Obeznámený právník poslal televizní Radě stížnost na manipulátory z ČT. Přečtěte si, jak s ní pochodil, reakce vážně stojí za to

„Způsob podávání informací prostřednictvím České televize se za posledních několik let radikálně změnil, přičemž vrcholu absurdity dosahuje Česká televize v posledních dnech a týdnech, kdy mám za to, že je již porušován nejeden normativní předpis zavazující Českou televizi jako veřejnoprávní médium k objektivitě, vyváženosti a tak dále,“ napsal Radě Tomáš Tyl s tím, že Česká televize již není informačním zdrojem ve smyslu veřejné služby, ale pouze sdělovacím prostředkem určité skupiny osob s jasně vyhraněným názorem a velice ostře vymezeným politickým pohledem na veškeré události. Ve stížnosti vyzval členy Rady, kteří mají dohlížet nejen nad dodržováním litery zákona a předpisů jakými je Kodex České televize, ale i dbát na dodržování jejich smyslu a účelu, aby věc prošetřili.

Tyl: Vysílání České televize se vymklo pojmu veřejnoprávní médium

Podle Tyla se dostáváme do emočně velice vyhrocených situací, k nimž Česká televize přispívá nejen krátkodobě, ale je zde vytvářen a podporován jakýsi třídní boj. „Pamatuji si konec osmdesátých let – bylo to odporné a je to tady zase,“ vyzval Tyl a současně požádal, aby věc vyšetřili, protože podle jeho slov se současné vysílání televize již zcela vymklo pojmu veřejnoprávní médium. Aby svá slova podložil, uvedl ve stížnosti několik příkladů. Jedním z nich je přístup, s jakým Česká televize zpracovává témata spojená s migrací, islámem a rasismem vůči bělochům.

Tyl kritizoval, že televize ignoruje události, které nezapadají do multikulturního vnímání prosazované levicové agendy a pokud je připustí, jsou prý bagatelizovány a marginalizovány. K tomu vyjmenoval několik útoků migrantů v Evropě z posledních týdnů, které se ve zpravodajství neobjevily: útok u iránské ambasády ve Vídni, útok u Parlamentu ve Vídni, vražda Mireille B. imigrantem v Německu a útok migranta na kancléřku Merkelovou. „Pokud je taková zpráva již příliš rozšířena, Česká televize ji uvodí, případně zakončí sdělením, že dotyčný byl zřejmě psychicky narušený. Bagatelizace, marginalizace,“ tvrdí Tyl.

Dle jeho slov je samostatnou kapitolou nálepkování slovy: extremistická, populistická, pravicová a tak dále. Pokud slyší, že je někdo populista, je mu hned jasné, že jde o oblíbeného politika, který má šanci na úspěch a není levicového smýšlení, respektive není v souznění s politickým pohledem redaktorů České televize. Tomáš Tyl současně považuje za zvláštní užívání slov „rebel“, „proruský“ a „odpůrce režimu“: „Teroristé páchající násilí i na civilním obyvatelstvu jsou rebelové, kdo nesouhlasí s politikou Evropské unie je proruský, případně prokremelský, bojové nelegální jednotky válčící proti legální vládě jsou odpůrci režimu. Neříkám, že nejsou – jde však o kontext a způsob podání, které vždy vyznívá ve prospěch jedné strany. Strany, kterou Česká televize preferuje,“ popsal Tyl.

Upozornil, že namísto slova „unijní“ je užíváno slovo „evropský“ a kdokoliv má výhradu k politice Evropské unie, není tudíž „protiunijní“, ale ihned „protievropský“. Jako fatální selhání redaktorů veřejnoprávní televize označil jejich schopnost rozlišovat Evropu od Evropské unie.

Rada nemůže nařizovat, čemu se médium má věnovat

Ani jednu z těchto výtek však Rada pro televizní a rozhlasové vysílání neuznala. Její předseda Ivan Krejčí v odpovědi uvedl, že co se týká námětů, se kterými pracuje provozovatel televizního vysílání, Rada nemůže nařizovat, čemu se médium má, či nemá věnovat: „Provozovatel má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Výběr zpráv v procesu selekce událostí, jež médium prezentuje veřejnosti, je ovlivněn zpravodajskými hodnotami, a je na provozovateli, které z hodnot ve výběru zpráv upřednostňuje,“ vysvětlil ve stanovisku Rady.

K uvedeným „nálepkám“ vysvětlil, že Tomáš Tyl nedodal konkrétní dny a časy vysílání, kde by k nim došlo, a tak je nemohou prověřit. Na Tylovu otázku, zda pořady jako Newsroom a 168 hodin patří do veřejnoprávní televize, přišla odpověď, že se jedná o tvrzení s nepodloženou domněnkou a že je pouze na rozhodnutí provozovatele, zda podobné pořady do vysílání zařadí. „Publicistika zahrnující autorské komentáře je nicméně v médiích zcela běžná. Dodávám, že k připomínkám k textům na webu či profilech ČT na sociálních sítích se Rada nemůže v rámci své pravomoci vyjadřovat,“ píše předseda Krejčí.

Česká televize by si ke zprávě o dešti pozvala dva opačné názory

Tomáši Tylovi však vadilo více věcí. Další z nich bylo zpochybňování platnosti prezidentského slibu při inauguraci. Moderátor Jakub Železný podle jeho názoru uvodil zjevně absurdní debatu slovy: „Nikdo z nás není ústavní právník, ale podle některých právníků by tam ta ruka měla být.“ (Miloš Zeman při slibu nepoložil ruku na Ústavu, pozn.red.) Aktivista prohlásil za smutné dívat se, jak i profesorka Dvořáková vidí onu absurditu takové debaty. „Navzdory tomu je Železný svým vlastním dojmem zjevně vzrušený, naléhá a Česká televize tomuto tématu následně věnuje prostor i v dalších relacích včetně večerního speciálu, kam si neváhá ozvat ústavní právníky, aby potvrdili to, co je zcela evidentní – složení slibu je složení slibu, co kdo dělá s rukama u složení slibu, není podstatné,“ pokračoval Tyl.

