Nezálohované, přesto dražší. EU opět chystá zlepšovák

21.01.2026 21:59 | Analýza
autor: Radek Kotas

Vláda v tomto týdnu odmítla podpořit návrh na zálohování plastů, nejen za nápoje v plastu si možná připlatíme i tak. V Bruselu se uvažuje o povinném používání „europlastů“ z recyklátu. Na levnější dovoz z ciziny by mohly dolehnout unijní „plastová cla“. „Konáme dobro,“ ozývá se z vedení EU.

Nezálohované, přesto dražší. EU opět chystá zlepšovák
Foto: pixabay.com
Popisek: PET víčka - ilustrační foto

Anketa

Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?

1%
hlasovalo: 7644 lidí
Z odmítavého postoje vlády k návrhu novely zákona o obalech vyplývá, že by Češi mohli uniknout hrozbě zdražení nápojů v plastových lahvích v důsledku zavádění zálohového systému v podobě, jaká funguje u skleněných lahví. 

Návrh prosazovaný exministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), který se nestihl projednat za mandátu Fialova kabinetu, narazil u nové vlády na stopku. „Máme unikátní systém třídění odpadů, jsme v tom úspěšní. Já jsem třeba opakovaně navštívil OZO Ostrava, kde dokážou vytřídit až 90 procent plastů, což je víc, než by se vytřídilo systémem zálohování, takže by to byl vlastně krok zpátky. Byla by to i zbytečná zátěž pro občany. My bychom měli spíše rozvíjet stávající systém,“ okomentoval nesouhlas se zálohováním plastů a plechovek předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

K nesouhlasné pozici vládu předtím vyzývaly také obce či podnikatelské organizace. Hospodářská komora (HK ČR) kabinetu doporučila, aby namísto úvah o zálohování došlo k posilování současného systému. „Místo zavádění povinného zálohového systému by měla být prioritou podpora a rozvoj stávajícího systému třídění komunálních odpadů, který je v evropském srovnání nadprůměrně kvalitní. Vhodnější je investovat do osvěty, zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě a do třídicích technologií, případně zohlednit inovativní nástroje, jako je digitální zálohovací systém. Je nezbytné seriózně porovnat nákladovou efektivitu různých řešení, než se stát vydá cestou nejdražší možné varianty,“ uvedl k věci předseda sekce životního prostředí HK ČR Jan Mraček.

Samotná nutnost zavádět systém záloh i přes svědomité třídění Čechů podle Hladíka vyplynula z požadavků Evropské unie, které po evropských státech chtějí plnění kvót na třídění PET lahví a plechovek. Od letoška má na základě nich být vytříděno minimálně 80 % tohoto odpadu. 

Právě boj Bruselu s plastovým odpadem může mít další dohru. I pokud se v Česku zálohový systém zavádět nebude, lidé si možná v budoucnu za plasty stejně připlatí. A zdaleka přitom nepůjde jen o plastové lahve. Nově uvažovaná opatření by mohla prodražit obaly mimo jiné u léků či u potravin. 

Na sklonku loňského roku Evropská komise představila první soubor pilotních opatření k urychlení přechodu Evropy na oběhové hospodářství, v rámci nějž klade zvláštní zaměření na odvětví plastů.

Brusel tvrdí, že „optimalizací recyklace plastů“ dosáhne dalšího uvolnění potenciálu jednotného trhu, ba co více – právě tato opatření prý „posílí hospodářskou bezpečnost, strategickou autonomii, konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost EU“. 

Anketa

Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?

1%
hlasovalo: 7644 lidí
Recyklování a oběhové hospodářství by se podle Unie mělo stát klíčových nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Odvětví recyklace plastů má aktuálně podle Komise čelit rostoucím tlakům v podobě roztříštěných trhů s recyklovanými materiály, vysokým nákladům na energie, kolísavým cenám primárních plastů a nekalé hospodářské soutěži ze strany třetích zemí, což má vyřešit prováděcí akt, jež plasty přestává klasifikovat coby odpad. Nově by podle něj plasty byly materiálem k opětovnému použití.

Návrh, u nějž nyní Komise do 26. ledna sbírá zpětnou vazbu, je doplněn snahou Komise, aby členské státy začaly plasty kromě mechanické recyklace ve větší míře přivádět znovu na trh skrze chemické recyklování. 

