Obrovské varování před evropským záchranným programem. Ve třech bodech! Sepsal je matematik Kechlibar

23.05.2020 13:31

Francie a Německo představily návrh na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). Bude však tento plán skutečně výhodný? Matematik a publicista Marian Kechlibar sepsal tři body, v nichž popisuje, co by mohla přinést blízká budoucnost při realizaci tohoto programu a také jeho komplikace v podobě velkého korupčního potenciálu.

Obrovské varování před evropským záchranným programem. Ve třech bodech! Sepsal je matematik Kechlibar
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

Tento plán už narazil na odpor menších zemí, které si v tisku vysloužily poněkud zavádějící pojmenování „Frugal Four“ (šetrná čtyřka): Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko. Podle rakouského kancléře Kurze nesmí jít o darované peníze. Kechlibar však navrhuje spíše pojmenování „opatrná čtyřka“. Ostatní země zatím lavírují.

V prvním bodě si Kechlibar klade otázku, proč přispívat na cizí živobytí? Připomíná, že po odchodu Velké Británie z EU se poměry zásadně změnily a dřívější rovnováha sil zanikla. „Bylo veřejným politickým tajemstvím, že když bylo potřeba zbrzdit ambice Paříže apod., za skeptický postoj Britů se rády schovávaly jak menší země, tak někdy i Němci samotní. Zrovna České republice tohle manévrování velmi vyhovovalo. Teď už se není za koho schovávat,“ dodává.

Způsob dojednání současného plánu jako by potvrzoval obavy, že v nové EU bez britské účasti bude velmi silná německo-francouzská osa, která už nebude mít dostatečnou protiváhu. „Společné rozhodnutí těchto dvou nejsilnějších států EU nebude při absenci Británie ve spolku možné nějak zásadně zbrzdit nebo změnit, protože dvacet malých zemí nemá ani zdaleka tu sílu jako dvě velké,“ zdůrazňuje Kechlibar.

„Touhle skutečností se zdůvodňuje význam existence EU navenek, vůči mocnostem jako Čína, Rusko a USA. Ale ona samozřejmě funguje i uvnitř té unie samotné. Uvidíme, jak dlouho odmítavý postoj ‚opatrné čtyřky‘ vydrží,“ pokračuje Kechlibar.

Navíc ani malé země nechtějí být brány jako „ocas“ nějakého velkého psa a rády by si zachovaly nějakou míru svébytnosti, včetně rozhodování o tom, na co ze své kasy finančně přispějí, a na co ne. „Pokud se jim to nebude dlouhodobě dařit a budou všelijakými formami nátlaku nuceny přispívat na cizí živobytí, resentimenty porostou,“ podotýká analytik.

V druhém bodě zmiňuje „fantastický korupční potenciál“, který v sobě plán skrývá. Místo otázky společného zadlužení poukazuje Kechlibar na navrhovaný mechanismus pomoci: „Hovoří se o cíleném financování jednotlivých projektů, podobném stávajícímu mechanismu dotací z kohezních fondů EU.“

Právě standardní kohezní fondy jsou totiž známé tím, že jsou papírově náročné. Vyběhat si na svůj projekt dotaci z Bruselu znamená podstoupit řadu formalit a pár let si počkat, než peníze dorazí. „Tímhle způsobem se Brusel snaží chránit evropské peníze před příliš drzým rozkrádáním ze strany všelijakých kmotrů,“ zdůrazňuje publicista.

Problém je, že nyní, v případě finančního stimulu po ekonomickém propadu, si takové mnohaleté prověřování nemůžete dovolit. Cílem přece je, aby peníze dorazily rychle, než se škody stanou závažnými. Kontrolní mechanismy, které požírají nejvíce úsilí a času, proto nebudou fungovat.

„To znamená, že v tomto půlbilionovém plánu se skrývá naprosto fantastický korupční potenciál, který nepůjde jen tak odstranit,“ varuje Kechlibar. Jen těžko půjde zabránit tomu, aby příslušné dotace neskončily u „zombie firem typu Alitalie nebo u různých kamarádíčků pana premiéra“.

Anketa

Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?

hlasovalo: 17745 lidí
Závěrem se zamýšlí, zda převáží šetrné germánské hospodaření, nebo „jižanské“ standardy? To, že odchodem Británie oslabil v Evropě její „sever“, se podle jeho slov dlouhodobě projeví i jinak, než jen dominancí francouzsko-německé osy. Jižanů je nyní proporcionálně daleko více než předtím.

Konkrétně spočítal, že obyvatelstvo Portugalska, Itálie, Španělska, Francie, Řecka a francouzsky mluvící části Belgie čítá přes 200 milionů lidí. Přičemž jedním z těch států je právě Francie, tvořící půlku „francouzsko-německé osy“. Shodnou-li se všechny tyto státy na něčem, mají v nové EU bez Británie jako blok velkou váhu.

„Pokud není momentální německý kancléř zrovna silná osobnost, a to už dlouhou dobu není, může začít v rámci zachování klidu na práci ustupovat požadavkům takového bloku. A pokud ustupovat začne, není už ve hře nikdo další srovnatelné váhy (Británie), kdo by sloužil jako ‚odmítač poslední záchrany‘,“ shrnuje.

Z občasných debat s příznivci evropské federalizace prý nabyl dojmu, že si myslí, že by v jejich vysněných Spojených státech evropských samozřejmě fungovalo šetrné germánské hospodaření. „Nejsem si jist, z čeho ten optimismus čerpají. Číselné poměry po brexitu nahrávají spíš tomu, aby v takové struktuře zavládly ‚jižanské‘ standardy,“ uzavírá Kechlibar.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…