Německý kancléř i superministr trvají na svém: Možná se blíží krize, ale jádro je špatné a vypneme ho

18.07.2022 20:41

Německý ministr hospodářství Robet Habeck ze Zelených tvrdí, že by i přes sílící energetickou krizi nemělo Německo prodlužovat chod jaderných elektráren. Stejný názor má sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, někteří členové vlády jako ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů Christian Lindner o tom ale chtějí ještě jednat. Poslední tři německé jaderné elektrárny měly být odstaveny do konce roku 2022.

Německý kancléř i superministr trvají na svém: Možná se blíží krize, ale jádro je špatné a vypneme ho
Foto: Hans Štembera
Popisek: Elektrárna s chladícími věžemi

Jaderné elektrárny Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku jsou posledními v celém Německu. Jejich osud měl být naplněn v průběhu letošního roku, vzhledem k energetické krizi, která může eskalovat, o tom ale bude německá vláda ještě jednat.

Pro vyřazení je nadále kancléř Olaf Scholz nebo ministr hospodářství Robert Habeck, například ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů Christian Lindner chce ale na toto téma ještě otevřít diskusi. Prodloužení životnosti jaderných elektráren prosazuje šéf německé opozice Friedrich Merz (CDU) s tím, že při nedostatku plynu je nesmysl spotřebovávat ho k výrobě elektřiny.

V prvním čtvrtletí letošního roku podle informací serveru Novinky.cz vyrobily tyto elektrárny šest procent elektřiny a zastánci prodloužené životnosti jaderných elektráren upozorňují, že by to mohlo vyřešit případnou krizi s plynem.

Podle šéfa regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klause Müllera ale prodloužení chodu posledních tří jaderných elektráren plynovou krizi stejně nevyřeší, protože vyrábějí jen elektřinu, ale žádné teplo. „Německo má problém s plynem, s výrobou tepla. Plyn je základní surovinou pro průmysl, kde nám jaderné elektrárny vůbec nepomohou,“ řekl Müller.

Jisté je, že v případě ukončení provozu jaderných elektráren bude potřeba nahradit šest procent německé elektřiny, což při možných výpadcích dodávek plynu bude složité.  

Pravdu mají podle serveru ale obě strany, záleží jen na úhlu pohledu. V současné době je třináct procent německé elektřiny vyráběno plynovými elektrárnami a šest procent jadernými elektrárnami. „Tři jaderné elektrárny v loňském roce vyrobily 33 terawatthodin elektřiny. Pokud byste to přeměnili na plyn, mohli byste to použít k vytápění asi tří milionů rodinných domů,“ uvedl jaderný inženýr Thomas Walter Tromm z Technologického institutu v Karlsruhe.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…