Občas se stává, že Poslanecká sněmovna jedná i přes půlnoc. A občas se stává, že je jednání tak bouřlivé, že se ve stenozáznamu objeví poznámka „bušení do lavic“. Ale aby takto bouřlivě poslanci jednali i v nočních hodinách, to žádá opravdu mimořádné téma.

Debata, která probíhala v úterý večer k bodu „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně“, tyto parametry splňovala.

Téma otevřel návrh usnesení, předložený Tomiem Okamurou. Ten vyjadřuje nesouhlas s konáním akce a vyzývá pořadatele, aby ji nepořádali. Zdůrazňuje, že otázky minulosti byly uzavřeny Česko-německou deklarací, a aktivity Sudetoněmeckého landsmanšaftu, vracející se k německé minulosti na českém území, tuto čáru zpochybňují.

Ve vystoupeních opozice byl ale návrh usnesení interpretován jako pokus narušit současné česko-německé vztahy, což koalice odmítá.

„Opozice to pojala zcela nesmyslně. Absolutně nechápe obsah toho usnesení. Vůbec to není o tom, že nechceme smíření s Německem. Je to o tom, že tu nechceme sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, organizace založené nacisty,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lucie Šafránková. Brněnská poslankyně za SPD už absolvovala několik akcí na městském i krajském zastupitelstvu.

Jak vysvětlila, z vlastních rozhovorů ví, že pro mnoho stále ještě žijících pamětníků či potomků obětí je téma tohoto setkání velmi zraňující. „Dotýká se to mnoha lidí v této zemi. Vybavují se jim ty hrůzy, když přišli o své rodiče nebo prarodiče. Já ta vyprávění slyšela, není to nic příjemného,“ vzkazuje poslankyně.

Mediálně nejcitovanějším se stal její samotný závěr v podání Radima Fialy, předsedy poslaneckého klubu SPD. „Vy jste tady dneska do krve hájili zájmy Sudetoněmeckého landsmanšaftu, místo zájmů lidí, kteří umřeli v nacistických koncentrácích. Jděte do prdele,“ opustil řečniště za lomozu z opozičních lavic.

Jeho vulgarismus zarámoval debatu tak, že pražský dopisovatel německých médií Hans-Jörg Jörg Schmidt použil mezinárodně srozumitelný výraz „ekelhaft“.

„Za více než 35 let své pražské dopisovatelské kariéry jsem byl svědkem mnoha zasedání parlamentu. Zasedání, které se protáhlo do noci a týkalo se prvního setkání sudetských Němců vyhnaných po válce v Brně na českém území, předčilo všechny dosavadní parlamentní zvěrstva.“

Německým čtenářům vysvětlil, že strůjcem je „krajně pravicové křídlo SPD“ a vyslal varování, že takové chování „vážně poškozuje své bezproblémové a především velmi důležité vztahy se svým největším sousedem.“

„Tito lidé lžou svým českým spoluobčanům, rozdmýchávají novou nenávist a chovají se naprosto pokrytecky,“ poznamenal s tím, že rušit Benešovy dekrety nechce do Brna se chystající Landsmannschaft, ale německá AfD a rakouští Svobodní, političtí partneři SPD.

Zástupce brněnské občanské scény Matěj Hollan varoval, že rozpoutaný sněmovní masakr může „pohřbít dobrou spolupráci s Bavorskem.“ A dodal, že má existovat dohoda na pohodovém průběhu akce mezi Andrejem Babišem a bavorským premiérem Söderem.

Unavené popůlnoční vystoupení Radima Fialy přemazalo vše, co v předcházejících hodinách řekli poslanci z opozice.

„Sudetští Němci byli vyhnáni. Prosím, adaptujme se na moderní historii, grafické pojmosloví,“ vyzvala Gabriela Svárovská. Jejich potomci se podle ní vracejí do své staré vlasti hledat dialog a pokračování usmíření.

Marek Výborný zkoušel koaliční poslance, jestli vůbec někdy byli v Ležákách, spadajících do jeho volebního obvodu. A vysvětloval, že smíření znamená přiznání viny na obou stranách. Srovnáváním těchto vin naštval několik koaličních poslanců.