Podle Lidových novin si centrální banka v předchozích letech vybudovala ve státě silné postavení a zejména ve vztahu k Evropské unii její vliv výrazně přesahoval zákonem svěřenou roli strážce měny. Často to prý byl právě Miroslav Singer, nikoliv Petr Nečas, kdo rozhodoval, jaká pozice se bude hájit na jednání v Bruselu.

Když se například jednalo o celoevropském dohledu nad bankami, začala ČNB požadovat posílení svých pravomocí a vláda ji v tom podpořila. I Miroslav Kalousek dnes vzpomíná: „Miroslav Singer na tom tehdy trval.“

Nastupující Sobotkova vláda již avizovala, že chce zásadně změnit naši evropskou politiku a součástí má být obrat i v tomto bodě. Hlavním nositelem evropské agendy, třeba otázky přijetí eura, má pro příště být jednoznačně vláda. „Debata může probíhat mezi vládou a bankou. Primárně jsou to však politická rozhodnutí kabinetu,“ říká jednoznačně Bohuslav Sobotka.

Vzhledem k tomu, že postoj nové vlády k EU nejspíš nebude tak skeptický jako u vlád předchozích, dají se očekávat značné střety. Dosavadní dominance bankéřů totiž prý nejspíš vycházela zejména ze slabosti vlády.

„Česká vláda ani Parlament nemají intelektuální kapacitu na to kriticky návrhy ČNB posoudit,“ říká na rovinu analytik Zdeněk Kudrna. Jeho zkušenost potvrzuje i nejmenovaný státní úředník: „Jenom ČNB dokáže hodinu před schůzkou kvalifikovaně zanalyzovat materiál, který přistál na stole,“ říká. Na Ministerstvu financí prý navíc dříve nebyla ani vůle nějak centrální bance čelit. To by se však nyní mělo změnit.