Jiří Padevět navštívil v tomto týdnu jabloneckou knihovnu a zavítal i do libereckého Fryčova knihkupectví, aby představil svou novou knihu Krvavé finále o násilnostech na civilním obyvatelstvu na jaře 1945 v českých zemích. „Nemám rád, když někdo říká, tohle udělali Němci, Češi nebo někdo jiný. Vždy šlo o konkrétní lidi.“

Autor nejprve návštěvníkům knihovny povyprávěl o své knize. „Zabývá se obdobím mezi březnem a květnem 1945 na území dnešní České republiky, jde o násilnosti ze strany německé branné moci – nikoli jenom Němců – na civilním obyvatelstvu,“ uvedl.

Vypálené vesnice kvůli provokatérům

Incidenty jsou rozděleny do čtyř kategorií. „Takzvaná protipartyzánská operace, kdy do valašských a moravských vesnic pronikali provokatéři, kteří se vydávali za partyzány, či dezertéry ze slovenské armády a podobně. Nebyli to Němci, ale Slováci, Ukrajinci, Rusové,“ upozornil. Provokatéři přišli do vesnice, na někoho večer zabouchali. Řada lidí je přijala, dali jim najíst, uložili je na noc. „Ani o žádném kontaktu na partyzány nic neřekli, protože ho nevěděli. Ráno se tito mužové odebrali ke své německé jednotce. Následně byla vesnice vypálena a lidé zabíjeni, včetně žen a dětí,“ ozřejmil Padevět. Jsou to případy jako Javoříčko, Perlov, Ploština. „Ale je tu řada lokalit, které jsou dnes už bohužel neznámé, protože to byly malé pasekářské osady, které byly nacistickou genocidou zničeny a už nebyly obnoveny – například Zlínské Paseky,“ vysvětlil. Většina velitelů a příslušníků těchto komand nebyla po válce vypátrána.