Anne Applebaum zmiňuje ve svém komentáři vizi „McMíru". „Jejím jádrem bylo tvrzení, že žádná země, kde je restaurace McDonald's, by nevstoupila do války s jinou zemí s restaurací McDonald's. Protože s McDonald's musíte být začleněni do globální ekonomiky, z čehož pak plyne, že nikdy nezaútočíte na jiného z jejích členů. Tuto vizi ,McMíru' sice doslova vyhodilo do vzduchu americké bombardování Bělehradu, tedy města, které v roce 1988 otevřelo první restauraci McDonald's v celém regionu, jenž se měl posléze stát postkomunistickým, jenže naděje, že by zmíněná teorie mohla být pravdivá, přesto nějakým způsobem přetrvala,“ píše historička, jejímž manželem je polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
„Když Rusko, země s více než 400 restauracemi McDonald's, stupňuje svůj tlak na Ukrajinu, zemi s více než 70 restauracemi McDonald's, domnívám se, že můžeme konečně prohlásit teorii McMíru za oficiálně neplatnou a prázdnou,“ píše Applebaum s tím, že příběh globalizace toho sliboval víc než jen věčný McMír.
Globalizace se začala rozpadat
„Nyní - kdy Rusko zakazuje veškeré zemědělské produkty z USA, Evropy, Kanady, Austrálie a Japonska - se globalizace náhle začala rozpadat mnohem rychleji, než si kdokoliv dokázal představit,“ píše historička na názorovém serveru HNDialog.
Celý komentář Anne Applebaum ZDE.
„Západní sankce vůči Rusku byly úmyslně koncipované tak, aby zasáhly jen malý počet lidí ve finančním a energetickém sektoru. Ruské potravinové sankce se naopak dotknou spousty velkých i malých firem, zejména v Evropě, ale také postihnou téměř všechny lidi v Rusku. Rusko dnes dováží nejméně čtvrtinu a možná i plnou polovinu potravin, nejen sýr Camembert z Francie, ale i mražený hrášek z Polska. Dovoz jednak zvýšil spotřebitelskou nabídku a jednak pro obyčejné Rusy snížil ceny,“ popisuje autorka.
Velká země se rozhodla, že dá přednost územní válce
Dopady sankcí zasáhnou obyvatele Ruska. „Nyní se nabídka sníží a ceny vzrostou. Jinými slovy: Velká země, v níž působí mezinárodně obchodované firmy, se rozhodla, že dá přednost územní válce s jedním ze svých sousedů před plným členstvím v mezinárodním ekonomickém systému. Velká země se spoustou obyvatel vzdělaných v globální ekonomii zároveň dospěla k závěru, že ve jménu národní cti dokáže akceptovat vyšší ceny potravin,“ míní autorka a upozorňuje, že globalizace tak nenaplňuje představy, že díky ní budeme mírumilovnější.
„Nejenže je možné dát před mantrou o vzájemné výhodnosti globalizace přednost odlišným hodnotám a jinému typu politiky, ale navíc se to děje právě nyní. A pokud se to může stát v Rusku, může se to stát i kdekoliv jinde,“ varuje Applebaum.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
