Tématem končícího týdne bylo odvolání Jana Mládka z funkce ministra průmyslu a obchodu i všechny tance premiéra Bohuslava Sobotky okolo tohoto kroku. „Bylo zajímavé, jak kolem toho tančí média, protože to byla akce, kterou asi málokdo čekal. A možná nejméně ze všech pan ministr Mládek, jak jsme viděli z jeho hodně rozhořčené reakce na té první tiskové konferenci v České televizi. Ale přijde mi, jako by to novináři nedávali úplně do správných kontextů. Všichni jenom spekulují, proč k tomu došlo, co se tím chtělo docílit, jestli bude nástupcem Prouza, než oznámil, že odchází do soukromého sektoru, nebo to zůstane Sobotkovi až do voleb, nebo co se vlastně bude s tím ministerstvem dít,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že médiím přitom uniká řada kontextů.

Upozorňuje na dva, z nichž jeden je historický. „Nezapomínejme na jeden okamžik v dějinách, kdy premiérem byl dnes již nežijící Stanislav Gross. Málokdo si vzpomene, že právě vrcholným číslem Stanislava Grosse byl prodej tehdy českého operátora Telecom španělské firmě O2 Telefónica, která se tím pádem stala na našem trhu držitelem jedné mobilní licence. Posléze Gross pod tlakem takových vnějškových věcí abdikoval, ale ještě stihl v poměrně rychlém sledu odprodat státní podíl v Telecomu. Mně připadá, že ten dnešní Mládkův příběh není úplně nepodobný. Sice se neprivatizuje, ale pokud vím, tak se velmi intenzívně mluví o nové licenci pro čtvrtého mobilního operátora. To je přece úžasná situace. Sám si to dobře pamatuji z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž členem jsem byl v letech 2000 až 2003, když se tehdy udělovaly licence na televizní a rozhlasové vysílání nebo na ČTÚ, jak se kolem toho slétali různí supi a lobbisté,“ podotýká mediální analytik.

Možná někdo nechtěl, aby o čtvrtém operátorovi rozhodoval Mládek

Na každou licenci se shromáždily desítky zájemců, často se pod pěti, šesti různými žadateli skrývala nějaká jedna podnikatelská skupina. „A to ty tendry byly ve srovnání s mobilními operátory vlastně titěrné podnikatelské příležitosti, kdy stát, propůjčuje nějakému podnikateli nějakou fyzikální veličinu, která je veřejným statkem, proto se o to dějí tahle tendrová řízení. No a v případě pana ministra Mládka se mluvilo delší dobu o tom, že bude čtvrtý operátor. Můžu se domýšlet, že třeba někdo nechtěl, aby byl Mládek tím, kdo bude rozhodovat o čtvrtém operátorovi. Možná to nechtěl pan premiér, možná to nechtěl někdo jiný, možná to nechtěl nějaký zájemce o tu danou licenci, nevím. To není moje starost, abych to zjišťoval, to má zjišťovat novinář. Mě překvapilo, že se tahle souvislost velmi málo komunikovala v médiích a téměř vůbec se neuváděla,“ přiznává Petr Žantovský.

Podobně nedostatečně se média věnovala vyjádření Bohuslava Sobotky o tom, že je ochoten jít případně do nějaké budoucí spolupráce s komunisty. „To není jen tak nahodilé upadnutí mysli, jak by to rádi interpretovali někteří komentátoři v médiích. To je zaprvé přímý faul na nejbližšího koaličního partnera, a to hnutí ANO pana Babiše. Prohlášení, že sedí ve vládě s normalizačním komunistou, je dokonce přímý direkt mezi oči, ale přijde mi velice úsměvné. Stačí se podívat, kolik rozmanitých komunistů je v rozmanitých stranách. Dovolil bych si připomenout starou historku, kdy se bavil bývalý ministr průmyslu a obchodu za ODS Kocourek s jiným politikem na téma komunisté v současných politických stranách a vyčítalo se mu, že v ODS mají exponovaného člena Vlastimila Tlustého. Kocourek měl být autorem krásné odpovědi, která zněla: ‚Naši komunisté jsou lepší než vaši komunisté‘,“ připomíná mediální odborník.

Není jasné, s jakými komunisty by ČSSD měla spolupracovat

Na tuhle tradovanou větu bývalého ministra průmyslu za ODS si vzpomněl, když premiér Bohuslav Sobotka vyšel s těmi možnými úvahami o spolupráci. „A tak jsem si říkal, se kterými komunisty to ten Sobotka chce dát dohromady. Protože jak pozorujeme, tak jsou komunisté zase nejméně dvojí. Jedni jsou ti Filipovi, to jsou takoví ti Dolejšové, umírnění, liberalizující se, řekl bych, že někdy působí až jako ČSSD dvě. No a pak je ještě to skalní rameno KSČM vedené panem místopředsedou doktorem Skálou, a to je velice těžce představitelný partner pro Bohuslava Sobotku v jakékoli situaci. Myslím si, že by spolu asi nehráli ani dámu podle toho, jak pozoruji a vnímám jejich různá vyjádření,“ usuzuje Petr Žantovský.