Není možné, aby Německo diktovalo zbytku Evropy. Více EU znamená méně Berlína, burcoval v rádiu Špicar

24.07.2019 22:41

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Jelikož nastupující britský premiér Boris Johnson nevylučuje, že jeho země opustí Evropskou unii bez dohody, rozhovořil se Špicar především ohledně dopadů tvrdého brexitu na Českou republiku. Došlo však i na změny v Evropské unii po posledních volbách a co provází nástup Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Špicar poznamenal, že se tam Leyenová dostala především díky dosazení od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, což pro nás může mít neblahé důsledky.

Není možné, aby Německo diktovalo zbytku Evropy. Více EU znamená méně Berlína, burcoval v rádiu Špicar
Foto: Hans Štembera
Popisek: Brexit, ilustrační koláž

Anketa

Bude co slavit během 30. výročí 17. listopadu 1989? (Ptáme se 24.7.2019)

5%
95%
hlasovalo: 12920 lidí
Podle Špicara je nynější největší hrozbou pro nás možná obchodní válka mezi USA a Evropou, jelikož pokud by se Donald Trump skutečně rozhodl zavést pětadvacetiprocentní cla na dovoz automobilových součástek i samotných vozů, tak by to byl velký problém pro páteř našeho průmyslu. „Představa, že Donald Trump splní, čím hrozí, tedy že zavede 25% cla na dovoz evropských automobilů do Spojených států, by byla pro českou ekonomiku velmi špatná zpráva,“ varoval.

Následovalo téma brexitu. Právě Velká Británie je pro nás pátý největší obchodní partner a hraje se zde tak až o 350 miliard korun, které se v obchodu s ostrovním státem a námi točí. Velká Británie je také velkým trhem například pro přístroje spojené s telekomunikací, zde se jedná až o 60 % vývozu a v případě tvrdého brexitu bez dohody by to pro tato odvětví bylo velice citelné.

Po tvrdém brexitu by mohlo hrozit, že by se Velká Británie stala pro Česko stejnou zemí, jako jsou v současnosti právě Spojené státy, a zavládnout by tak mohly problémy na hranicích, a to i třeba s certifikací, což by mělo fatální důsledky například pro vývoz léků z Evropy.

Celý záznam z vysílání si můžete přehrát zde:

Přestože by tvrdý brexit obchod mezi Českem a Británií nezablokoval, výrazně by ho zkomplikoval. „Nejvíc se bojíme vstupu do režimu WTO. Velká Británie by se pro nás téměř ze dne na den stala zemí v pozici Spojených států,“ upozorňuje Špicar.

Někteří obchodníci se prý na možnost odchodu Spojeného království bez dohody připravují již nyní. Špicar ve vysílání poukázal na výrobce krmiv pro psy a kočky, kteří svou výrobu již přesunuli mimo ostrovy.

„Ty dopady budou opravdu dramatické,“ tvrdí Radek Špicar s tím, že se sice škodovky nepřestanou do Velké Británie dovážet a ani lidé tam nepřestanou jezdit, ze začátku však může dojít k velkému chaosu, a pokud by se i zhoršily vztahy EU z pohledu jednání s Británií natolik, že by začala panovat po brexitu určitá rezervovanost, bude to mít vliv na naše budoucí jednání se Spojeným královstvím jakožto nynějším i budoucím důležitým obchodním partnerem.

Fotogalerie: - Senát o brexitu

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády
Jiří Dienstbier
Milan Štěch
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...

V případě tvrdého brexitu by Česko zřejmě přistoupilo k uzavření bilaterálních smluv s Velkou Británií. „Uzavření takových smluv ovšem netrvá týdny ani měsíce,“ upozorňuje Radek Špicar s tím, že právě mezidobí od brexitu do uzavření smluv by bylo obdobím největších ztrát. „Konec světa nenastane, dopady tvrdého brexitu ale budou dramatické,“ shrnuje.

Velkým problémem je prý irská pojistka, na které často všechna vyjednávání Evropy s Britskými ostrovy troskotají. Irsko bychom výměnou za dohodu neměli podle Špicara „házet přes palubu“, a to zvláště především my v České republice s pohledem na naše historické zkušenosti.

Špatné prý je i to, že pro nás byla Británie největším partnerem, který s námi v rámci Evropské unie upozorňoval na byrokratizaci EU. Také pro nás může být velmi nepříjemné, že ztratíme největší zemi bez eura, a mohlo by tak začít zaměření směrem jen na euro. Pak by nám prý nezbývalo nic jiného než začít nad eurem přemýšlet, abychom se zavčas mohli podílet se svými zkušenostmi na rozvoji eurozóny.

Fotogalerie: - Klima teď, škola později

Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...

Došlo i na téma přímo nevolené Evropské komise. V našem zájmu by podle Špicara mělo být, abychom mohli členy Evropské komise volit. Zmínil i její novou předsedkyni Von der Leyenovou a poznamenal, že se tam Leyenová dostala především díky dosazení od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „Emmanuel Macron je víc Francouz než Evropan,“ varoval Špicar s tím, že si tak nyní francouzský prezident ze své pozice může pohrávat se samotnou Komisí, a znevýhodňovat tak třeba naše občany ve Francii v otázce volného pracovního trhu.

Neopomenul se dotknout ani kontroverze, kterou vyvolaly cíle Leyenové v otázce omezení uhlíkové stopy. Stát se uhlíkově neutrální například pro Finsko je prý úplně jiné než pro Českou republiku, která je spolu s Rumunskem nejprůmyslovějším státem v Evropské unii vůbec.

„Tady není možné, aby Německo diktovalo zbytku Evropy,“ říká Špicar, síla Evropy je podle něj právě ta, že u stolu sedí 28 národů. Na tom prý EU stojí. A dodává: „Více Evropy znamená méně Berlína.“

Fotogalerie: - Vlajka EU v plamenech

Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...
Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...
Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...
Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...
Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...
Akce válečného veterána Martina Zapletala před Pra...

A v úplném závěru došlo i na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, ten čelí po osočení protestujících studentů při stávce za klima novému problému. Potíže má tentokrát kvůli podivnému titulu z Oxfordu. Podle informací britského deníku The Times má Hanákova čestná profesura ukrajinský původ a na slavné univerzitě se přiživuje. „Je to nešťastné, a to je všechno, co k tomu můžu říct, řekl Špicar, načež ho však moderátorka Bastlová počala „grilovat“ opakujícím se dotazem, zdali není chyba takovýto diplom prezentovat na stránkách Svazu průmyslu a dopravy, zvláště když se svaz často pouští do kritiky českého školství. Špicar na to pouze odvětil, že si příště již prý budou lépe zjišťovat, kdo nějakého člena svazu ocení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: rak

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lidí je moc. Maminku nepřesvědčila, maminkou nebude. Aktivistka z Chvaletic promluvila

11:22 Lidí je moc. Maminku nepřesvědčila, maminkou nebude. Aktivistka z Chvaletic promluvila

Na přelomu června a července se ve Chvaleticích konala akce nazvaná „Klimakemp“. Ta si klade za cíl …