Nemalá část veřejnosti je v době migrační krize naladěna proti neziskovkám. A může za to neznalost, upozorňuje student

04.11.2017 18:03

Vedoucí Dobrovolnického centra Univerzity Palackého v Olomouci a student navazujícího magisterského oboru Charitativní a sociální práce Vojtěch Vodseďálek je členem nejužší organizátorské rady Humanitárního kongresu, který se během příštího víkendu odehraje v Praze a je v současnosti největší akcí zaměřenou na humanitární témata v České republice. Podle slov organizátora právě neznalost fungování neziskových organizací vyvolává v lidech strach. Témata neziskovek by proto rád šířil dál mezi veřejnost a chce vymýtit předsudky.

Nemalá část veřejnosti je v době migrační krize naladěna proti neziskovkám. A může za to neznalost, upozorňuje student
Foto: clovekvtisni.cz
Popisek: Člověk v tísni - logo

Hlavním důvodem, proč se Vodseďálek začal o Humanitárni kongres zajímat, bylo to, že je podle něj tato akce naprosto ojedinělá. „Jako student jsem tu měl možnost setkat se s řediteli a vedoucími sekcí největších humanitárních organizací v České republice, ať už to jsou Lékaři bez hranic a Pavel Gruber, či Člověk v tísni a Marek Štys,“ řekl Vodseďálek v rozhovoru pro server Student.e15.cz.

O humanitární témata by se podle slov Vodseďálka mělo v dnešní době zajímat více lidí, protože nikdy nevědí, kdy se jich mohou dotýkat. „Jako příklad uvedu záplavy v roce 1997 na Moravě či v roce 2010 v Čechách. To jsou příklady, kdy se humanitární práce dostala tak blízko k lidem v bezpečné střední Evropě, že to poukázalo na jejich neznalost. Lidé nevěděli, na koho se obrátit. Naštěstí máme v České republice skvěle propracovaný integrovaný záchranný systém a zběhlé humanitární organizace,“ upřesnil.

V současnosti je humanitární práce natolik profesionalizovaná, že v ní dobrovolnictví pomalu ztrácejí místo. „Práce neziskové organizace zahrnuje neskutečné množství byrokracie, vyjednávání, domlouvání. A na to všechno jsou potřeba dobrovolníci,“ říká Vodseďálek a dodává, že nejčastější způsob, jakým se lidé do humanitárních organizací dostanou, je práce na centrále jako dobrovolníci.

  • Původní zdroj ZDE

Nemalá část veřejnosti je dnes, v době migrační krize, naladěna proti Lékařům bez hranic a proti Člověku v tísni, což jsou spolupořadatelské organizace. Tyto negativní reakce ale organizátor Humanitárního kongresu přisuzuje na vrub neznalé veřejnosti. „Lidé neznají historii, jak se tyto organizace vyvíjely, neznají celou současnou situaci, v níž humanitární organizace působí, neznají základy, na kterých stojí,“ miní Vodseďálek a dodává, že strach, který to vyvolává, se dá přisoudit jedině neznalosti – a to je možná dobrý důvod, proč se na kongres přijít podívat a šířit tato témata mezi veřejnost.

Na závěr Vojtěch Vodseďálek dodává, že stále existuje obrovské, široké spektrum lidí, kteří tyto organizace podporují, přestože tito lidé nemusejí být příliš vidět a slyšet. „Stačí se podívat na Klub přátel Člověka v tísni. To je obrovská databáze lidí, kteří darují peníze na jednotlivé projekty; stačí se podívat na sbírky, když se stane nějaká humanitární katastrofa,“ uzavirá s tím, že Česká republika naštěstí patří mezi země, kde je výběr peněz okamžitý. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dah

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Neslibujete nesplnitelné?

Opravdu jde ještě změnit migrační pakt, když ho podezřele narychlo EP před volbami odsouhlasil? A jak chcete zrušit green deal? Jsem pro, ale myslím, že je to nereálný slib.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rusové jedou dál. Rychleji, rychleji. Přiznáno a zdůvodněno

8:04 Rusové jedou dál. Rychleji, rychleji. Přiznáno a zdůvodněno

Rusové na Ukrajině dál postupují. Prý je to i kvůli tomu, že nejvyšší vojenský velitel ukrajinské ar…