Vedoucí lipského výzkumného centra pro udržitelnost a klimatickou politiku a profesor na univerzitě v Rostocku, který se zabývá výzkumem politických koncepcí pro větší udržitelnost, Felix Ekardt, pro německý deník Zeit popsal možná rizika spojená s eventuálním znovuotevřením plynovodu Nord Stream 2, o což se v Německu kvůli levnějším cenám plynu zasazují strany AfD a BSW, ale i někteří členové strany CDU, jak upozornil informační server POLITICO.
Podle Ekardta je dovážení levného plynu z Ruska a celkově obchodování s Ruskem „bizarním návrhem. Podle jeho názoru by návrat k fosilním palivům pro Německo představoval „obrovská ekonomická rizika“ údajně kvůli tomu, že cena fosilních paliv by ve střednědobém horizontu měla růst. Naopak obnovitelné zdroje energie a tepelná izolace mají podle Ekardta potenciál vytvářet více pracovních míst a větší ekonomickou přidanou hodnotu ve srovnání s fosilními palivy. Dále zdůrazňuje, že náklady na řešení důsledků klimatických změn jsou mnohem vyšší než náklady na účinnou klimatickou politiku, a upozorňuje na vysoké náklady spojené s přírodními katastrofami a potenciálními klimatickými válkami způsobenými nedostatkem zdrojů jako potraviny a voda.
Ještě horší je ovšem podle profesora Ekardta to, že závislost na fosilních palivech přímo podporuje Rusko a jeho expanzivní zahraniční politiku. Zmínil, že téměř třetina rozpočtu Ruské federace je založena na prodeji fosilních paliv, a proto každý, kdo udržuje nebo zvyšuje poptávku po těchto palivech, tak „financuje ruské války“.
„Je proto dost fatální, že Německo v současné době pokračuje v nákupu ruského plynu a ropy oklikami, například přes Nizozemsko nebo Indii – navzdory všem sankcím,“ vyčetl profesor Němcům s tím, že takzvané pseudopříměří na Ukrajině bude pravděpodobně pouhým mezikrokem v ruských expanzivních snahách.
Ekardt ve svém komentáři diskutoval o potenciálních důsledcích, pokud by evropské státy byly zapojeny do obrany proti agresi, možná i bez podpory USA vedených Donaldem Trumpem. Zmínil také, že často slýchaný argument o tom, že prezident Putin nemá agresivní úmysly a pouze se cítí ohrožen Západem a prostřednictvím Nord Streamu 2 s ním chce obchodovat, je v rozporu s jeho jednáním. Příkladem Ekardt uvedl deportaci ukrajinských dětí do Ruska.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová