Občané malého městečka Bornheim žili poklidně, byli uvyklí si pomáhat a pořádat mnohé kulturní akce. Když nastala uprchlická vlna, občané se postavili výzvě čelem a snažili se pomoci lidem prchajícím před válkou. A teď?
Radní městečka Bornheim musí řešit otázku, kde uprchlíky ubytují. Prozatím jich mezi deseti tisíci obyvateli žije asi 800, ale počítá se s tím, že na jaře jejich počet stoupne na patnáct set. Běženci jsou ubytováni v kontejnerových objektech, kde normálně tráví své dny sezonní dělníci. Až se tito budou potřebovat vrátit k práci, městečko bude muset vyřešit otázku, jak naloží se stovkami uprchlíků.
Stojí za pozornost, že o problémech s uprchlíky se raději nesmí moc mluvit, aby mezi občany nezavládly „přehnané obavy“. Jeden ze známých novinářky pracuje jako policista a nyní dohlíží na uprchlíky v Pasově.
„Když jsem se ho snažila přesvědčit k poskytnutí rozhovoru, odmítl. Někdo by ho mohl obvinit z rasismu a nesnášenlivosti. V Německu se o kriminalitě uprchlíků totiž nemluví. Významní politici Severního Porýní-Vestfálska (NRW) zabývající se bezpečnostní politikou (od sociálních demokratů přes křesťanské demokraty, liberály a zelené) byli již v říjnu 2014 informovaní o zločinech páchaných uprchlíky, kteří bydlí v NRW. Šlo o gangy žadatelů o azyl ze severní Afriky, kteří pod vlivem alkoholu přepadávají a obtěžují občany a rabují v obchodech. Členové výboru napříč politickým spektrem ovšem nechtěli zneklidnit občany a s těmito informacemi nešli na veřejnost – z obav ze stigmatizace uprchlíků, popisuje situaci autorka.
Pokud bude německá politická scéna dál zamlčovat některé činy, povede to jen k tomu, že občané přestanou svým politikům věřit. Pak teprve nastanou velké problémy.
autor: mp