Chystané je dále vyhodnocení, Komise předpokládá veřejnou konzultaci a vyzvala k předložení faktických podkladů pro hodnocení směrnice o plastech na jedno použití, které by mělo Komisi napovědět, nakolik bylo omezování například plastových příborů úspěšné, či nikoliv. 

EU, kladoucí si za cíl stát se do roku 2030 světovým lídrem v oblasti oběhového hospodářství, je prý připravena zakročit vůči tomu, aby Evropané nová pravidla obcházeli tím, že si namísto dražších recyklovaných „europlastů“ koupí levnější nové například z Asie.

V současnosti bývá nový plast z dovozu mnohdy levnější než ten recyklovaný v Evropě, čemuž chce Unie bránit i skrze možné zavedení „plastových cel“. Aby lidé v obchodech nekupovali levnější výrobky v nových plastech ze zahraničí, plánuje k nim Unie spotřebitelům přihodit celní přirážku, jež způsobí, že si lidé připlatí i za ně. Zdražení v důsledku používání recyklovaných „europlastů“ by tak nemělo být možné obejít nákupem levných surovin v zahraničí.  Komise oznámila, že bude usilovat o monitorování evropských a celosvětových trhů s primárními a recyklovanými plasty, což bude podkladem pro tato případná obchodní opatření.

Půjde přitom nejenom o odvětví PET lahví. Kromě toho, že nápojové plasty budou muset obsahovat značné množství plastu, který už byl jednou použitý, se mají již dříve použité plasty přidávat i do obalů, kde to nyní nebylo možné. Nová pravidla pro chemickou recyklaci mají umožnit využít plasty z popelnic i například u obalů potravin. Technologicky sice půjde o obaly stejně kvalitní, jako jsou ty nové, avšak problémem je vyšší cena této metody, což by se mohlo i v jednotkách korun propsat do konečných cen výrobků v obchodech. 

Česká asociace odpadového hospodářství Komisi zaslala vyjádření, v němž návrh hodnotí coby „nadměrně administrativně a procesně zatěžující“. Jednotný limit 1,9 % cizorodých materiálů pro recyklované plasty je podle ní „technicky obtížně aplikovatelný“ a mělo by se podle organizace pohlížet na každý materiál odlišně.

Připomínky dodal rovněž Svaz chemického průmyslu. „Ačkoli návrh zmiňuje dekontaminaci pro možné aplikace ve styku s potravinami, dostatečně nepodporuje co nejvyšší materiálové využití odpadu, i když by to vyžadovalo volbu alternativních recyklačních technologií,“ uvádí s tím, že by mělo být dbáno na monitorování kvality výstupního recyklátu se specifickými požadavky na kontaminanty týkajícími se plastů, jako jsou ftaláty či PFAS, u materiálů určených pro styk s potravinami.

Výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné pak míní, že iniciativa „europlastů“ dokonale ilustruje podstatu nové průmyslové strategie EU „učinit dekarbonizaci průmyslu zdrojem hospodářské konkurenceschopnosti“. „Touto iniciativou dosahujeme dobrých výsledků tím, že konáme dobro. Podporou oběhového hospodářství nejenže vytvoříme nové obchodní příležitosti v celé Evropě. Posílíme také jednotný trh s materiály z oběhu se zvláštním zaměřením na plasty a vytvoříme vhodné podmínky pro první skutečný sekundární trh v EU,“ uvedl.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

K čemu je dobrý nějaký zmocněnec pro cokoliv?

O co jiného jde, než o jakousi trafiku? A proč tolik lpíte na nějaké funkci? Vždyť přeci pro lidi toho snad můžete udělat dost i jako poslanec nebo proč jste vlastně kandidoval? A co jste zatím jako poslanec dokázal? Zatím mi přijde, že řešíte jen sám sebe

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 5 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Nezálohované, přesto dražší. EU opět chystá zlepšovák

21:59 Nezálohované, přesto dražší. EU opět chystá zlepšovák

Vláda v tomto týdnu odmítla podpořit návrh na zálohování plastů, nejen za nápoje v plastu si možná p…