„Každá rodina má svého vajdu (člena s nejvyšší autoritou) a své problémy. Je potřeba se s tím obeznámit a snažit se, aby nastala změna k lepšímu," řekl Beneš, který se chce zabývat především rodinnými záležitostmi mezi Romy. „Já si k sobě ještě vezmu tři, čtyři lidi, o kterých vím, že jsou schopní, aby mi vypomáhali a mohli vykonávat to dobro mezi Romy," řekl Beneš.
Do Hradce Králové se sjeli zástupci romských rodin z desítek měst. O novém králi diskutovalo v romštině pouze několik nejstarších mužů, mladší Romové poslouchali u vedlejšího stolu. Na volbu přijel například i pětaosmdesátiletý Josef Horvát z Kolína. „Král je zvolený, že když je potřeba něco vyřizovat, tak to vyřídí. Mezi Romy bývá takové zasedání jako soud a když se některý něčím proviní, tak se pokutuje. A král je samozřejmě u toho," řekl Horvát.
Král všech olašských Romů
Po zvolení svého nového krále ho přítomní políbili, na stole se vzápětí objevily lahve luxusního koňaku. Beneš po svém zvolení řekl, že do Hradce Králové pozval i své protikandidáty na funkci krále olašských Romů, ti však nedorazili. „Moje chyba to není, zřejmě dostali strach a nepřijeli," řekl Beneš, který se označuje za krále všech olašských Romů. Do Hradce Králové nedorazili například zástupci ostravských olašských Romů. Mezi ostravskými a olašskými Romy panovaly před lety vážné neshody.
Po smrti romského krále Josefa Smolky v roce 1999 se králem olašských Romů stal v roce 2001 Jan Lipa. Celorepublikové shromáždění olašských Romů v Brně však označilo Lipovu volbu za neplatnou a králem zvolilo Jana Horvátka. Lipa zemřel v roce 2012, Horvátko o rok později. Olašských Romů je podle některých odhadů v České republice zhruba 25.000, tedy zhruba 10 procent romské populace.
Elita
Celkový počet Romů, kteří žijí na území ČR, se jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o čtvrt milionu až 300.000 lidí romského původu (při sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo jen 13.150 obyvatel). Největší část, asi 80 procent, tvoří Rumungři, kteří ale na rozdíl od Olachů nemají vybudovánu organizační strukturu. Většina Rumungrů přišla do Čech a na Moravu až po druhé světové válce, komunistický režim je sem přestěhoval ze Slovenska. K Rumungrům se řadí i původní čeští a moravští Romové, z nich ale většina zahynula během války.
Olaši, kteří hovoří poměrně odlišným dialektem, patří do skupiny původně kočovných Romů a pocházejí z Valachie ležící nyní na území Rumunska a Moldavska. Na území dnešní ČR začali přicházet ve druhé polovině 19. století a právě je výrazně postihl zákaz kočování, vydaný v Československu v roce 1959. Olaši se podle odborníků považují za romskou elitu, jsou schopnými obchodníky a právě z jejich řad pocházejí nejbohatší Romové. Kromě Rumungrů a Olachů žijí v ČR také menší skupiny původem maďarských Romů nebo německých Sintů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno, čtk
