Podle Dvořáková poslední krok vlády se zbrzděním valorizací penzí vyvolává mnohé otázky. „Naznačuje to, že se společnost dostává do většího tlaku, protože ten proces znejisťuje řadu lidí, jak to tedy bude, a to zvyšuje nedůvěru vůči institucím, která tu už je, jak možná ukáže kolega Prokop. Ti lidé už vlastně nevědí, co mohou očekávat,“ varovala hned v úvodu Dvořáková s tím, že lidé dobře vědí, že je vysoká inflace, která jim ukrajuje úspory, ale současně mají i obavy z investování, protože vidí i problémy ekonomiky.
„A ta jedna z věcí, která zde byla jasná, bylo to, že pokud prostě je takováto inflace, že ty peníze, které dostanou od státu, že budou pravidelně v jakési relaci valorizovány... A to byla taková ta poslední jistota těch seniorů. Zejména těch, kteří jsou závislí pouze na příspěvku od státu,“ rozvíjela myšlenku profesorka Dvořáková.
Připomněla, že o reformě penzí se v Česku mluví už dlouho, a je podle ní je otázkou, jak výkonná bude ekonomika, která využije práce lidí mladších 68 let. „Já bych rozhodně nehlasovala pro tuto novelu, protože není v souladu s tím, co ti lidé předpokládali. Ti lidé něco předpokládali, a nakonec viděli, že to je jinak,“ shrnula svůj náhled na krok vlády Petra Fialy politoložka.
Fotogalerie: - Dobré ráno, sněmovno
Když dostala prostor Horská, upozornila, že ekonomové věděli, že výše lednové inflace byla obestřena velkou mírou nejistoty. Inflace se mohla pohnout nahoru, ale mohla se pohnout i dolů. A když se pohnula nahoru, a to překvapivě u seniorů, bylo potřeba na to reagovat. A bude třeba reagovat i systémově na valorizační vzorec.
Sociolog Daniel Prokop také vyjádřil ke snížení tempa růstu penzí velkou výhradu.
Další problém podle něj je, že se o novele nediskutovalo delší dobu a že byla přijata v legislativní nouzi. To je druhý problém, který prý Prokop s novelou má. A třetí problém je v tom, že někteří senioři mají dnes velmi vysoké důchody, ale pak je tu skupina s velmi nízkými důchody. „Máte seniory, kteří dneska žijí v páru a mají každý 25 tisíc důchod, protože ta valorizace jim přidala opravdu hodně. Kolem 4 až 5 tisíc. Ti jsou na tom lépe než před dvěma roky. Ale pak máte seniorku, která žije sama a má důchod 12 až 13 tisíc, té ta valorizace přispěla málo, ale inflace lidem zvýšila náklady na bydlení o 330 korun, což je pro takovou seniorku likvidační,“ upozorňoval Daniel Prokop.
Tady Horská dala Prokopovi za pravdu a volala, aby se v případě vysoké inflace zvyšovaly především nízké důchody.
Když znovu dostala prostor Dvořáková, konstatovala, že sněmovní obstrukce jsou všude v demokratických zemích obvyklé, ale jedním dechem dodala, že je také obvyklé, že obstrukce v jistém okamžiku musí skončit a musí tam být prostor na vládnutí.
Prokop poté pronesl pár slov o důchodové reformě. Věří spíše v to, že se podaří změnit některé technické parametry, spíš než důchodovou reformu jako celek.
„Zvýšit věk odchodu do důchodu, to je sice nepopulární, ale dokáže to každý, na to nemusíte být geniální stratég. Ale vezměte si třeba, že v té české zaměstnanosti, tam chybí třeba zaměstnanost žen, protože jsou dlouho na rodičovské, protože jsou nedostupné školky. Je tam i ta doba studia. To začíná už při odkladu základní školní docházky. Musí se jít také cestou zdravotnických reforem, protože máme vysokou nemocnost v tom vyšším věku. A musí se jít také cestou udržení vysoké porodnosti. Protože ten systém bude v problémech v roce 2050, a tam už vstupují jako plátci lidé, kteří se narodí dneska. Takže opravdu jde o udržení porodnosti, o předškolní vzdělávání a tak podobně,“ pokračoval Prokop.
Posléze volal po tom, aby se zvýšily některé odvody od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), ale podle Prokopa především těch, kteří mají vysoké příjmy a nízké náklady. Neplatí to tedy u lidí, kteří si vydělají kupříkladu 400 tisíc ročně. Tak to vidí Prokop. „To se týká pracovníků v IT a podobně, kteří jsou v tom systému paušální daně. Ti platí 4 až 5 procent ze svých příjmů,“ upozornil Prokop.
Vedle toho by si podle něj měl stát posvítit na exekuce a jiné věci. Stát by podle jeho názoru měl zrevidovat i podporu třetího pilíře důchodového systému, podpořit především ty části, kde budou přijatelné poplatky a přijatelná ziskovost.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Helena Horská upozornila, že se bude muset změnit také daňový systém, aby vláda „vybrala ostrou zatáčku“, která před ní je. Pokud by napříště mělo Česko tři stamiliardové schodky, tak už okolo roku 2028 a 2029 budeme v opravdu velkých problémech, protože naše náklady na správu státního dluhu budou takové, že se dostaneme do stejných problémů, v jakých před lety bylo Řecko. Na důchody půjde maximum peněz a nebude na infrastrukturní projekty a na mnoho jiných věcí.
V závěru pořadu Daniel Prokop zmínil ještě jeden bod spojený s důchodovou reformou – totiž myšlenku, že mladí lidé budou jedno procento odvodů odvádět přímo svým rodičům. Podle Prokopa je to špatný nápad kupříkladu pro situaci, když se někomu narodí hendikepované dítě, takže je jasné, že v budoucnu nebude mít tak vysoké příjmy, což nakonec dopadne i na rodiče, nebo když se stane, že někdo zemře v mladém věku, na čemž opět budou biti ti rodiče.
„To je věc, která by stála 20 miliard, byla by administrativně náročná. Je to věc, kterou by ta vláda měla z toho myšlení vyřadit. Bojím se toho, že se o tom vážně přemýšlí a bojím se toho, že promýšlením takového nesmyslu se ztratí čas a kapacita na promyšlení důležitých věcí,“ varuje Prokop.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
