Na čtvrtek 31. 5. 2018 byla na žádost 55 poslanců TOP 09, ODS, Pirátů, STAN a KDU-ČSL svolána mimořádná schůze Sněmovny. Jejím jediným bodem má být návrh usnesení k údajné výrobě a testování látky Novičok na území ČR. Poslanci mají možnost kolektivně si napravit reputaci. Výsledek, který zatím předvedli ve formě usnesení zahraničního a bezpečnostního výboru, svědčí o tom, že členové obou výborů nikdy nečetli Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Ani zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, která tuto úmluvu ve vnitrostátním právu provádějí. A to by jako zákonodárci měli, než začnou v této věci rozhodovat.
Celá aféra začala 4. 3. 2018 pokusem o vraždu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v britském Salisbury. Pachatele se zatím nepodařilo odhalit. Britská vláda premiérky Theresy Mayové však vzápětí po útoku na Skripalovi oznámila, že k pokusu o vraždu byl použit nervový jed Novičok. A z útoku obvinila ruské tajné služby.
Sergej Skripal sloužil do roku 1996 v sovětské a později ruské vojenské zpravodajské službě GRU. V roce 2004 byl zatčen ruskou tajnou službou FSB pro podezření z velezrady špionáží. V srpnu 2006 byl za tento trestný čin vojenským soudem odsouzen k třinácti letům vězení. Žalobce nepožadoval maximální dvacetiletý trest, protože Skripal se přiznal k vyzrazení více než tří set ruských agentů britské tajné službě MI6 a spolupracoval s vyšetřovateli. V roce 2010 byl spolu s dalšími uvězněnými agenty cizích špionážních služeb vyměněn za ruské špióny odhalené a vězněné na západě. Při té příležitosti mu byl prezidentskou milostí odpuštěn zbytek trestu. V roce 2011 se usadil ve Velké Británii. Podle informací z tisku dále externě spolupracoval s MI6 jako poradce.
Fotogalerie: - Kraválem proti Babišovi
Britové krátce po pokusu o vraždu Skripala vyhostili ze země řadu ruských diplomatů, které obvinili z činností neslučitelných s jejich diplomatickým statusem. Což je v diplomatickém žargonu označení pro špionáž. Současně Britové požádali i ostatní spojence v NATO a v EU, aby v rámci spojenecké solidarity provedli stejný krok. Celkem bylo z těchto zemí vyhoštěno více než 150 ruských diplomatů. Ruská strana reagovala recipročně. Vyhostila ze země stejný počet diplomatů zemí, kteří vyhostili její zástupce. Z ČR byli vyhoštěni 3 pracovníci ruské ambasády. Z 28 zemí EU k vyhoštění ruských diplomatů nepřistoupilo 6 zemí. Mezi nimi i sousední Slovensko a Rakousko.
Rusko se proti obvinění z pokus o vraždu Skripalových ohradilo tím, že není jedinou zemí, která v minulosti vyráběla nervový jed označovaný jako Novičok. V prohlášení ruského ministerstva zahraničí bylo uvedeno, že v minulosti byly jedy označované jako Novičok vyráběny i v USA, Švédsku, ČR a Německu. Řada českých politiků to brala jako obvinění naší země z možné účasti na pokusu o vraždu Skripalových. A spustili hysterický pokřik, který tak či onak poškozuje ČR.
Německo se k obvinění pro jistotu nevyjádřilo. A udělalo lépe. Kdekdo by mu totiž uměl připomenout, že řadu organofosfátů v minulosti vyráběla německá firma IG Farben. Mezi jinými i sarin, tabun a soman, které jsou přímo vyjmenovány v příloze úmluvy o zákazu chemických zbraní. Kdekdo by také Německu – a speciálně IG Farben – uměl připomenout výrobu jedu Cyklon B, kterým byli v plynových komorách nacistických koncentračních táborů průmyslovým způsobem vyvražděny miliony lidí.
Skutečně profesionálně reagovalo na ruské prohlášení Švédsko. Jeho ministerstvo zahraničí uvedlo, že „Švédské království dodržuje veškeré závazky vyplývající z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Tuto skutečnost opakovaně potvrdili inspektoři Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPWC). Pokud o tom některý stát pochybuje má možnost podat Technickému sekretariátu OPWC podnět ke kontrole. Jsme kdykoli připraveni inspektory přijmout a doložit řádné plnění Úmluvy“. A tím to pro ně celé skončilo. V tomto prohlášení je uvedeno vše, co je důležité. Nic nechybí. A říká vše, co má říkat, aby byly dobře chráněny zájmy Švédů. Takto se měli zachovat i naši politici. A ne téma zneužít k rozpoutání vnitropolitického boje, který naši zemi na mezinárodním poli poškozuje.
