V polovině května se na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy uskuteční dvoudenní workshop „Teorie boje“. Povede jej americká akademička a umělkyně Avital Ronnellová, dle pozvánky „ikona feministické a queer teorie“.
Upoutávka na dvoudenní bojovnou akci se na sociálních sítích fakulty objevila ve středu. Právě v den, kdy se FHS snažila komunikovat, že aktivity jako „trénink blokády, protestsong, petice, obsazení kotelny, narušení dopravy či sabotáž toku fosilních energií“, popsané ve studijních materiálech jako téma jednoho z vyučovaných předmětů, se do sylabu dostaly nedopatřením a v žádném případě neplatí, že by fakulta „vychovávala teroristy“, jak prezentované shrnul ministr zahraničí Petr Macinka.
Mgr. Petr Macinka
„Na Fakultě humanitních studií se dá studovat předmět – to se teď pobavte se mnou – Úvod do klimatické krize. Zadarmo, za naše peníze se tady vyrábějí absolventi, kteří pak o sobě tvrdí, že jsou vysokoškolsky vzdělaní. Sabotáž toku fosilních energií se prosím pěkně vyučuje na Karlově univerzitě, na naší nejstarší univerzitě. To už není ekoterorismus, to už je čistý terorismus. Blahopřeju naší nejstarší univerzitě k tomu, že nám tady vychovává teroristy,“ sdělil Macinka na začátku dubna během svého vysílání na kanále XTV.
„Označování fakulty některými jako instituce, která „vychovává teroristy,“ nemá žádnou oporu ve skutečnosti a je v přímém rozporu s dlouhodobě uplatňovanými akademickými, etickými a pedagogickými standardy fakulty,“ sdělila v reakci Ľudmila Lacková Bennett, proděkanka FHS pro vnější vztahy.
Z kontroly sylabů podle ní vyplývá, že se jedná o ojedinělé pochybení, které „bylo způsobeno jednotlivcem a neodráží standardní praxi fakulty“.
Výzkum odporu „více než lidských“ bytostí
Fakulta zareagovala tím, že z výuky stáhla doktoranda, který formulaci do studijního materiálu sepsal.
Jde o studenta doktorandského studia Róberta Repku, magistra umění. Jeho životopis obsahuje studia antropologie, Erasmus v Uppsale a práci v novinách, tiskové agentuře nebo jako dramaturg kulturního centra. Na sociálních sítích lze dohledat jeho zájem o divadlo.
Na FHS UK ale působí především ve výzkumném týmu ResisTerra, který „zkoumá nové podoby, hrozby a přísliby tzv. více-než-lidské rezistence zejména ve střední a východní Evropě“.
S projektem před několika lety přišel Mgr. Bohuslav Kuřík, Ph.D., sociální antropolog, někdejší student britské univerzity v Durhamu a absolvent Fulbrightova stipendia. S projektem nazvaným „ResisTerra: konceptualizace více-než-lidské rezistence antropocénu“ obdržel univerzitní grant Primus, který jeho týmu umožnil se tři roky zabývat „promýšlením konceptů jako vzdor, spravedlnost nebo solidarita optikou tzv. více-než-lidské antropologie“.
Jeho koncept vychází z teorie, že i entity vyšší než lidé jsou aktivními účastníky vztahů, a má proto smysl přemýšlet o jejich právech. „Když se dnes rozhlédneme po environmentálních konfliktech antropocénu, tak uvidíme, že je v nich možné vystopovat řadu příkladů, ve kterých se nějakým způsobem pracuje s více-než-lidským aktérstvím – vyhlašujeme válku virům; přiznáváme právní subjektivitu tajícím ledovcům či řekám; vzýváme či naopak zatracujeme škůdce a plevele pro jejich schopnost „zbaštit“ jak zisk velkostatkářům, tak i způsob monokulturního hospodaření; blokujeme megalomanské projekty developerů dokazováním, že na místě už bydlí nějaký vzácný druh... A ve všech těchto konfliktech ožívají ne-lidé jako aktéři – tu jako právní subjekty, tu jako strategičtí nepřátelé, tu jako hrdinové, tu jako spojenci a parťáci. Spolu s nimi přichází i možnost znovupromyslet velké politické koncepty jako je spravedlnost, solidarita nebo právě rezistence optikou více-než-lidskou. A to je přesně to, co děláme v ResisTerra,“ vysvětloval na fakultním webu.
Druhým projektem, kterému se magistr Kuřík věnuje, je kniha, která koncept „více-než-lidské rezistence“ představí českému čtenářstvu. Teď na ni bude mít trochu více času, stejně jako Repka byl totiž stažen z výuky předmětu Úvod do klimatické krize, kde současně působil jako garant.
