Němci moc nevědí, co je Schulz zač, vysvětluje znalec Kechlibar raketový růst popularity. Zatím prý mají radost, že je úplně jiný než chladná Merkelová

21. 2. 2017 20:42

ROZHOVOR Kandidát SPD na kancléře Martin Schulz těží ze své novoty na scéně, ale do voleb schází ještě sedm měsíců a za ně se ta novota trochu setře. Marian Kechlibar, který se na svém blogu Kechlibar.net situaci v Německu dlouhodobě věnuje, je přesvědčen, že pokud by se ještě donedávna předseda Evropského parlamentu stal kancléřem, pokusil by se opět prosadit plnění kvót. U Maďarů a Poláků by narazil na tvrdý odpor. Otázka je, jak by se zachovala naše vláda. Patrně by to záleželo na novém premiérovi a na jeho ochotě se podřídit vůli Berlína.

Němci moc nevědí, co je Schulz zač, vysvětluje znalec Kechlibar raketový růst popularity. Zatím prý mají radost, že je úplně jiný než chladná Merkelová
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

Kandidát SPD na kancléře Martin Schulz je v našich médiích v posledních dnech představován jako naprostá kometa německé politiky. Jak se jeho nástup interpretuje u našich západních sousedů?

Němečtí komentátoři nejčastěji vyslovují názor, že jde o projev únavy voličů z dvanáctileté éry vládnutí současné kancléřky Angely Merkelové. Až dosud platilo, že na německé politické scéně nebyl mainstreamový politik, který by mohl Angelu Merkelovou ohrozit. V CDU eliminovala kancléřka všechny své konkurenty, CSU je regionální strana, SPD řídil nepopulární Sigmar Gabriel a ostatní strany jsou moc malé na to, aby si mohly dělat naděje na první místo ve volbách.

Martin Schulz nebyl na vnitropolitické německé scéně nikdy moc aktivní. Kdysi byl starostou menšího města, pak ale odešel jako poslanec Evropského parlamentu do Bruselu a tam už zůstal. Není tedy spojován s činností současné vládní koalice, což je momentálně výhoda.

Čím Martin Schulz veřejnost nejvíce oslovuje, jak o sobě dává především vědět?

Zejména tím, že působí opačně než Angela Merkelová. Současná kancléřka je strohá, chladná, nepředstupuje moc před lidi. Schulz je žoviální, optimistický, pořádá různá setkání se zájemci, debatuje osobně, je ochoten odpovídat na otázky z publika.

V současné době si Martin Schulz dává záležet na tom, aby byl vidět, ale zároveň moc nehovoří o konkrétním obsahu své politiky. Většina Němců v průzkumech přiznává, že o jeho politických představách a plánech vlastně nic neví.

Toto se může stát v předvolebním boji jeho slabinou. Při debatách v televizi bude nejspíš nucen se k některým tématům vyjádřit přesněji. Například k tomu, jak chce postupovat v opět se zostřující řecké dluhové krizi. To mu může zase nějaké příznivce ubrat.

Martin Schulz nyní těží ze své „novoty“ na scéně, ale do voleb schází ještě sedm měsíců a za ně se ta „novota“ trochu setře.

Na úvod své kampaně se jako odcházející předseda Evropského parlamentu ostře vyjádřil na adresu svých odpůrců. Ujistil v reakci na kroky Donalda Trumpa, že on se nikdy nevzdá hodnot svobody a solidarity, do Francie vzkázal, že i Němci měli agresivně nacionální stranu jako Marine Le Penová, o Alternativě pro Německo řekl, že je ostudou pro Německo a maďarského premiéra Viktora Orbána obvinil, že svým přístupem k migraci rozděluje Evropu. Zabodoval těmito výroky v Německu a vzbudila jeho vyjádření, která citovala média v různých evropských zemích, větší pozornost i těch německých?

Německá média prakticky neřeší skutečnost, že Schulz je s některými zahraničními politiky na kordy. Němečtí voliči se pak zabývají hlavně vnitrostátními tématy. Vliv zvolení Martina Schulze na případné vztahy se sousedy je moc nezajímá.

Schulz je velkým příznivcem kvót na rozdělování migrantů po Evropě, s čímž většina Němců – pro nás bohužel – buď souhlasí, nebo je jim to aspoň jedno. Z pohledu Němců by rozdělování migrantů do ciziny bylo úlevou pro přetížený německý stát. Navíc hodně Němců věří v to, že Evropa jako celek – nejen oni, Němci, ale všichni Evropané – má morální povinnost přijímat běžence, a nemají, bohužel, ani problém s myšlenkou, že by Německo mělo ostatní k plnění takové povinnosti přinutit.

Kdyby se Schulz stal kancléřem, pokusil by se opět prosadit plnění kvót. U Maďarů a Poláků by narazil na tvrdý odpor. Otázka je, jak by se zachovala naše vláda. Tou dobou budeme mít po volbách i my, takže to nebude ta samá vláda jako dnes. Patrně by to záleželo na premiérovi a na jeho ochotě se podřídit vůli Berlína.

