Podle předběžných údajů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) klesl v první polovině roku 2025 počet nelegálních vstupů do Evropské unie o 20 procent na 75 900.

K výraznému poklesu počtu migrantů došlo na trasách přes západní Balkán, jejich počet se snížil až o 53 procent. Dále pak přes východní země o 50 procent a přes západoafrické stezky o 41 procent.

Nejrušnější migrační trasou do Evropské unie, na kterou připadá 39 procent všech nelegálních příchodů, zůstává středomoří. Navzdory celkovému poklesu zde bylo zaznamenáno více než 29 300 nelegálních přechodů do Evropské unie, což je dle Frontexu o 12 procent více než ve stejném období v loňském roce.

Frontex v tiskové zprávě zároveň upozorňuje na vznik nových migračních koridorů. Za klesajícím trendem dle agentury stojí preventivní úsilí zemí původu, které úzce spolupracují s členskými státy EU při řešení nelegální migrace.

Současně i německé úřady hlásí méně žádostí o azyl než v předchozím roce. Deník Bild proto s otazníkem vyhlíží možný „migrační obrat“ a předpovídá, že pokud se klesající trend žádostí o azyl potvrdí, celkový pokles by mohl koncem roku činit až 40 procent.

V prvních pěti měsících roku 2025 klesl počet žádostí o azyl v Německu na 62 897, tedy výrazněji méně než ve stejném období roku 2024, kdy bylo žádostí 112 609. Očekává se, že za celý rok bude podáno asi 150 000 žádostí.

Vládní strany CDU/CSU a SPD se navíc zavázaly k deportaci odmítnutých žadatelů o azyl. Pokud odmítnutí žadatelé neopustí zemi dobrovolně, měla by být povinnost opustit zemi vymáhána státem.

„Budeme deportovat lidi do Afghánistánu a Sýrie – počínaje zločinci nebezpečnými osobami,“ stojí v koaliční smlouvě.

Z odpovědi spolkového ministerstva vnitra na dotaz od poslance AfD Sebastiana Münzenmaiera však vyplynulo, že od začátku roku do 31. května 2025 nedošlo ani k jednomu vyhoštění do Afghánistánu ani do Sýrie.

Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius uvedl, že se na dosažení cílů stanovených v koaliční smlouvě pracuje. „Již jsme nastínili možnosti různých kanálů, komunikačních cest a vyjednávacích kanálů,“ uvedl k deportacím na tiskové konferenci z 4. července. Dodal však, že poslední deportační lety do Afghánistánu proběhly za předchozí vlády.

„Pokud je spolkové vládě známo, v období od 1. ledna 2025 do 31. května 2025 nebyli do Afghánistánu nebo Sýrie deportováni žádní afghánští nebo syrští státní příslušníci,“ stojí v odpovědi ze 4. července pro informační server NIUS. Spolková vládě má údajně k dispozici jen data do 31. května.

AfD požaduje začátek deportací jako výraz státní suverenity Německa. „Cokoli jiného je kapitulace v sametovém obleku,“ uvádí strana s tím, že deportace zločinců a nebezpečných osob nejsou námětem pro koaliční schůzky, ale nutností. „Kdo to neuznává, neměl by ani vládnout, ani rozhodovat o vnitřní bezpečnosti,“ tvrdí AfD.

Psali jsme:

„Migrantům nakopeme zadek.“ Polská domobrana na hranicích

Vyřídíte přes počítač, ukázat se jdete až pak. Německo rozdává občanství

Muslimové v Evropě. Začali překážet. Arabista Pelikán o tom, kde vyvstaly vážné problémy

Osa proti migraci. Rakouský kancléř má plán