Každý, kdo se aspoň trochu zajímá o otázky obrany, totiž ví, že součástí Armády ČR je i 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany. Hlavní základnu má v Liberci. Ve světě je považován za jednu z nejlepších vojenských jednotek specializovaných na ochranu před zbraněmi hromadného ničení. V rámci NATO provádí školení ostatních armád před útoky mimo jiné i chemickými zbraněmi. Za peníze pak školí i příslušníky armád jiných států. V poslední době u nás byli na školení Indové a Izraelci. A dobře za to našemu státu zaplatili. ČR kromě toho vyváží i sady k detekci a ochraně před chemickými útoky. A to je také dobrý „kšeft“.
Tvrzení, že v ČR nebyl nikdy Novičok vyráběn, je nejen nepravdivé, ale především poškozuje v zahraničí dobrou pověst Armády ČR – a zejména její protichemické jednotky. Vládní představitelé zemí, kteří si u nás objednali školení svých vojáků v protichemické ochraně a které u nás nakoupily detekční a ochranné sety, se totiž logicky mohou ptát, jestli nebyli ze strany ČR podvedeni. Jestli detekční soupravy skutečně umí rozeznat smrtící nervové jedy, mezi něž patří i skupina organofosfátů označovaných jako Novičoky. K tomu, aby bylo možné zaručit spolehlivost testovacích sad, je totiž nutné zkoušet, jestli reakční substance, která signalizuje přítomnost jedu, skutečně funguje. A to lze pouze jediným způsobem. Chemickou reakcí právě s příslušným jedem.
Z toho logicky vyplývá, že v ČR musí být vyráběny mimo jiné i organofosfáty, které jsou označovány kolektivním názvem Novičoky. Naši vojenští chemici však v důsledku neprofesionality našich politiků nyní mohou být nejen od spojeneckých armád konfrontováni nepříjemnými otázkami typu: „Co jste nám to prodali? Je to vůbec k něčemu – když to netestujete na nejnebezpečnější jedy – jak tvrdí vaši politici?“ Co jim asi na tyto otázky má odpovídat velitel naší protichemické jednotky plukovník Karel Navrátil? Zřejmě něco na způsob: „Dávám vám čestné slovo důstojníka, že to funguje. Pokud nevěříte, tak si to přijďte vyzkoušet klidně za dozoru inspektorů OPWC. My vojáci ale nemůžeme za to, co říká ženská, která nikdy neabsolvovala vojenskou službu ani základní vojenský výcvik, ale bohužel je shodou okolností u nás ministryní obrany.“ To je opravu pěkná ostuda naší země.
Slovo experta
Dobrou pověst naší armády se již 17. 2. 2018 pokusil zachránit ředitel Vojenského výzkumného ústavu Bohuslav Šafář. Ve veřejném prohlášení pro tisk vysvětlil, že v ČR se organofosfáty, které jsou označovány jako Novičoky, samozřejmě vyrábí. Ale v malém množství za účelem výzkumu ochrany proti nim a za účelem kalibrace detekčních souprav. Výslovně zdůraznil, že vše probíhá v souladu s úmluvou o zákazu chemických zbraní a že naše laboratoře k tomu mají souhlas Organizace pro zákaz chemických zbraní. Také vysvětlil, že látka je pak vždy řádně zlikvidována, tak jak požaduje úmluva. Což opakovaně potvrdili inspektoři vyslaní k nám OPWC. Česko tedy nemohlo být výrobcem nebo dodavatelem jedu, který byl použit k útoku na Skripalovi. Tím měla veškerá politická debata u nás skončit. Jenže neskončila.
Místo odměny nebo povýšení za odvrácení ostudy od Armády ČR však byl Šafář ministryní obrany v demisi Karlou Šlechotovu (ANO) 16. 5. 2018 odvolán z funkce ředitele.
Jeho slova však později potvrdil i odborník na zbraně hromadného ničení a pracovník Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ladislav Středa.
Co naše tajné služby?