Dokončit semestr se studenty mají dva pedagogové. Vedoucí Katedry sociální a kulturní antropologie Markéta Zandlová a rovněž Mgr. et Mgr. Arnošt Novák, Ph.D.
I on se pohybuje kolem projektu ResisTerra, kde je seniorním výzkumníkem. Veřejnosti je autor knihy Tmavozelený svět ale znám hlavně jako někdejší mluvčí žižkovského squatu Klinika. „Autonomní sociální centrum Klinika“ v někdejší plicní klinice na Žižkově, obsazené většinu času nelegálně, fungovalo od roku 2014, poslední osoby budovu opustily až v roce 2019. Projekt prezentovaný tvůrci jako kulturní a vzdělávací centrum se kromě pravidelných stížností obyvatel okolních domů na hluk a nepořádek objevil ve zprávě Ministerstva vnitra o extremismu kvůli vazbám na anarchistické hnutí.
Arnošt Novák byl jednou z hlavních tváří projektu.
„Cílem centra je, aby fungovalo na úplně odlišných principech, než na kterých je založena stávající kapitalistická společnost. Cílem našich aktivit je potkávat se s ostatními lidmi a dělat něco, o čem si myslíme, že je smysluplné, rozvíjet sociální vztahy založené na solidaritě, vzájemné pomoci, samosprávě a sdílení,“ vysvětloval v roce 2015.
Taktika přímých akcí v Česku. Přednáška Arnošta Nováka
Vzhledem k této minulosti přednášejícího se ParlamentníListy.cz dotazovaly proděkanky FHS pro vnější vztahy Ľudmily Lackové Bennett, jakým způsobem je pan Arnošt Novák do výuky předmětu zapojen. Odpovědi jsme se prozatím nedočkali.
Magistr Novák působí pedagogicky též na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde se podílí na předmětu Teorie nerůstu. Kolem tohoto pojmu vznikla v Brně coby „výzkum“ velmi zvláštní badatelská skupina pedagogů, aktivistů, politiků a neziskových organizací, o které ParlamentníListy.cz psaly už v minulosti.
Ing. et Ing. Vladimír Novák
Předmět Úvod do klimatické krize je vyučován jako volitelný v bakalářských studijních programech, určen je pro studenty prvního nebo druhého ročníku. Společně mají „popularizační formou rozplétat jednotlivé roviny krize a uvést tak studující do problematiky klimatické krize“.
Předmět je absolvován testem (tři otázky z látky probírané na hodinách, studium předepsané literatury k testu pouze doporučeno) a předtím „vypracováním skupinového úkolu“. V jeho rámci se skupiny studentů mají zamyslet „a co tedy můžeme dělat“. K tomuto zamyšlení mají studovat aktivity klimatického hnutí, sousedských spolků, studentských skupin i umělců.
„Porozmýšlejte, čo bystx vedelx realizovať vo vašom špecifickom kontextě,“ bylo dále uvedeno v zadání od Róberta Repky. Výsledkem měla být skupinová prezentace, v podobě příkladně formulované aktivitami, které citoval Petr Macinka.
"Sabotáž toku fosilových energií", to vyučuje Mgr. et Mgr. Arnošt Novák, Ph.D. na Fakultě humanitních studií UK. Že by studenti byli na praxi? https://t.co/beoeCsLLQ5 pic.twitter.com/mFS2fIfkhy
— Martin Weiss (@no_amount) April 13, 2026
Podle sylabu v tomto předmětu neexistují dobré a špatné odpovědi, jen snaha společně posunout uvažování o tom, co je možné dělat.
Záměr předmětu je zřejmý bez ohledu na provedené škrty v sylabu. Jeho cílem je učit studenty o možnostech a formách aktivismu ve veřejném prostoru.
Výuka je velmi prakticky zaměřená...
A v tomto směru není v nabídce FHS UK zdaleka jediným. Na fakultě je vyučován třeba také dvousemestrální kurz Krize jako příležitost, vedený Ivanem Ryndou, známým veteránem zeleného hnutí už od doby před rokem 1989.
„Počátek 21. století přinesl v globálním měřítku krizi finanční, ekonomickou, environmentální, ale do krizových situací se dostává i oblast demografie, sídelní struktury, migrace. Krizi zažívá i politická sféra, věda, kultura a sdělovací prostředky a informace. Ve všech oblastech je různě zasažena místní, regionální a globální úroveň. V cyklu přednášek předních odborníků se posluchači seznámí s jejich názorem na jednotlivé oblasti a jejich problémy, klíčové hráče, rizika a možnosti řešení, bude-li krize pochopena správně – jako příležitost ke změně,“ je představen.
