Kuba považuje zvýšení minimální mzdy za klasické populistické ekonomické opatření, které ale nakonec nejvíce ubližuje. Její valorizace představuje finanční zátěž pro zaměstnavatele.
Trhu práce se bez minimální mzdy uleví
"Firmy, které jsou v hospodářské recesi a ve složité ekonomické situaci, se často rozhodují, jaké zaměstnance propouštějí, a pokud někoho propouštějí, nejvíce se to týká nekvalifikovaných," upozornil Kuba.
ODS chce proto minimální mzdu zcela zrušit. Trhu práce se prý uleví, když se nebudou činit sociální a rigidní zásahy.
Okamžité zrušení mzdy by vyvolalo chaos
"Teoretická ekonomie říká, že míra nezaměstnanosti s minimální mzdou roste, zrušit ji by mělo zlepšit situaci na trhu práce," souhlasí s Kubou ekonom Vladimír Pikora. Varoval ovšem před okamžitým zrušením. To by mohlo vyvolat chaos, protože na minimální mzdu navazuje řada plateb a smluv. Vypočítává se od ní také řada sociálních dávek.
Ministr práce a sociálních věcí František Koníček s Kubou ovšem nesouhlasí. Podle něj je valorizace minimální mzdy naprostá marginálie. Souhlasí ovšem, že je mzda navázána na další položky. Nechce proto zvyšovat minimální mzdu pro handicapované, u nichž by to prodražilo jejich zaměstnávání.
Minimální mzda má zaručit, že příjem zaměstnance neklesne pod sociálně akceptovatelnou úroveň. Má lidi motivovat k hledání práce místo toho, aby se spoléhali na dávky. V současnosti pobírá v Česku minimální mzdu kolem 90 tisíc lidí. Její výše se odvíjí od zaměstnání. Školník musí dostat alespoň 8 900 korun měsíčně, ředitelé firem ale dostávají nejméně 16 100 korun.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