Jak reaguje Angela Merkelová na růst Schulzovy popularity a také na signály, že tentokrát by vítězkou voleb její CDU v koalici s CSU být neměla?

Zatím v podstatě nereaguje. To je ale pro ni typické. Angela Merkelová nemá zrovna aktivní přístup k řešení problémů. Ona obvykle spíše čeká, až se problémy vyřeší samy.

V tomto případě jí to nemusí vyjít, protože její vyzyvatel Schulz sám ze scény nezmizí. Je ale možné, že současnou převahu, kterou Schulz má kvůli své novosti, během pár měsíců zase ztratí.

V CDU vyvolal raketový růst Schulzových preferencí určitou nespokojenost, která se projevuje hlavně v Severním Porýní-Vestfálsku. To je spolková země s největším počtem obyvatel, brzy tam budou zemské volby. Navíc je dost postižená problémy s neintegrujícími se komunitami bývalých gastarbeiterů. Pokud CDU volby na podzim prohraje, nespokojenci budou určitě požadovat změny ve vedení strany.

Setkal jsem se v této souvislosti s názorem, že CDU potřebuje strávit aspoň jedno volební období v opozici, aby si ujasnila, čím vlastně je, a případně se vrátila ke svým konzervativním kořenům. Za vlády Angely Merkelové totiž převzala hodně témat od sociálních demokratů či zelených a odcizila si tak část konzervativních voličů.

Na variantu „červená-červená-zelená“ se ovšem moc netěším, momentálně je tato koalice u moci v Berlíně a její vztah k zadlužování a k imigraci je z mého pohledu děsivý. Kdyby stejným směrem zamířilo Německo jako celek, vedlo by to k další destabilizaci situace.

Nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval ve svém prvním projevu Němce k tomu, aby sjednocené Evropě nenechali vzít svobodu a demokracii. Jak je nová hlava státu veřejností po zvolení přijímána?

V Německu nevolí prezidenta občané, ale zástupci politických stran. Ačkoliv většina Němců by si přála mít možnost přímé volby hlavy státu stejně, jako ji mají jejich sousedé ve Francii, Polsku, České republice či Rakousku, současná politická vrstva takovou změnu ústavy neumožní. I proto je téma volby prezidenta v Německu daleko méně diskutováno než u nás.

Největší zájem tentokrát budila skutečnost, že hlavní parlamentní strany se dlouho nemohly dohodnout na jednom kandidátovi. To, že kancléřka nedokázala prosadit žádného „svého člověka“, ale musela se nakonec přiklonit ke kompromisnímu kandidátovi navrženému sociální demokracií, bylo vnímáno jako příznak, že ztrácí politický vliv.

Při volbách samotných dostal Steinmeier o něco málo méně hlasů, než co by odpovídalo počtu zástupců koalice ve volitelském sboru, kdežto kandidát AfD o pár hlasů více. Vysvětlováno je to tak, že pravé křídlo CSU chtělo poslat „varovný vzkaz“ do Berlína.

Pro blížící se volby průzkum britské společnosti YouGov nejen mírně favorizuje za vítěze SPD proti CDU/CSU, ale také uvádí, že pod hranicí vstupu do Spolkového sněmu by zůstala Alternativa pro Německo. Čím si taková čísla pro AfD vysvětlujete, když až dosud patřilo straně zpravidla třetí nebo čtvrté místo podle zveřejňovaných průzkumů?

Tomu příliš nevěřím, AfD si za poslední dva roky vybudovala nějakou členskou základnu a pozice, zejména ve východní části Německa. Aby náhle ztratila dvě třetiny příznivců, to je skoro vyloučeno. Nějaké protestní hlasy se určitě přelily k Schulzovi, ale aby jich bylo tolik...

Navíc představy voličů AfD o uspořádání Německa jsou dost jiné, než představy sociální demokracie. Například vedoucí „mladých sociálních demokratů“ (JuSo) řekla teď do novin, že by si mládežnická část SPD přála uzákonit globální právo na migraci a úplně zrušit deportace odmítnutých žadatelů o azyl. To by znamenalo obrovskou migrační vlnu.

Zpátky k Alternativě pro Německo. Jaké má v tuto chvíli vyhlídky do zářijových voleb s ohledem na její zřejmě uvadající popularitu?

Před měsícem vypadaly preference nějak, dnes podstatně jinak, do voleb se mohou změnit ještě několikrát. Největší slabinou AfD je asi necharismatičnost její předsedkyně, v tomhle směru je na tom Martin Schulz daleko lépe. Takto těsně před volbami už ale ve svém čele nikoho vystřídat nemohou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Otřesné! Proč to podepisujete? Nadával Okamura vládě za migrační dohodu OSN. A nařídil...

16:45 Otřesné! Proč to podepisujete? Nadával Okamura vládě za migrační dohodu OSN. A nařídil...

Na půdě Poslanecké sněmovny se ve středu odpoledne jednalo mimo jiné i o globálním paktu OSN o migra…