V souvislosti se slibem Zemana pokračoval s tím, že Česká televize zve hosty, kteří sdělují své názory. Skladbou a postojem k hostům Česká televize údajně vyjadřuje svůj vlastní názor. „Zaklíná se vyvážeností – proto když ve Francii islamista odřeže krk knězi v kostele za pokřiku Alláhu akbar, Česká televize si pozve dva hosty – jednoho kněze, který řekne, že to s islámem souvisí, a druhého, který řekne, že to s islámem nesouvisí. Je to podobné, jako kdyby si Česká televize zvala na to, zda venku prší, nebo ne, dva názorové oponenty,“ vysvětlil svůj názor Tyl.

Ale ani tuto stížnost Rada neuznala. Podle ní moderátor uvodil téma poukázáním na moment, kdy prezident skládal slib, a kamera zaznamenala, že přitom neměl ruku položenou na výtisku Ústavy. „Z diskuse je patrné, že moderátor pouze zjišťoval názory přítomných politologů a bývalého ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřicha Forejta. O porušení zákona se nejedná,“ píše Krejčí v odpovědi na stížnost.

Kritika podjatosti diskusí ze strany moderátorů

Jako další z důkazů o neobjektivním informování uvedl Tyl i zpravodajské vysílání z poloviny března, kdy redaktorka Barbora Kroužková vedla rozhovor s Jiřím Bartoškou na téma ztráta sponzora ČEZ v rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Od počátku je zřetelné, že rozhovor je podjatý. Když Bartoška neodpovídá na dotazy redaktorky tak, jak si ona představuje, po opakovaném pokusu zřetelného přešlapování kolem vnucovaného pohledu se redaktorka takzvaně ptá jinak a v přímém přenosu rozvíjí konspirační teorii o spojení prezidenta Zemana s ředitelem ČEZu jako důvodu k odejmutí finanční odpory. Je to čirá ukázka manipulace ze strany redaktorů, jakých lze napočítat několik denně,“ uvádí ostře Tyl, podle něhož redaktorka fakticky sdělila národu, že za odejmutí podpory ČEZu vůči MFF Karlovy Vary je zodpovědný prezident Zeman, jelikož jej podporuje ředitel ČEZu a to jako odvetu za přístup filmařů na předávání cen Český lev 2018. Přestože Bartoška redaktorce vysvětlil, že předávání cen se uskutečnilo až po nepřiznání podpory ze strany ČEZu, redaktorka to podle Tyla dostatečně nereflektovala.

Česká televize v těchto případech neporušila zákon

Tomáš Tyl to přirovnal ke starému židovskému vtipu: Kohn a Rosenzweig se pohádají a hádka končí u soudu. Soudce vynáší rozsudek: „Zde přítomný obžalovaný Kohn je povinen veřejně vyhlásit, že to, co pověděl o Rosenzweigovi, není pravda. Nechť pronese: „Rosenzweig není lump!‘“Kohn přijímá rozsudek a prohlašuje:„Rosenzweig není lump?“ Na to soudce: „Pane Kohne, tak to ale být nemělo!“„Dohodli jsem se se soudem na slovech, nebo na melodii?“ Ani vtip však nepřiměl Radu pro televizní a rozhlasové vysílání, aby stížnost uznala. Podle jejích členů „diváci obdrželi přesné a oficiální informace od obou hlavních aktérů zprávy – společnosti ČEZ i MFF Karlovy Vary. „Redaktorka se na důvody ukončení partnerství několikrát zeptala, v poslední otázce explicitně na vztahy prezidenta republiky a ředitele skupiny ČEZ; tento postup ovšem nelze pokládat za manipulativní. Vzhledem k protestům směřovaným k vystupování prezidenta Miloše Zemana, jež filmaři vyslovili na předávání cen Českého lva, představuje vztah mezi prezidentem a filmovými tvůrci diskutované a kontroverzní téma. MFF Karlovy Vary je největší filmový festival v České republice a jeden z nejstarších filmových festivalů na světě. Ukončení spolupráce s ním je velkým krokem a je logické, že se o něj média zajímají,“ vysvětlil předseda Krejčí.

Tyl si však postěžoval ještě na několik detailů. Například na pozdní informování o vyvlastňování půdy bělošských farmářů v JAR, ale také slovo „využili“, jež je v České televizi spojováno s demonstracemi – například: organizátoři využili výročí k demonstraci. Vadila mu i věta moderátora Jakuba Železného o tom, jak je prezident Kiska jistě uklidněný výrokem Fica, že z politiky neodchází. Ani u jednoho případu však Rada pro televizní a rozhlasové vysílání pochybení neuznala. O situaci v JAR našla včasnou zprávu, slovo „využili“ se běžně používá a i v případě „klidného prezidenta“ se podle rozhodnutí jedná o ironii, nikoliv o porušení zákona. Za takové nepovažuje ani užívání spojení: pan Trump a nacistický protektor Heydrich.

Tylovi se nelíbilo ani užívání přezdívky Klementa Gottwalda „Kléma“ moderátorem České televize a označením „korpulentní domácí hospodyně“ pro Gottwaldovu ženu. Jak uvádí Ivan Krejčí v odůvodnění rozhodnutí, takové označení může působit poněkud expresivněji, nikoliv však urážlivě. Podobná označení jsou prý v dokumentárním pořadu běžná. Celou stížnost Tomáše Tyla se všemi jejími částmi odložila.