„Za několik hodin to bude přesně sto let, co byla napsána tato báseň: Viktor Dyk – Píseň noci 29. října: Kokardy, jásot, na praporu prapor. Srdce se v dálky rozletí. Jak je to krásné překonati závěr a býti, růsti, stavěti,“ začal svůj proslov bývalý předseda vlády Petr Pithart. „Boj však teprve nám nastává. Boj se sebou a se všemi zlými pudy, se sobectvím, jež vede v sráz. Nezapomeňte na svých otců bludy, nezapomeňte běsů v nás,“ cituje dále Pithart. „Ne na svůj zájem, ale na budoucnost, hleď...“ četl dále Pithart.
Fotogalerie: - Dominik Hašek a Milion chvilek na Václaváku
„I po sto letech máme překonávat sami sebe. Vzdorovat naší dnešní směsici pošetilé pýchy... Čelit směsici komplexů a zároveň povznesenosti nad druhými. Máme pocit, že jsme mistry světa, a vzápětí nad sebou lámeme hůl, že tohle by se nikde jinde ve světě stát nemohlo. Nemůžeme trefit míru sebekritičnosti a sebevědomí,“ sděloval dále Pithart. Následně nazval ostudou, že v Česku nepřijmeme ani jednoho uprchlíka.
„Tomáš Garrigue Masaryk pohrdal jedním rysem naší povahy. Mluvil o podivné zálibě v mučednictví a v ukazování ran. Překonati Dykův zápor znamená dnes také nenechat se děsit. Neuvěřit, že nám ti ostatní, svět okolo, chce škodit, že nás chtějí opustit, zradit. Někdy se mi zdá, že si pořád hýčkáme Mnichov, protože nás tam tehdy všichni zradili. Ale tam jsme se zradili a opustili především sami,“ zdůraznil Pithart. „Hýčkáme si únor 1948, srpen 1968, ostatně hýčkali jsme si už Lipany. Brusel máme pomalu za hlavní město okupační mocnosti, ačkoliv jsme dlouho nedokázali přijít s dobrým nápadem. Nedopusťme, aby nás demagogové vystrkali ze spojené Evropy a posunuli nás na Východ,“ sdělil Pithart s tím, že bychom se měli přestat uzavírat do sebe. Měli bychom se chovat jako dospělí sebevědomí občané, dodal Pithart.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
„Musíme se ozvat, když nás někdo postrkuje na Východ, kam nepatříme. Viktor Dyk tomu říkal bojovat se záporem. Říkejme tomu dnes méně pateticky: Sebevědomě si stát na svém,“ poznamenal Pithart v závěru. Bez oběti, bez překonání sobectví a někdy strachu to podle Pitharta určitě nepůjde.
Svá slova pronesl také šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. „Za těch sto let člověk vidí obrovská inspirativní vzedmutí plná silných ideálů, plná pozitivismu, ale vidí také celá období malosti, lhostejnosti, rezignace. Jsme snad lepší než ti ostatní kolem?“ zeptal se Pánek.
„Demokracie je složitá. Volby jsou volby a přináší výsledky, se kterými člověk nemusí souhlasit. Klíčové ale je, stává-li se z oponenta nepřítel. Volby přinášejí situace, které nám nejsou třeba sympatické, přesto bychom neměli upadat do toho, že naši oponenti jsou naši nepřátelé. Protože jenom tak přispíváme k tomu, že nejsme schopni se společně bavit,“ vyprávěl Pánek.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
„Dnes 28. října cítíme, že letos není v pořádku. Já mám pocit, jako kdyby mi prezident Zeman to výročí sebral. Co mě těší, je to, že jsem tady,“ dodal Pánek, jenž vnímal na Václavském náměstí spousty energie a aktivity. Dobu, v níž žijeme, nazval rozbitou. „Osobně si myslím, že česká občanská společnost i Česká republika je na tom lépe, než si mnozí myslí. Jen bychom neměli udělat to, že bychom rezignovali. Za rezignací číhá past, že se propadneme do lhostejnosti a beznaděje. A to je přesně to, co jako občanská společnost udělat nemáme,“ uzavřel.
Na náměstí vystoupil i fyzikální chemik Pavel Jungwirth. „U kolébky Československa stáli dva univerzitní profesoři: T. G. Masaryk a Woodrow Wilson,“ uvedl Jungwirth. Následně hovořil o vědcích a podivil se nad tím, že jsou hned na druhém místě za lékaři v oblíbenosti povolání. Následně přečetl prohlášení Učené společnosti.
„Učená společnost si s radostí připomíná vznik Československa. Nestačí se jen radovat z kulatého jubilea. Hlásíme se k Masarykově ideji humanitní demokracie. Masaryk se nebál zastat se Židů v období hilsneriády,“ zmínil příklad Jungwirth.
„Každodenní prací se chceme snažit, aby se humanitní ideály vrátily do celé naší společnosti,“ zmínil Jungwirth. „Masaryk dal na prezidentskou standartu heslo Pravda vítězí, Havel dodal: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Hlasme se proto k Havlovi i Masarykovi,“ dodal Jungwirth.
Na Václavském náměstí pak vystoupil i hokejista Dominik Hašek. „Je to čest pro mě, že na tomto místě, kde se tvořily dějiny naší krásné země, s vámi mohu promluvit. Mnozí z vás mě pamatujete jako sportovce a jako brankáře, který přivezl zlaté olympijské medaile z Nagana. Ano, byli jsme fantastické mužstvo,“ sdělil.
„To, co nás spojovalo, byla národní hrdost. To, že jsme hráli na prsou se státním znakem,“ zdůraznil Hašek. „Byli jsme jedni z vás, o to víc jsme cítili na tu dálku vaši podporu, a proto jsme to pro vás a pro tuto nejkrásnější zemi na světě dokázali,“ dodal. Následně vzpomněl na gymnastu Aloise Hudce, Věru Čáslavskou a hokejové mužstvo v roce 1969, kdy hokejisté porazili Sovětský svaz. „Těch vítězství mohlo být mnohem více, kdyby někteří lidé mohli reprezentovat naši zemi. Mnohým to bylo upřeno, protože jejich názor byl jiný. Je to nesmírně smutné, ale tak to bylo. A je třeba si to připomínat, abychom na to nezapomněli,“ sdělil Hašek.
„Když nás někdo chce šikanovat, nikdy se neotáčejte zády. Nikdy si to nesmíte nechat líbit. My jsme si něco vydobyli v roce 1918, ale za těch sto let jsme o to několikrát přišli,“ vzpomínal na roky 1938, 1948 a 1968. „Byli jsme na kolenou, ale vždy jsme se dokázali postavit a nyní je náš národ mnohem silnější. Ale to neznamená, že demokracie je neměnná věc. Demokracii je třeba chránit a pečovat o ni,“ sdělil závěrem.
Vystoupení na Václavském náměstí předvedli také Gipsy.cz s Radkem Bangou. „Jsme tady dneska proto, že oslavujeme sto let republiky čili logicky něčeho, co máme za sebou. A myslím, že toho máme opravdu hodně za těch sto let. Hned zítra bychom si měli položit otázku, co máme před sebou. A máme se bát, vzhledem k tomu, co nám tady prezidentuje nebo premiéruje? Neviděl bych to tak černě. Existují tady i slušní politici. Věřím, že se tedy nemusíme zítra tak obávat. Musíme být pozorní, ale také optimističtí, protože stále je nás dost,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
