V roce 2010 dosáhla Strana pro svobodu (PVV) značného úspěchu, když skončila s 15.4% na třetím místě. Získaných čtyřiadvacet křesel v parlamentu bylo pro stranu historickým úspěchem. Nakonec se sice Svobodní nedostali, ale díky jejich podpoře vznikla menšinová středopravicová vláda. O dva roky se Wilders a spol. od vlády distancovali a v následujících volbách ztratili pět procent. Vše však změnila migrační krize a pozítří mohou Svobodní volby dokonce vyhrát.
Dlouhé týdny se PVV držela na čele všech průzkumů veřejného mínění. V posledních dnech lehce ztratila a pustila před sebe konzervativně-liberální Lidovou stranu pro svobodu a demokracii Marka Rutteho. Odstup obou horkých favoritů činí maximálně dvě až tři procent a vše zůstává otevřené až do samého konce. Dominance těchto dvou stran navíc ukazuje, že nizozemští voliči se přiklánějí na rozdíl od minulosti k pravici a levice naopak ztrácí.
Wildersův vzestup neděsí mainstreamové politicky elity jen pro jeho kritický postoj vůči migrantům a islámu. Po úspěchu zastánců brexitu také třiapadesátiletý Holanďan s peroxidovou hřívou volá po uskutečnění referenda o budoucnosti v Evropské unii také v Nizozemsku. Průzkumy naznačují, že pokud by k němu došlo, může se stát cokoli. Ostatně loni na jaře nevyzpytatelní Nizozemci odmítli v referendu Bruselem protěžovanou dohodou o přidružení Ukrajiny k EU.
Jak hodnotíte sjezd ČSSD?Anketa
Migrační krize umožnila získat Wildersově Strany pro svobodu doposud nejvyšší podporu od jejího vzniku v roce 2006. Ale ani pravděpodobné překonání dvacetiprocentní hranice či dokonce získání více hlasů než Rutteho VVD z Wilderse premiéra neudělá. Prozatím všechny politické strany totiž odmítly, že by s ním chtěli po volbách vyjednávat o společné koalici. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví vznik pěti až šestičlenné koalice složené z menších stran.
Čistě teoreticky by mohla v Nizozemsku vládnout i dvoučlenná koalice. Premiér Rutte ale na začátku letošního ledna poznamenal, že „šance na koalic s Wildersem není 0,1%, ale nula procent“. Na tomto jeho výroku se od té doby nic nezměnilo. Samotný Wilders je občas přirovnáván k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Jeho vítězství vlilo čerstvou krev do žil všem euroskeptickým stranám v Evropě.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by Wilders nebo šéfka německé AfD Petry mohli svoji historicky nejvyšší podporu přetavit v sestavení vlády. To by se mohlo podařit možná rakouským Svobodným příští rok. Samotný Wilders se sice z obdivu vůči Trumpovi nijak netají, ale jeho pouhou kopií se být necítí. „Já jsem originál a moje strana posilovala své pozice ještě před úspěchem Trumpa. My jsme navíc na rozdíl od něho ještě volby nevyhráli,“ prohlásil Wilders dle Voice of America.
Nicméně Nizozemsko a Spojené státy mají přece jenom něco společného. Jak píše Deutsche Welle, také v Nizozemsku se obávají, že se bude Rusko snažit ovlivnit volby. Ruští hackeři se podle Rutteho vlády snažili v posledních šesti měsících dostat ilegální cestou nejméně ve sto případech do emailů politiků a úředníků. Podle expertů stojí za hackerskými útoky ruské skupiny APT28 a APT29, které považují nizozemské parlamentní volby jako dobrý nácvik na dubnové prezidentské volby ve Francii a zářijové parlamentní volby v Německu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
