O doplnění rady o posledního člena se sněmovna pokusí na červnové schůzi. Předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO) poslancům řekl, že buď budou vybírat ze tří neúspěšných kandidátů, nebo jim mediální výbor bude muset nabídnout nové adepty.
Ekonom a historik Váňa, který teorii mediální komunikace a také hospodářské dějiny přednáší na jedné z fakult Vysoké školy ekonomické, dostal 104 poslaneckých hlasů ze 166 odevzdaných. Doktor získal 77 hlasů, ke zvolení mu chybělo sedm. Šarapatku volilo 68 poslanců a Cílka 47.
Zprávu o hospodaření ČT podpořilo 91 poslanců, proti byli spolu s KSČM nezařazení poslanci Tomio Okamura, Milan Šarapatka a také poslanci ANO Jana Lorencová a Miloslav Janulík. Komunista Jiří Valenta poukazoval na údajné plýtvání penězi ze strany ČT, která podle něj vysílá někdy „neobjektivní a názorově nevyvážené pořady“ typu Historie.cs, který ale podle Kolovratníka získal několik prestižních ocenění. Gabriele Hubáčkové (KSČM) zase vadil pořad 168 minut, kde prý „kamarádi kamarádů bez uzardění a pod záštitou svobody slova dehonestují naši práci, práci vlády a práci prezidenta“.
Podle Komárka je špatný zákon o ČT
Předseda volebního výboru Martin Komárek (ANO) uvedl, že „s médii se neválčí“ a že politici by se neměli k pořadům a jejich obsahu vyjadřovat. Podle něj je ale špatný zákon o České televizi, který Radě ČT dává prý jen minimální pravomoci ke kontrole a spoluvytváření hospodářské politiky ČT. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek to označil za „zarputilý nájezd těch, kteří ovládli mediální prostředí v České republice“, a za snahu dostat do područí i veřejnoprávní média.
Patnáctičlenná Rada České televize je orgánem, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo kontrolovat činnost ČT. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií, schvalovat rozpočet a závěrečný účet a kontrolovat plnění rozpočtu ČT. Členové rady jsou voleni na šest let, každé dva roky je volena třetina členů.
Princip fungování a výběru členů do mediálních rad je dlouhodobě diskutovaným tématem. Politický výběr kandidátů nominovaných jednotlivými sdruženími kritizují občanské iniciativy i lidé z médií, kultury a dalších oborů. Letos se očekává změna pravidel fungování těchto rad. Ministerstvo kultury již oznámilo práce na novele zákonů upravující obě veřejnoprávní média, návrh zákonů chce předložit do konce roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
