Abalová pochází z druhé generace muslimů narozených v Německu, kořeny její rodiny sahají do Bosny i na Srí Lanku. „Mám německé občanství, němčina je můj mateřský jazyk, Německo můj domov a západní hodnoty mými vlastními, i když jsem k nim přidala i něco z islámského náboženství,“ vysvětluje.

Přesto to má prý jako muslimka v Německu těžké, spousta Němců nemá muslimy příliš v oblibě. Po pařížských útocích se situace německých muslimů ještě zhoršila – přibylo útoků na muslimské obyvatelstvo, mešity i uprchlické příbytky. „Trochu mi to připomíná historii Německa před druhou světovou válkou ve vztahu k Židům. Skutečně doufám, že si to brzy někdo uvědomí a tomuhle šílenství učiní přítrž dříve, než zajde příliš daleko,“ věří Abalová.

Německá vláda by na nastalou situaci měla dle jejího názoru reagovat zejména tím, že najde zdravou míru, pokud jde o uprchlíky. „Nemůžeme přijmout každého, Německo by mělo stanovit nějakou hranici. Musí být správně začleněni, naučit se německy, přijmout naše zákony. Tohle je největší výzva pro naši zemi od druhé světové války,“ říká německá muslimka.