Zpravodajství z rusko-ukrajinské války bylo až donedávna na Západě relativně jednostranné. Jak uvedl ředitel veřejnoprávního Českého rozhlasu, v případě války je situace jednoznačná a jasně daná. Tento pohled potvrzovala i řada západních akademiků, kteří už od loňského jara připouštěli, že ze strategických důvodů západní média přebírají takřka výlučně ukrajinskou propagandu, říká úvodem moderátorka pořadu Jana Bobošíková.
Všímá si však, že se tento postoj v západních médiích v poslední době proměňuje.
„V Aby bylo jasno jsme nahlédli do několika uznávaných zahraničních deníků a časopisů a přinášíme zprávy, které by byly ještě před několika málo měsíci nepředstavitelné,“ pokračuje Bobošíková.
Zatímco česká média informují o ukrajinské ofenzivě, rakouský deník Der Standard, dlouhodobě spolupracující s americkými The New York Times, vyslal do Kyjeva zvláštní korespondentku, která se zaměřila na ukrajinské muže, kteří nejsou na frontě.
„Počet studentů na Ukrajině prý meziročně vzrostl o 82 procent. Studenti navíc zestárli a jejich průměrný věk je v současnosti kolem třiceti let. Sami studenti přiznávají, že vysoká škola pro ně není místem studia, ale způsobem, jak se vyhnout mobilizaci a bránit svou zemi proti Rusku,“ pokračuje moderátorka.
Fotogalerie: - Radiace nemá hranice
„Část mladých ukrajinských mužů se bojí jít na frontu, aby je nezabili Rusové, ale také se o tom bojí mluvit ze strachu před Ukrajinci,“ glosuje Bobošíková a dodává, že podle jednoho z vedoucích odvodového střediska je dobrovolníků kolem pěti až deseti procent.
Studium jako úniková cesta před mobilizací podle něj může mít pozitivní vliv na vzdělanost populace, ale po válce prý vznikne napětí mezi těmi, kdo riskují své životy v první linii, a těmi, kteří se před mobilizací skrývají.
Národní technická univerzita v Kyjevě, kde studuje 70 procent mužů, uvádí, že dvanáct procent studentů žije v zahraničí a studuje online, dodává rakouský deník Der Standard.
Jana Bobošíková také poukazuje, že ruské agresi na Ukrajině se věnoval také americký týdeník Newsweek, jehož redaktoři se zaměřili na roli americké tajné služby CIA v této válce. Podle redakce americký prezident Joe Biden rozhodl, že Spojené státy a Kyjev nebudou podnikat žádné kroky, které by mohly ohrozit samotné Rusko, výměnou za to, že Kreml nebude eskalovat válku mimo Ukrajinu a neuchýlí se k použití jaderných zbraní.
Nejdůležitější je nyní prý to, co se děje mimo bojiště. Americká CIA podle zpravodajců hraje mimořádnou roli – je špionem, je vyjednavačem, je dodavatelem zpravodajských informací. Nejdůležitější rolí CIA je zajistit, aby se válka nevymkla kontrole, dodávají.
Dále uvádějí, že zatímco američtí vojáci na Ukrajině působit oficiálně nemají, důstojníci CIA přímo v zemi operují. Tato válka je jedinečná tím, že Spojené státy v ní nejsou spojencem Ukrajiny. Sice jí pomáhají, ale s Ruskem nejsou ve válce, i proto musí řadu kroků, které by normálně dělala americká armáda, provádět nyní CIA, která navíc byla ústředním bodem války ještě před tím, než válka začala.
Celou aktivitu rozvědky pak popisuje jeden z vysokých úředníků následovně: „Existují tajná pravidla provozu. Mezi jinými například nenapadat navzájem vedení země a diplomaty.“
Fotogalerie: - Armáda na pražské náplavce
„Zelenskyj tak musel například souhlasit s tím, že Kyjev nepoužije zbraně k útoku na Rusko. Obtížné je však podle týdeníku Newsweek také přesvědčit desítky zemí, aby Bidenovu linii akceptovaly. To v praxi znamená, že CIA musí řídit a koordinovat situaci i v jednotlivých státech. Biden také údajně podepsal směrnici o národní bezpečnosti a povolil tajné operace Spojených států proti Rusku. CIA tak dnes pomáhá dostat z Belgie, Nizozemska, Německa a Polska vojenské zásoby, které se kamiony a vlaky nebo pomocí tzv. šedé flotily, tedy komerčních letů, tajně přepravují na Ukrajinu,“ cituje moderátorka deník Newsweek.
Krátce po otevřeném začátku války loni v březnu přijel ředitel americké rozvědky do Polska, aby domluvil využití Polska jako tajného centra CIA. Značné zásoby a munice pro účely Spojených států jsou uloženy právě v Polsku, v zemi také působí deset tisíc amerických vojáků.
CIA se také snaží odhalit původ útoků přímo v Rusku. Kromě ruských sabotáží domácí opozice se prý podle Newsweeku mnohdy jedná o útoky ukrajinské. CIA například podezírala Ukrajinu z útoku na plynovod Nord Stream nebo Kerčský most. Podle jednoho z úředníků rozvědky tyto útoky ukazují, že buď Zelenskyj nemá úplnou kontrolu nad vlastní armádou, nebo o některých akcích zkrátka vědět nechce. Pokračující ukrajinské sabotáže a přeshraniční boje by podle CIA mohly mít katastrofální následky.
Podle vysokého polského úředníka CIA nechápe, že na Ukrajině působí bezohledné válčící frakce. Tomu nasvědčuje i neobvykle příkrá kritika, kterou prezident Zelenskyj schytal od svého předchůdce ve funkci, prezidenta Porošenka, zmiňuje dále Bobošíková s tím, že Porošenko, který je nyní lídrem ukrajinské parlamentní opozice, kritizoval Zelenského výsledky jednání na summitu NATO ve Vilniusu.
„V Aby bylo jasno si klademe otázku, proč právě teď a proč právě v amerických a rakouských médiích přišel takový obrat o informování o Ukrajině a o rusko-ukrajinském konfliktu. Mění se snad rozložení sil na mezinárodní politické šachovnici? Anebo třeba právě americká CIA pouze vypouští kouřovou clonu ke zmatení nepřítele? Je snad účelem odhalit, kdo a jak bude na tyto zprávy reagovat? Nevíme. Ale víme, že je důležité nejen to, co se říká, ale také, kdo to říká, kdy to říká a proč to říká... A víme, že z českých mainstreamových médií tato slova nezazní,“ zakončuje Jana Bobošíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
