Hned v úvodu Kusturica zdůraznil, že vůbec není pravda, že by byl nežádoucí osobou v evropských filmových kruzích kvůli podpoře ruského prezidenta Vladimira Putina, jak to naznačil britský deník The Guardian. On to tak prý necítí. A i kdyby to snad byla pravda, je mu to jedno. Netočil filmy pro Putina nebo proti Putinovi, ale stojí si za tím, že Američané v roce 1999 bombardovali jeho zemi, Srbsko trpělo a režisér na to nezapomíná.

„Je to reakce na válku, ve které naše země hodně trpěla, když Američané a spojenci v roce 1999 bombardovali Srbsko. Způsobili v zemi škody, používali kazetové bomby, kvůli kterým má dnes mnoho mých spoluobčanů rakovinu,“ udeřil Kusturica.

Celý rozhovor naleznete ZDE

Na příkladu Srbska se podle něj znovu ukázalo, že „válečnické choutky má Západ proti Východu a ne naopak. Nacisti také chtěli obsadit Rusko, jejich hlavním cílem bylo táhnout ze západu na východ.“ Američané údajně postupují obdobně. Jako umělec cítí potřebu na to upozorňovat a varovat před tím. Poslední americké prezidentské volby sice podle Kusturici ukázaly, že vliv umělců ve společnosti hodně opadl, ale to nic nemění na tom, že by umělci měli být občansky aktivní.

Potřebujeme někoho, kdo bude chránit Východ proti Západu, věří režisér