Spolek Nelež sám sebe charakterizuje takto: „Jsme profesionálové, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, pracují s daty nebo se věnují médiím, a kterým není jedno, že se tu masivně šíří dezinformace a lži,” přibližuje činnost spolku jeho předseda Roman Číhalík. „Jsme připraveni obětovat svůj volný čas a využít své odborné zkušenosti a kreativitu v boji proti záměrně šířeným dezinformacím. Naše aktivita není politická a pracujeme bez nároku na honorář,“ dodává.

A o koho vlastně jde? Řadu ze jmen tvořících spolek Nelež dlouho a dobře známe. Především Boba Kartouse, který je v bizarním střetu zájmů. Na jedné straně je placen z erárních prostředků jako ředitel Pražského inovačního institutu, dále působí jak tvář jinak povětšinou anonymních „českých elfů“, kteří prý detekují dezinformace ve veřejné komunikaci a vydávají k tomu pravidelné opulentní „zprávy“. Už na první pohled je činnost „elfů“ dosti nákladná, ale v našem dnešním pojetí transparence není šance se dovědět, kdo a proč „elfy“ platí. Hlavně když se jejich „nálezy“ dá argumentovat v celospolečenské štvanici na nepřátele „liberální demokracie“.