Policie v těchto dnech zesílila nejen kontroly na hranicích, ale také posílila hlídky v obchodních centrech, na koncertech či na sportovních utkáních. Kromě toho vznikne zvláštní linka, na níž odborníci poradí provozovatelům objektů a pořadatelům akcí se zajištěním bezpečnosti.
O tom, co jsou právě tyto tzv. měkké cíle, pohovořil úvodem pořadu Andor Šándor. „Měkké cíle nemají zvláštní ochranu. Slouží široké veřejnosti, aby zde nakupovali, bavili se. Jsou z povahy velmi obtížně chránitelné. V případě, že budou složitě chráněny, nebudou sloužit svému účelu. Je dobře, že policie se snaží lidem říct, že bude preventivně chránit tyto cíle, ale řekněme si upřímně, že kdyby se rozhodl zaútočit kdokoliv například v obchodním centru Chodov, policie tomu nezabrání. To je realita dneška,“ uvedl Šándor. Ochranou naoko to však nenazývá.
„Vezměme si, že pokud dojde k teroristickému útoku, budou v místě jen pochůzkáři. Pak musí přijít na místo dobře vycvičená skupina. Případný útok znamená pro policii jistě problém,“ dodal Šándor. Následně také doporučil provozovatelům měkkých cílů, aby měli dostatečný počet kvalitní ochrany. „Aby do prostor nevstoupili lidé se zábavnou pyrotechnikou či se zbraněmi,“ sdělil. Poukázal mimo jiné na ochranku při fotbalovém Euru, kde dle jeho názoru ochranka selhala například při fotbalovém utkání Česko – Chorvatsko. „V případě, že někdo proklouzne na stadion s výbušninou, těžko pak policie preventivně zasáhne,“ dodal.
Šándor se následně také vyjádřil k tajným službám. „Stát musí kultivovat tyto bezpečnostní organizace k tomu, aby zafungovaly. Představa, že když do nich nalijeme miliardy, vyřeší všechny bezpečnostní hrozby, je však naivní. Přestaňme si tyto tajné služby démonizovat,“ řekl ostře Šándor. „Lidí, kteří nám chtějí ublížit, je daleko víc než těch, kteří nás před nimi chtějí chránit,“ podotkl.
Závěrem svého vystoupení se Šándor vyjádřil k včerejší tragické události v Londýně, při níž devatenáctiletý Nor somálského původu ubodal Američanku a zranil dalších pět lidí. „Kriminalita s námi byla vždycky, a bude. Stejně jako terorismus. Chceme-li žít v otevřené demokratické společnosti, nikdy nebudeme mít tolik policistů, kteří by nás měli chránit. Na druhou stranu, kdyby nebylo teroristického útoku ve Francii, o této události se neinformuje. Lidé jsou výrazně nervóznější, stane-li se takovýto nějaký čin, byť se děly již v minulosti,“ domnívá se.
Mgr. Helena Langšádlová
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
Poslankyně Langšádlová v souvislosti s novými opatřeními policie čeká to, že se muži zákona budou chovat profesionálněji. Očekává i metodická opatření pro organizátory nejrůznějších akcí. „Ale i my občané se musíme naučit reagovat,“ podotkla s tím, že jsme v současné době šestou nejbezpečnější zemí. „Ale musíme udělat vše pro to, abychom jí zůstali,“ dodala.
„Dění v Evropě zadává motivaci k tomu, abychom věnovali velkou pozornost bezpečnosti. Jednotlivé země musí do bezpečnosti mnohem více investovat, bude se měnit metodika, tvořit se protiteroristické jednotky,“ začal zeširoka poslanec Mihola. Podle svých slov neslyšel prozatím žádné konkrétnosti. Pochválil tak Policii ČR za to, že se hodlá více věnovat bezpečnosti. „Není však možné změnit naši zemi v policejní stát. To by nic dobrého nepřineslo. Bezpečnost musí být priorita, ale představa, že měkké cíle uchráníme úplně, není reálná,“ souhlasil se Šándorem Mihola. „Komu by se líbilo procházet rámem, když jde do obchodu? Víme, jak to působí na cestovní ruch,“ dodal.
Langšádlová se následně vyjádřila i k prvnímu Čechovi, jenž je ve vazbě za snahu přidat se jako bojovník k Islámskému státu. „Často se tady hovoří o islamismu ve spojitosti s migrací. Ale to není správná interpretace, neboť k islámu často konvertují i rodilí Evropané,“ podotkla. Podle ní je však důležité tuto radikalizaci, která je často prováděna přes internet, podchytit co nejdříve.
„Neměli bychom sklouznout do toho, vše svádět na islamismus. Pro mě terorista je darebák a zločinec, který zneužívá čehokoliv,“ řekl k případu Mihola. „Jsem nyní připraven bubnovat na dveře resortu spravedlnosti, neboť to je věc legislativy. Neumíme příliš v těchto věcech zasahovat,“ podotkl.
Tématem pro politiky byl rovněž londýnský útok. „Dopady útoků noži, které se objevily i v České republice, jsou stejně nebezpečné a musíme být na ně připraveni. Měli bychom se na ně naučit reagovat,“ řekla Langšádlová. „Zločinec je zločinec. Dělit to, zda člověka přizabije nebo zabije horší zločinec, islamista nebo někdo jiný, je stejné. Musíme se soustředit na bezpečnost jako takovou,“ dodal Mihola.
Závěrečná otázka směřovala k návrhu rakouského kancléře Christiana Kerna, aby došlo k ukončení přístupových jednání Evropské unie s Tureckem. „Jsem odpůrce toho, aby se Turecko stalo členem Evropské unie. Na druhou stranu si myslím, že je nutné s Tureckem jednat a posilovat obchodní spolupráci,“ uzavřela své vystoupení Langšádlová. Evropské země podle ní musí urychleně dobudovat pobřežní a pohraniční stráž a mít kontrolu nad vnější hranicí.
„KDU-ČSL dlouhodobě odmítá členství Turecka v Evropské unii. Myslíme si, že Turecko nemá být členem Evropské unie. Od začátku také v souvislosti s migrací upozorňujeme na to, že není možné se spoléhat pouze na turecké řešení. Nyní se ukazuje, jak je to problematické. Chápu, že Turecko je strategický partner v rámci NATO, ale už jsme v Poslanecké sněmovně odmítli například zrušení vízové povinnosti. A ukázalo se to jako dobrý a smysluplný krok,“ uzavřel Mihola s tím, že v současné situaci není jednoduché řešení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
