Jaké jsou mzdy redaktorů České televize? A kolik se na Kavčích horách platí manažerům? Tyto otázky jistě zajímají nejednoho občana. ParlamentníListy.cz ale dokumentují příběh, v němž se jeden z diváků začal skutečně domáhat odpovědí.
„Transparentní poskytování informací o hospodaření a odměňování osob působících v klíčových redakčních a řídicích funkcích veřejnoprávní instituce je ve veřejném zájmu. Přispívá k posilování důvěry veřejnosti a umožňuje věcnou a informovanou diskusi o efektivním nakládání s veřejnými prostředky,“ vysvětluje pan Jaroslav z Valašska, který ParlamentnímListům.cz poskytl svou komunikaci s Českou televizí.
Anketa
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?
hlasovalo: 10239 lidí
Advokát Tomáš Nielsen pro ParlamentníListy.cz poznamenává, že i když jsme si zvykli nazývat vztah mezi veřejnoprávním médiem a plátci poplatků za jeho provoz „koncesionářským“, ve skutečnosti lidé tyto poplatky platí proto, že jim to ukládá zákon.
Po novele prosazené ministrem Baxou mnozí mediální experti ParlamentnímListům.cz uvedli, že platební povinnost je nastavena tak široce, že se v podstatě nejedná o platbu za přístroj (což je princip koncese), ale o daň, které podléhá drtivá většina obyvatel.
V této logice lze tedy peníze vybrané od koncesionářů skutečně považovat za „veřejné prostředky“. Vědomi jsou si toho i zákonodárci, kteří se momentálně snaží podřídit hospodaření České televize a Českého rozhlasu kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který dle zákona „vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu“.
„Podstatné jsou podle mě ale hlavně dvě věci. V první řadě je to otázka, do jakého detailu lze považovat veřejnou kontrolu v otázce odměňování za zákonnou. Druhou je celkový systém odměňování nejen ve veřejnoprávních médiích, ale v celé veřejné sféře, včetně státní správy,“ vysvětluje Tomáš Nielsen.
Žádost podle „sto šestky“ (zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) pan Jaroslav odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které mají platy a mzdy, vyplácené z veřejných prostředků, povahu veřejné informace, pokud nejsou spojeny s identifikací konkrétní osoby, jejíž osobnostní práva by mohla být dotčena.
Fotogalerie: - Velikonoce v Krumlově
Následovalo dopisování s právním odborem ČT, při němž bylo vyjasněno, že občana zajímá počet zaměstnanců na redaktorských pozicích, jejich průměrná mzda, dále případné bonusy a odměny. Tyto informace jej zajímají v meziročním srovnání let 2024 a 2025. U manažerů pak hrubé mzdy, odměny, bonusy a další peněžitá plnění.
„Účelem této žádosti je přispět k veřejné diskusi o nakládání s veřejnými prostředky a informovat občany o odměňování klíčových zaměstnanců veřejnoprávní instituce, čímž plním roli tzv. „společenského hlídacího psa“,“ vysvětlil.
Fotogalerie: - Pietních 168 hodin
Další korespondence se rozeběhla 30. března, když Česká televize doručila žadateli negativní stanovisko.
Ten proti rozhodnutí podal rozklad a ČT napsal, že považuje za mimořádně neetické, pokud Česká televize shledává ve zveřejnění odměn svého vrcholného managementu „bezpečnostní a konkurenční riziko“, zatímco po něm pod hrozbou sankcí požaduje, aby každých šest měsíců dokládal, že splňuje podmínky osvobození od koncesionářského poplatku.
„Zatímco já musím prokazovat svou finanční situaci do poslední koruny, management instituce hospodařící se 7 miliardami korun z veřejných peněz se schovává za „právo na soukromí“,“ podivuje se křiklavému rozporu.
Odkazy na judikaturu dokládají, že veřejný zájem na kontrole nakládání s veřejnými prostředky převažuje nad ochranou soukromí osob, které tyto prostředky čerpají. Ještě více jej ale rozčílila argumentace, že není žádným „hlídacím psem“ a do této kategorie spadají pouze novináři. Režim zákona 106/1999 přitom slouží k poskytování informací občanům.
„Já si nemyslím, že by občan měl mít právo na informaci o konkrétní výši platu každého zaměstnance. K čemu by taková informace byla? Podle mě by se mělo uvažovat spíš tak, že právo na informace o konkrétním odměňování je z hlediska veřejné kontroly legitimní u členů vrcholného vedení. U ostatních by měly být k dispozici spíše údaje anonymizované, nebo souhrnné podle různých kategorií či funkčního zařazení pracovníků,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz advokát Tomáš Nielsen, který se tématu veřejnoprávních médií a jejich koncesionářů dlouhodobě věnuje.
Tím v podstatě přisvědčuje argumentaci tazatele.
Proč Česká televize tuto argumentaci nepřijala a považuje ochranu osobnostních práv za důležitější než veřejný zájem na transparentním nakládání s veřejnými prostředky, se ParlamentníListy.cz snažily zjistit. Tiskový odbor ČT však možnosti vyjádření doposud nevyužil.
Stejně tak můžeme jen spekulovat, jak si právní oddělení ČT vykládá právo na informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím a jak vnímá dělící linii mezi „novináři“ a „nenovináři“.
Nakládání s penězi v České televizi je tématem veřejné debaty dlouhodobě, také proto, že Kavčí hory v této oblasti tradičně vykládají transparentnost velmi restriktivně.
Známy byly příjmy generálního ředitele, a jednou byly anonymizovaně zveřejněny příjmy členů vedení.
Fotogalerie: - Macinka s podnikateli v Maroku
Jinak se diváci o příjmech zaměstnanců dozvídali pouze příležitostně, včetně poněkud bizarní kauzy jednoho odstupného, které mělo činit 17 platů ve výši 1 682 475 Kč. Vzhledem k okolnostem se spekulovalo, že má jít o redaktorku Noru Fridrichovou, která to ale nepotvrdila.
Kolem platů na Kavčích horách se i kvůli tajemné komunikaci televize vedly mohutné spekulace. Nejčastěji byl jejich předmětem Václav Moravec a jeho pořady, které vyvolávaly otázky i svými náklady na výrobu.
Odpovědí se občané dočkali málokdy. Legendou se staly smlouvy zveřejněné na základě „stošestky“, ve kterých ale byla s odkazem na obchodní tajemství drtivá většina textu začerněna.
Podle advokáta by ale v tomto případě měla televize skutečně být transparentnější, u externích smluv je mnohem méně důvodů cokoli utajovat. „Tam by výše odměny měla být transparentní vždy. A je jedno, zda poskytovatelem je IT firma nebo IČař, který například České televizi takzvaně dodává konkrétní pořady,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Podle Nielsena je ale na kompletní změnu zralý celý systém odměňování ve veřejné sféře. „Současný model tabulkových platů, kde o výši odměny rozhoduje hlavně počet ‚odkroucených‘ let služby, je šílený,“ poznamenává.
ParlamentníListy.cz stojí za svými čtenáři. Jednají s vámi arogantně úřady, zdravotnická zařízení, banky, mobilní operátoři nebo další instituce, se kterými přicházíte do styku? Obraťte se na e-mail j.polansky@parlamentnilisty.cz.
Kocum
