Jednoho z nich, pětapadesátiletého Nika Polonose, zastihli reportéři britského deníku na athénské Sofoklově třídě, kde právě vybíral popelnice. „Občas v popelnicích najdu kovový šrot, který potom mohu prodat. Když vidím nějaké slušně a bezpečně vypadající jídlo, tak si z popelnice vezmu i to. Jindy se dá najít třeba papír, plechovky a láhve, za které se také dají získat nějaké peníze,“ vysvětluje Polonos. Jak uvádí reportéři britského deníku, zdejší popelnice jsou značně žádané, protože se nachází naproti kuchyni umístěné v kostele, kde vaří pro drogově závislé, chudé a bezdomovce třikrát denně teplé jídlo.

Mnozí se současných „hledačů“ však ještě před nedávnem byli obyčejnými pracujícími lidmi ze střední třídy. Jejich společenský status se začal zhoršovat s ekonomickou krizí před pěti lety, kdy nezaměstnanost postupně v zemi dosáhla až hrozivých 25 %. Pan Polonos pracoval jako stavební dělník, ale o své zaměstnání přišel před třemi lety. Stavební boom je v nedohlednu, on má jen malou šanci, že si opět najde novou práci. Přesto se udržuje v čistotě a snaží se oblékat elegantně. „Nikdy nechci vypadat jako on,“ říká Polonos a ukazuje vedle sebe, kde právě z kuchyně vychází nejistým krokem rozcuchaný a zanedbaný narkoman.