoru také bandy, které zajímá především finanční zisk. Ruban potvrdil, že v takovém případě je nutné peníze hledat a dohodu stavět na nich. Další věc, kterou zprostředkovává, jsou potom výměny lidí z obou stran, včetně zajatců. Při vyjednávání existuje rozdíl mezi vojenským zajatcem a občanským zajatcem. V tom druhém případě, jak Ruban vysvětluje, musí prověřovat „hodnotu“ člověka – tedy to, jestli je možné ho vyměnit, nebo jestli se mu nepodaří přemluvit věznitele, aby ho prostě pustili.
V rámci konfliktu vznikají podle něj na Ukrajině nenormální situace, kdy dochází k zadržení například obyčejných kombajnistů, kteří jdou do práce, jako špionů. Není prý neobvyklé, že jsou takto zadržováni místní obyvatelé a dělají to obě strany konfliktu. „Není to normální a musí to skončit,“ říká Ruban. Dochází ale i k složitějším situacím, kdy hrozí zadrženému člověku, že ho zastřelí - a Rubanovo centrum je musí řešit. Na otázku o tom, jestli ví, kolik zajatců bylo na Ukrajině zastřeleno, opdověděl: „Znám přibližné číslo, které vám neřeknu.“
- Rozhovor v původním ruském znění ČTĚTE ZDE.
Některým lidem prý nestačí, že Janukovyč odešel
Na dotaz o charakteru lidí, kteří berou zajatce, a o důvodech, proč to dělají, Ruban odpověděl: „A kvůli čemu bere zajatce ukrajinská armáda? Co je to za lidi v ukrajinské armádě a v praporech?“ Ruban dále připomenul, že armáda je od toho, aby zabíjela lidi a že důstojníci jsou školeni k přesně stejnému cíli. „Důstojníci jsou profesionální zabijáci... To není člověk, který drží vlajku na přehlídce – to je člověk, který zabije v zákopu druhého člověka.“ A dodal, že se k povstalcům z Doněcké a Luhanské republiky nestaví jako k nepřátelům. „Já ty lidi dávno znám. Jsou tam důstojníci, veteráni z Afghánistánu, se kterými jsme protestovali proti Janukovyčovi. Jsou tam lidi, se kterými jsme stáli na Majdanu. Na EuroMajdanu, ale tak jsme ho nenazývali.“
Na otázku, proč teď tito lidé bojují, Ruban potom odpovídá: „A proč to dělal na Majdanu Pravý sektor? Nebo - proč jsme stáli na Majdanu?“ Podle něj jsou lidi, kterým nestačilo, že Janukovyč odešel a chtějí „jít do konce“ s požadavky Majdanu. To, že to tak dnes nevypadá, je podle něj odpovědnost novinářů a těch, kdo mluví o teroristech a válku přejmenovali na „Antiteroristickou operaci".
Ruban také zpochybnil účast Ruska v konfliktu podle oficiálního výkladu Kyjeva a západních médii. „To, že jste viděla Rusy nebo ruské vojáky, neznamená, že se války účastní Rusko.“ A pokračuje: „Žoldáci jsou na obou stranách, na ukrajinské i doněcké a luhanské. A bojuje tu i Polsko a Švédsko? Je nepěkná anekdota: Rusko bojuje s Amerikou do posledního Ukrajince. To se víc podobá pravdě. Ale to je geopolitika a analýza... My pracujeme přímo v poli a využíváme tyto poznatky a zkušenosti, nazýváme věci svými jmény. Jestli tam jsou dodávky ruských zbraní je jedna věc. Ale kdo je dodává? Putin to může zakázat, to je další otázka. Jestli tam jsou ruští důstojníci, je další věc. To není účast Ruska.“
Válka už mohla být podle jeho názoru vyhraná jednou nebo druhou stranou několikrát, ale není k tomu vůle. Ruban tvrdí, že někdo nemá zájem na tom, aby skončila střelba a začala jednání a podtrhuje, že všechno se mohlo vyřešit vnitřně na Ukrajině: „Všechny otázky se řeší uvnitř Ukrajiny.“
Psali jsme:
Nová, nepochopitelná, hybridní válka
„V Kyjevě se bojí válečného stavu a neví, co to je. Civilisté, kteří jsou u moci, se bojí vojáků, protože je možné, že ve válečném stavu nebudou vládnout a moc bude v rukou vojáků,“ uvedl armádní specialista s tím, že zastává řešení, které by válečný stav na Ukrajině vyhlásilo, protože nejde o žádnou antiteroristickou operaci, ale o válku. „Novou. Nepochopitelnou. Hybridní. Skoro občanskou,“ jak ji Ruban charakterizoval. To, že v ní působí konzultanti (z Ruska), nepovažuje za nic divného. „Konzultanti jsou (ve válce) vždycky. Občanská proto, že ideologicky je nejde rozdělit. Obě bojující strany chtějí dobře žít. Chtějí, aby byly rovné silnice, sytá rodina. Pro ně není rozdíl v tom, jestli se přimknou k Rusku nebo EU, nebo zůstanou samy. Chtějí dobře žít.“
Ruban také zmínil, že v ukrajinském konfliktu se objevuje „třetí strana“, čili diverzanti, která dělá raketové útoky a ty se potom shazují na ukrajinskou nebo povstaleckou stranu. Podle jeho slov není jasné, o koho jde a nemá přesnější informace. Povstalci na Donbasu je prý hledají.
„Povstalci jsou stejní Ukrajinci. Nejsou z jiného těsta, mají stejnou krevní skupinu, je stejně červená. Studovali ve stejných školách, seděli za stejným stolem,“ říká Ruban na adresu lidí na Donbasu. Na poznámku redaktorky, že tito lidé jsou v menšině, odpověděl: „V jaké menšině? Kolik musí umřít lidí, aby byl Donbas považován za ukrajinský? Sto tisíc? Dvě stě?“ Podle jeho názoru je jediným řešením jednat a poslouchat se navzájem: „Vyjednavač málo mluví, zato hodně poslouchá. Po Majdanu a tím spíš po válce už Ukrajina nebude stejná. My všichni teď budeme jíní,“ říká v závěru rozhovoru Ruban.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vss
