Oni se nemyjí. Jdete po nich na záchod a... nevíte. Na Svátek práce mluví odborář o příhodách s cizinci-pracovníky u nás

01.05.2018 6:33 | Zprávy

„Z naší pozice zaměstnanci moc dobře nenesou ten exodus z jiných zemí. Problém je jazyková bariéra i zdravotní záležitosti. Lidé mi říkají – oni se nemyjí. Jdeme na toaletu a nevíme, aby to špatně nedopadlo. V některých zemích – jako je i Ukrajina – nefunguje očkování na tuberkulózu a žloutenku,“ konstatuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předseda Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji Milan Šubrt. Je podle něj i obava, co bude, až dojde k ekonomickému zlomu a tito lidé přijdou o práci. „Co budou dělat? Bude se nám zvyšovat kriminalita? Podle nás by je v takovém případě měl zaměstnavatel automaticky vrátit do té země, odkud je přivezl,“ myslí si.

Oni se nemyjí. Jdete po nich na záchod a... nevíte. Na Svátek práce mluví odborář o příhodách s cizinci-pracovníky u nás
Foto: Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Milan Šubrt, předseda Asociace odborových svazu v Libereckém kraji

1. květen je svátek práce. Jsme v období ekonomické prosperity, platy stoupají, nezaměstnanost nízká. Skoro ráj na zemi. Je však něco, co dnes trápí z vašich zkušeností odboráře pracujícího člověka?

Rostou platy, ale ještě více přibývá práce. Ještě více než mzdy. Takže zaměstnanci nejsou až tak spokojeni. Říkají, že je honí, chtějí po nich stále více přesčasů. Mzda sice roste, ale ne tolik, kolik by podle množství práce měla.

Lidé se cítí přepracovaní?

Ano. Automaticky se počítá, že půjdou na šestou noční, že půjdou v sobotu i v neděli. Lidé si říkají – no jo, oni za námi manažeři přijdou, abychom na ně šli, ale sami nejdou. Což je špatně, protože příklady táhnou. Když na ně jdou výrobní zaměstnanci, měli by tam být i manažeři. Lidé také tvrdí, že mzda není úplně dostatečná.

A je dostatečná, odpovídající, nebo ne?

Když se podívám na náklady na hodinu práce v České republice třeba u zahraniční firmy a pak se podívám na náklady stejné firmy například v Německu – je tam trojnásobně vyšší. Přitom náš zaměstnanec dělá stejný výkon a stejnou kvalitu. Nám tady zaměstnavatelé brečí, že nemají. Myslím, že mají. Ale nechtějí.

Mnohé firmy doslova naříkají, že jim chybí pracovní síla. Padají návrhy dovést ji odjinud, nejvíce se mluví o Ukrajině. Částečně se tak již děje. Jaké s tím jsou ale zkušenosti? Dovedu si představit, že když někam dovezou samé samotné chlapy, tak to může působit problémy. Bydlí společně na ubytovně, po práci jdou do hospody...

Jasně. A dělají nepořádek. Z naší pozice zaměstnanci moc dobře nenesou ten exodus z jiných zemí. Problém je jazyková bariéra i zdravotní záležitosti. Lidé mi říkají – oni se nemyjí. Jdeme na toaletu a nevíme, aby to špatně nedopadlo. Pak je tu také obava, že v některých zemích – jako je i Ukrajina – nefunguje očkování na tuberkulózu a žloutenku. My se ptáme zaměstnavatelů v rámci ochrany našich zaměstnanců, jestli když je přivezou, projdou tito lidé důkladnou prohlídkou – ne za tři minuty u závodního lékaře – právě na tu tuberkulózu a žloutenku. Zaměstnavatelé na mě koukají a říkají: Pane Šubrte, my potřebujeme lidi na práci. Odpovídám jim: Tomu rozumím. Ale my musíme chránit naše kmenové zaměstnance, občany České republiky.

Jsou konkrétní příklady, že se tuberkulóza a žloutenka objevily?

Ano, jsou konkrétní případy.

Je prokázáno, že to přišlo od zahraničních pracovníků?