Prezident republiky Miloš Zeman veřejně vyhlásil, že podle zákona o zpravodajských službách zadá našim tajným službám úkol zjistit, jak je to u nás s výrobou Novičoků. BIS mu dodala zprávu, v niž uváděla, že v civilním sektoru u nás nikdy nebyly tyto organofosfáty vyráběny. Ani jejich prekurzory. Řada lidí civilní rozvědku za její zprávu kritizovala. A pokládala to za důkaz její neschopnosti. Bez toho, že by se namáhali si přečíst zákon o Bezpečnostní informační službě, který této tajné službě stanoví mantinely práce. Podle něj může BIS shromažďovat informace pouze z civilního sektoru na území ČR. A tam se Novičoky skutečně nikdy nevyráběly. To byla a je záležitost armádních laboratoří. Kam ale agenti BIS nemají podle zákona přístup.
Vojenské zpravodajství ve své zprávě uvedlo, že na území Československa byla na laboratorní úrovni vyráběna a testována řada organofosfátů. Včetně látek označovaných jako A 230, A 340 a A 234 či A 342, které jsou zahrnovány pod kolektivní označení Novičoky. Zpráva také potvrdila, že tyto látky a jejich prekurzory jsou dodnes vyráběny v úmluvou povoleném množství za účelem výzkumu a kalibrace testovacích sad. Prezident republiky část této zprávy citoval veřejně v televizi. Za což byl kritizován od politiků, kteří se zasadili o svolání čtvrteční mimořádné schůze. Z jejich strany zaznívaly výroky, že „prezident nahrává Kremlu, nebo že poškozuje ČR“.
Poslanci, kteří neznají zákon
Korunu blbosti všemu nasadili poslanci zahraničního a bezpečnostního výboru, kteří přijali usnesení podle něhož Novičok v ČR nikdy nebyl vyráběn. Veřejně se tím usvědčili z neznalosti Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Ani zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, který tuto úmluvu ve vnitrostátním právu provádí.
V úmluvě i v českém zákoně je totiž jasně stanoveno, co to jsou zakázané chemické zbraně a co to je jejich výroba. Skvělý rozbor tohoto problému provedl v Parlamentních listech analytik Štěpán Kotrba. Ve svých článcích vysvětlil, že podle úmluvy i českého prováděcího zákona jsou chemickými zbraněmi:
- toxické chemické látky a jejich prekurzory, jichž může být vzhledem k jejich toxickým vlastnostem a množství využito jako prostředku vedení bojové činnosti, s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané tímto zákonem,
- munice a prostředky určené k usmrcení nebo způsobení újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů, pokud tyto účinky nastávají v důsledku toxických vlastností toxických chemických látek, které se uvolňují z munice nebo prostředků,
- jakékoli zařízení zvlášť určené k použití munice.
Toxická chemická látka
- Toxickou chemickou látkou je jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin.
Prekurzor
- Prekurzorem je jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látky.
Výroba
- Výrobou stanovených látek se míní jejich vytváření chemickou reakcí.
Zároveň důsledně vysvětlil, že výroba v jakkoli malém množství je podle úmluvy i zákona výrobou. Tedy, že zákon nezná pojem laboratorní příprava, nebo mikrofúze. Což ovšem neznamená, že je zákonem zakázaná jakákoli výroba. Úmluva v čl. II. odst . 9 výslovně povoluje výrobu „pro ochranné účely, a to účely, které se přímo týkají ochrany proti toxickým chemickým látkám a ochrany proti toxickým chemickým zbraním“. Což si každý může přečíst i v § 6 našeho prováděcího zákona. Včetně poslanců. Kteří se na to případně mohou zeptat i Parlamentního institutu, který by zřízen právě pro takové rady zákonodárcům.
Jak z toho nyní ven?
Sněmovna je suverén. Může si odhlasovat cokoliv. Třeba i něco, co není pravda. Poslanci klidně mohou ve čtvrtek odhlasovat, že je úterý. Což ovšem neznamená, že i nadále nebude čtvrtek.
Změnu kalendáře – tak aby to platilo pro všechny občany – by poslanci mohli provést pouze zákonem. Ovšem ten by musel schválit i Senát a podepsat prezident.
Stejné je to s tvrzením o „nevýrobě Novičoků“ v ČR.
Sněmovna také může neschválit program schůze, jak navrhuje vládní hnutí ANO. Jenže tím debatu neukončí. Jen se roztočí další kolo politického řevu přes média. Nejrozumnějším řešením by bylo nechat schůzi proběhnout. Nechat vyřečnit všechny, kdo o to mají zájem. A pak na závěr příjmout jednoduché usnesení:
„Poslanecká Sněmovna trvá na tom, že ČR dodržuje veškeré závazky vyplývající z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Kunštek
