Z odmítavého postoje vlády k návrhu novely zákona o obalech vyplývá, že by Češi mohli uniknout hrozbě zdražení nápojů v plastových lahvích v důsledku zavádění zálohového systému v podobě, jaká funguje u skleněných lahví.
Návrh prosazovaný exministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), který se nestihl projednat za mandátu Fialova kabinetu, narazil u nové vlády na stopku. „Máme unikátní systém třídění odpadů, jsme v tom úspěšní. Já jsem třeba opakovaně navštívil OZO Ostrava, kde dokážou vytřídit až 90 procent plastů, což je víc, než by se vytřídilo systémem zálohování, takže by to byl vlastně krok zpátky. Byla by to i zbytečná zátěž pro občany. My bychom měli spíše rozvíjet stávající systém,“ okomentoval nesouhlas se zálohováním plastů a plechovek předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
K nesouhlasné pozici vládu předtím vyzývaly také obce či podnikatelské organizace. Hospodářská komora (HK ČR) kabinetu doporučila, aby namísto úvah o zálohování došlo k posilování současného systému. „Místo zavádění povinného zálohového systému by měla být prioritou podpora a rozvoj stávajícího systému třídění komunálních odpadů, který je v evropském srovnání nadprůměrně kvalitní. Vhodnější je investovat do osvěty, zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě a do třídicích technologií, případně zohlednit inovativní nástroje, jako je digitální zálohovací systém. Je nezbytné seriózně porovnat nákladovou efektivitu různých řešení, než se stát vydá cestou nejdražší možné varianty,“ uvedl k věci předseda sekce životního prostředí HK ČR Jan Mraček.
Samotná nutnost zavádět systém záloh i přes svědomité třídění Čechů podle Hladíka vyplynula z požadavků Evropské unie, které po evropských státech chtějí plnění kvót na třídění PET lahví a plechovek. Od letoška má na základě nich být vytříděno minimálně 80 % tohoto odpadu.
Právě boj Bruselu s plastovým odpadem může mít další dohru. I pokud se v Česku zálohový systém zavádět nebude, lidé si možná v budoucnu za plasty stejně připlatí. A zdaleka přitom nepůjde jen o plastové lahve. Nově uvažovaná opatření by mohla prodražit obaly mimo jiné u léků či u potravin.
Na sklonku loňského roku Evropská komise představila první soubor pilotních opatření k urychlení přechodu Evropy na oběhové hospodářství, v rámci nějž klade zvláštní zaměření na odvětví plastů.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.