Ano. Samozřejmě. Problémem jsou ubytovny. Tam jsou ohniska těch nákaz.

U těch ubytoven asi není příliš šťastné, když jsou na malém městě a jich tam je moc. Což se místním nemusí líbit.

I tady na Liberecku se starostové začínají zlobit. Už to pociťují. Protože tam tito lidé dělají nepořádek. A pak mají obavu a já ji mám také, až dojde k ekonomickému zlomu, zda se vrátí zpátky do své země. Na tuto otázku starostům zaměstnavatelé nejsou schopni odpovědět. Kdyby k tomu došlo, přijdou tito lidé o práci. A co budou dělat? Bude se nám zvyšovat kriminalita? Podle nás by je v takovém případě měl zaměstnavatel automaticky vrátit do té země, odkud je přivezl.

Máme pochybnosti, zda tomu tak skutečně bude?

Mám obavu, že tomu tak nebude. Máme informace, že lidé zejména z východní Evropy sem sice jdou za prací, ale ta je jen prostředkem k tomu, aby se dostali třeba z Ukrajiny, z té nízké životní úrovně tam. Chtějí se etablovat někam na Západ, což jsme pro ně už i my. Práce je jen prostředek, nikoliv cíl.

Je to s nedostatkem pracovní sily skutečně tak vážné?

Pracovní síla skutečně schází. Ale jako odboráři zaměstnavatelům říkáme – mluvíme o tom pět let. Jak jste se starali o své zaměstnance, aby vám neodcházeli? Jak jste se k nim chovali? Jak jste pracovali se mzdou? Řada zaměstnavatelů totiž mohla mít problémů v tomto směru mnohem méně. Je nějaký trh práce. Tak holt ti, kteří se o lidi starají, dobře se k nim chovají včetně platových podmínek – ti budou mít problémů méně. A ti, co se tak nechovají, tak ať třeba tu fabriku zavřou. To se nedá nic dělat.

Neurychlí to čtvrtou průmyslovou revoluci, o které se mluví – automatizaci výroby? A nemáte obavy, že pak spousta lidí přijde o práci? 

Předpovědi jsou, že by mohlo dojít k obrovskému oslabení pracovní síly. Ale beru to tak, že i já si přeju, aby nějaká automatizace a robotizace byla. Aby určité jednotvárné monotónní pracovní činnosti byly nahrazeny robotem. Tím by se stalo, že by problém s pracovní silou nebyl. Ale ono to nepůjde tak rychle. V České republice dle mých zkušeností je kvalitní a levná práce. Pokud sem zahraniční firmy, o kterých mluvíme, budou dávat digitalizaci a tak dále, my budeme až na tom chvostu. Protože zatím se jim práce českých lidí hodí a vyhovuje jim.

Takže to zatím není na pořadu dne?

V Německu už je robotizace na mnohem vyšší úrovni. Proto odboráře zlobí, když analytici tvrdí, že je tam vyšší produktivita. No jistě, když je tam čtyřicet až padesát procent automatizováno. A my to tady všechno děláme ručně. Ono to přijde, někdo říká, že dříve, někdo, že déle. Počítám, že za deset patnáct let začne větší změna. 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Pochybnosti

Paní senátorko,ukázal Vám osobně někdo tzv dopis na rozloučenou vraha Kozáka? Původně dokonce mluvila o dvou dopisech.Ověřoval někdo pravdivost textu těchto dopisů? Skutečně bylo objektivně a dokonale zjištěno,že spáchal i vraždu v Klánovicích? Je dostupná analýza shody zbraně? Vše je velmi bizardní...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Odprásknout,“ napsal o zločinném Ukrajinci. Soud. „Zabít Konečnou.“ Nevadilo. Lidé pobouřeni

15:12 „Odprásknout,“ napsal o zločinném Ukrajinci. Soud. „Zabít Konečnou.“ Nevadilo. Lidé pobouřeni

Loni v srpnu napadl ukrajinský mladík Viktor Veselovskyj o čtyři roky mladší dívku. Nejdříve po ní c…