Ruská aktivistka se zúčastnila panelu, v němž se diskutovalo o mladých lidech a jejich roli v politice. Moderátor panelu, ekonom Tomáš Sedláček, na úvod podotkl, že mladí bývají nadějí zvláště pro ty, co již ztratili veškeré iluze či naději v současnou generaci. Také Václav Havel prý vkládal do mladých mnoho naděje.
„Vzpomínám si na to, že vkládal naděje do nové generace, která by byla spláchnuta další novou generací, jež by netrpěla špatnými návyky komunistické doby. Tedy byla by vzdělaná a vyznávala liberálně demokratické hodnoty Západu,“ vzpomenul Sedláček na českého exprezidenta.
Havel dle ekonoma vkládal naděje také do generace, která by nebyla formovaná tím, co zničilo půlku Německa. „Na první pohled je Německo jedinou zemí se stejnou kulturou a stejnou politikou. Když se však na tamní společnost podíváte blíže, zjistíte, že je v ní dodnes ostrá názorová dělicí přímka mezi západní a východní částí země,“ uvedl Sedláček.
Ještě horší situace prý panuje mezi severní a jižní Koreou. Na první pohled jeden národ, který je ale rozdělen na dvě části, z nichž jedné je vštěpována bezmezná víra ve vůdce.
Politika je nuda
Karel Schwarzenberg, jeden z diskutérů, si ve své řeči povzdechl, že dnes chodí málo mladých lidí volit, což jsme naposledy mohli vidět v Česku během nedávno proběhnuvších krajských a senátních voleb.
Někdejší český ministr zahraničí následně k roli mladých podotkl, že zhruba od 19. století byli studenti v Evropě hybateli změn a nositelé revolucí proti zavedeným pořádkům. Ani ve střední a východní Evropě by dle jeho názoru nebyla na přelomu 80. a 90. let možná změna režimu bez aktivit studentského hnutí.
Po pětadvaceti letech od těchto revolučních událostí zažívá Evropa krizi, ale studenti mlčí. Schwarzenberg nachází vysvětlení v tom, že studenti spíše než aby se angažovali, raději studují a cestují po světě. „To není dobrý vývoj. Protože, a já jsem toho dobrým příkladem, politici zůstávají příliš dlouho v politice, místo toho, aby byli včas vyměněni. Jenže nikdo na jejich výměnu netlačí….“ posteskl si.
Hlavní příčinu nezájmu mladých lidí o politiku spatřuje čestný předseda TOP 09 v neschopnosti politiků zaujmout, popř. nastolit nějaké nové téma. Strany se dle jeho názoru stále více programově sbližují, následkem čehož jsou pro voliče od sebe prakticky nerozpoznatelné. A navíc nedokáží přijít s žádnou novou idejí. „Poslední nová politická idea přišla před 50 lety, a to bylo zelené hnutí,“ řekl Schwarzenberg s tím, že od té doby politici nedokázali přijít s ničím novým. „Politika je dnes nuda, nevíme, proč bychom se jí měli účastnit,“ myslí si čestný předseda TOP 09.
Ruská mládež je prý traumatizovaná z toho, co se v zemi děje
Nemirovskaja na toto téma uvedla, že se v Rusku spousta mladých lidí zajímá o to, co se děje s jejich zemí. „Ale jsou velmi traumatizovaní tím, co se v zemi za posledních dvacet let stalo. Každý čekal, že budeme mít demokracii, pluralismus a liberalismus, ale to se nestalo. Putinův režim je navíc jen o samých lžích a nesplněných očekáváních. Mladí lidé se chtějí podílet na dění ve společnosti, ale nevěří v nikoho – v Putina, v opozici….“ nastínila aktivistka situaci ve své zemi. „Snažíme se najít společnou řeč s mladými, kteří se zajímají o politiku – a není jich v Rusku málo – a až se nám to povede, Putinův režim se nás bude bát,“ dodala se smíchem.
Karel Schwarzenberg má dle jejího názoru pravdu, když říká, že lidé jsou znuděni politikou. Dobře prý tento trend můžeme sledovat v USA, kde republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump válcuje žebříčky popularity právě proto, že je opakem „správného“ politika.
„Když se podíváte na Clintonovou, je prototypem dokonalé političky. Ale lidé už jsou unavení tímto stylem politiky. Trump na plnou pusu říká, co si myslí, i když je to někdy dost hnusné, a to lidi přitahuje,“ myslí si ruská aktivistka.
Nemirovskaja má za to, že by se politici měli od Trumpa v otevřenosti nechat inspirovat, mluvit s lidmi otevřeně a naslouchat tomu, co je trápí. I ruský prezident Vladimir Putin prý již začal měnit styl svého vystupování. Aktivistka uvádí, že ve svém posledním vystoupení Putin poprvé nepůsobil jako robot, ale snažil se s lidmi mluvit o lásce apod. – zkrátka jejich jazykem.
Nesmrtelný Putin?
Putin se dle aktivistky stal velmi populární, protože bylo Rusko po dobu deseti let ekonomicky stabilní. Sankce vůči Rusku a protisankce najednou ale zahýbaly s ruskou ekonomikou a to se lidem nezamlouvá. Začínají prý dokonce přemýšlet o tom, že je tohle možná bod zlomu, kdy by měli zvolit nového prezidenta.
Sama Nemirovskaja nicméně nevěří, že by došlo v Rusku k nějaké revoluci. Ani nedokáže odhadnout další vývoj či změnu systému. „Putin snad někdy půjde do důchodu, nebo zemře…“ nastínila aktivistka. „Anebo ne,“ skočil jí do řeči Sedláček. „Prosím, neničte mi mé plány,“ smála se Nemirovskaja. Sedláček ještě podotkl, že nanotechnologie a medicína se rychle rozvíjí a činí obrovské pokroky a tak by prý za pár desítek let mohla být vynalezena i nesmrtelnost. „To si lidé mysleli i o Stalinovi,“ namítla mu aktivistka.
S revolucí se dle Nemirovskaji pojí nebezpečí vypuknutí občanské války, čímž si Rusko prošlo kupříkladu poté, co se k moci dostali bolševici, a maje na zřeteli tuto skutečnost prý není divu, že se v dnešním Rusku nikdo nehrne do revoluce. Aktivistka ujišťuje, že ona i její kolegové nechtějí krveprolití, a proto spíše promýšlí scénáře předání moci, nikoliv její násilné uzmutí.
A co bude po Putinovi? „Nechci, aby se z Ruska stala země západního střihu, protože Evropa i Spojené státy mají řadu problémů. Měli bychom se z jejich chyb poučit,“ myslí si Nemirovskaja. Jaké nešvary má na mysli? Za absurdní ruská aktivistka kupříkladu považuje to, že lidé nemohou svobodně říkat to, co si myslí, protože riskují, že budou nálepkováni jako fašisti. Nemirovskaja by například dovolila i zpochybňování holokaustu či otevřeně nacistické postoje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