Teoretické základy o neziskovém hnutí studenti dostanou v předmětu „Role neziskových organizací v dnešní společnosti“. Speciální znalosti lze získat v předmětu „Řízení neziskových organizací“.
A v jiném kurzu se zase studenti učí, jak si zajistit financování. Předmět s názvem Fundraising vede docentka Marie Dohnalová a magistr Jan Kroupa (nejde o novináře Jana „Janka“ Kroupu). „Studenti se seznámí se základy práce s dárci a s významem fundraisingu v řízení a fungování dobročinných organizací. Odhodlání a závazek zajistit si na svou činnost dostatek zdrojů je podstatným charakteristickým rysem dobročinných organizací, přesto je stále v České republice velmi často podceňován nebo nepochopen. Dárce není zdrojem peněz, ale součástí poslání, vize a příběhu každé dobročinné organizace, je součástí komunity, které některé konkrétní společenské téma není lhostejné. Výuka je velmi prakticky zaměřená: studenti si v praxi vyzkoušejí naplánovat a zrealizovat konkrétní fundraisingovou kampaň,“ je předmět představen.
I další předměty na Fakultě humanitních studií jsou orientovány tímto „praktickým“ směrem. Čistě namátkou: Udržitelná a profesionální NGO, Teorie a praxe občanské angažovanosti, Právní rámec občanského sektoru.
Současně ale fakulta v debatě, která se kolem slov Petra Macinky rozpoutala, vehementně ujišťuje, že „Fakulta humanitních studií UK je oborově různorodá a názorově pluralitní akademická instituce. Stojí na principech akademické svobody, otevřené diskuse, respektu k rozmanitosti a citlivosti k etickým otázkám“.
Toto ujišťování souvisí i s březnovými událostmi, kdy byl jeden ze studentů fakulty zadržen po žhářském útoku na průmyslový komplex v Pardubicích. Tehdy poprvé byla upoutána pozornost veřejnosti na pražskou fakultu, kde se v minulosti opakovaně odehrávaly aktivity na podporu Palestiny, v českém kontextu považované za nezvyklé.
„Fakulta jednoznačně odmítá, nepodporuje a nepřipouští jakékoli formy násilného jednání. Akademická svoboda není bezbřehá, je nutné ji vyvažovat odpovědností, pluralitou názorů a důrazem na argumentaci založenou na ověřitelných datech. Takové prostředí považujeme za klíčové pro prevenci jednostrannosti i radikalizace a takové prostředí na fakultě důsledně prosazujeme a rozvíjíme,“ uvedli k tomu zástupci fakulty.
Snaha o pluralitu názorů a důraz na argumentaci jsou bezesporu chvályhodné a naplňují poslání vysokoškolského vzdělávání, které koneckonců definují i zákony. Je však otázkou, jak jsou tyto hodnoty zajišťovány v rámci výuky předmětů, kde se přímo ve studijních materiálech hovoří o tom, že mají ambici „společně posunout uvažování“, nebo při působení vyučujících, o jejichž aktivity se v minulosti zajímaly bezpečnostní složky.
Na tyto otázky se ParlamentníListy.cz dotazovaly proděkanky FHS pro vnější vztahy. Ani na ně jsme nedostali odpověď.
Jsme tedy odkázáni na prohlášení, které vydala fakulta ke sporu s Petrem Macinkou. „FHS se hlásí k roli instituce, která vytváří prostor pro setkávání různých forem humanitního poznání, pro vzájemný dialog, reflexi a rozvoj kreativity. Naším cílem není pouze reagovat na vnější výzvy, ale aktivně formulovat vlastní vizi humanitního vzdělávání, které má sílu kultivovat společnost, otevírat nové horizonty porozumění, posilovat demokratickou kulturu a přispívat k utváření udržitelné a reflektované budoucnosti,“ píše se v něm.
Mnohé pak zaujalo, že na sociálních sítích fakulty pod příspěvkem hlásícím se k otevřené diskusi, respektu a rozmanitosti docházelo k poměrně masivnímu mazání kritických příspěvků, což nepůsobilo dojmem instituce vytvářející prostor pro setkávání. Jak se na tento způsob komunikace fakulty dívá tisková mluvčí Univerzity Karlovy Michaela Lagronová, jsme se rovněž ptali marně.
Kde je hranice mezi „otevíráním nových horizontů porozumění“ a „výchovou teroristů“, o tom bude česká veřejnost patrně debatovat ještě dlouho a nepochybně bouřlivě.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Mají aktivisté vyučovat na vysokých školách?
