Německá kontrarozvědka, fungující pod názvem Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), odmítla klasifikovat klimaalarmistické hnutí Poslední generace (Letzte Generation) jako extremistické, ačkoliv někteří jeho příslušníci používají kriminální metody. „Spolkový a zemský úřad pro ochranu ústavy v současné době nevidí dostatek důkazů pro klasifikaci klimatického hnutí Poslední generace jako ,extremistického‘,“ sdělil Thomas Haldenwang, šéf BfV, mediální skupině Redaktionsnetzwerk Deutschland.
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Hnutí, které hlásá apokalyptické vize o konci světa, požaduje zákaz fosilních paliv a k dosažení svých politických cílů používá nezákonné formy protestu, jako jsou blokády silnic, ničení majetku a poškozování uměleckých děl. Jen za rok 2022 skupina v Německu zorganizovala 276 nelegálních blokád silnic, čímž narušila dopravu na klíčových úsecích. Kritici přitom upozorňují na skutečnost, že blokování dopravy jako metoda protestu ohrožuje lidské životy znemožněním průjezdu sanitek. K hnutí Poslední generace se také hlásili výtržníci, kteří loni v listopadu poškodili obraz Vincenta Van Gogha „Rozsévač“ v galerii Palazzo Bonaparte v Římě, načež se lepidlem přilepili ke zdi muzea. Obdobné útoky na kulturní památky západní civilizace páchají spřízněné klimaalarmistické skupiny v dalších západoevropských městech. Terčem klimatického vandalismu se stala např. také da Vinciho „Mona Lisa“ v paláci Louvre v Paříži.
Šéf německé kontrarozvědky neshledal politicky motivovanou protizákonnou činnost Poslední generace dostatečným důvodem pro její zařazení mezi extremistická hnutí. Jeho úřad se však intenzivně věnuje jiným politickým směrům, včetně sledování legální parlamentní strany AfD, kterou kontrarozvědka označuje za „hrozbu pro demokracii“. Poté, co v roce 2019 BfV stranu AfD oficiálně označila za podezřelou z extremismu, komentátor Aleš Valenta napsal: „Postup rozvědky nepřekvapil. Plně zapadá do kontextu boje německých elit proti pravici, tj. především proti AfD. Vychází vstříc dlouhodobému požadavku zejména SPD a Zelených, aby byla AfD podrobena dohledu rozvědky. A rovněž koresponduje s dávnou spolkovou tradicí zneužívání rozvědky k politickému boji proti nepohodlné pravicové konkurenci.“
Loni v prosinci německé úřady provedly razii proti skupině lidí navázaných na společenství tzv. „Říšských občanů“, které neuznává existenci spolkové republiky a hlásí se k odkazu staré německé říše. 25 osob, převážně v důchodovém věku, bylo zadrženo a obviněno z přípravy státního převratu, jenž měl svrhnout berlínskou vládu, obnovit monarchii o dosadit nový režim v čele s knížetem Heinrichem XIII Reuße. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) označil zátah za „protiteroristickou operaci“. Opozice kritizovala postup německých orgánů jako nepřiměřený a obvinila je ze snahy vytvořit umělou kauzu na diskreditaci politických oponentů. „Státní převrat s padesáti důchodci? Neobsadili by ani radnici v San Marinu! Snahy vybájit si ‚nebezpečí zprava‘ jsou stále absurdnější,“ komentoval záležitost poslanec Bundestagu Petr Bystron (AfD).
„V Německu je opozice utlačována způsobem, který si nikdo neumí představit, za chvíli to bude i u vás,“ varoval pak německý poslanec začátkem letošního února v pořadu Přísně tajně.
Další politické hnutí, které se v minulosti dostalo do hledáčku německé kontrarozvědky BfV, byli odpůrci povinné vakcinace, lockdownů a dalších covidových opatření. Tyto německé občany BfV neváhala obvinit z extremismu.
Mezi další činnosti německých tajných služeb, o nichž jsme v minulosti psali, patřilo špehování zahraničních novinářů. V roce 2017 byly odhaleny dokumenty naznačující, že německá zahraniční rozvědka BND od roku 1999 sledovala více než 50 telefonních či faxových čísel a emailových adres patřících zahraničním novinářům z prestižních světových médií, jako je BBC, Reuters a The New York Times. „Němečtí zpravodajci se dostali nejenom k telefonům zahraničních korespondentů BBC, ale také k telefonickým hovorům přímo v londýnské centrále BBC. Sledováni však byli i spolupracovníci amerického deníku The New York Times či agentury Reuters,“ napsal tehdy deník Spiegel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AKS
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
