Osmdesát let od jediné všeobecné mobilizace v československých dějinách. Mohly naše pluky dojít až do Berlína?

23.09.2018 10:15 | Zprávy

„Ano, to je válka,“ pronesl československý prezident Edvard Beneš na Hradě poté, co dostal depeši od Britů. Začala v historii naší novodobé státnosti poslední velká mobilizace, po níž měla tuzemská armáda přes milion mužů ve zbrani. Byla vyhlášena 23. září 1938. Proto je vhodné porovnat tehdejší československé síly se silami nepřátelského Německa a zamyslet se i nad jinými scénáři možného vývoje dění v Evropě.

Osmdesát let  od jediné všeobecné mobilizace v československých dějinách. Mohly naše pluky dojít až do Berlína?
Foto: archiv redakce
Popisek: Všeobecná mobilizace v roce 1938

Přestože se hovoří o první a poslední všeobecné československé mobilizaci, není to až tak úplně pravda. „Mobilizovány byly ročníky do věku čtyřiceti let. Objektivně řečeno, voják nad čtyřicet nebývá v boji už tak výkonný. I když samozřejmě existují výjimky, které potvrzují pravidlo,“ říká na úvod bývalý novinář Zdeněk Čech. Po vyhlášení mobilizace před osmdesáti lety měla československá armáda ve zbrani zhruba 1 060 000 mužů. Z českých Němců nastoupil ovšem jen každý třetí. Jaké tedy byly poměry sil?

Československo ve zbrani

Mobilizace byla vyhlášena poté, kdy selhala jednání mezi Nevillem Chamberlainem a Adolfem Hitlerem v porýnském městě Bad Godesbergu. Hitler si tu už ve vztahu k ČSR kladl takové požadavky, že na ně ani většinou svolný britský premiér nemohl přistoupit. Do Prahy pak přišla depeše, že jednání nedospěla ke zdárnému konci a Československo by mělo pro svou obranu udělat, co uzná za vhodné. Edvard Beneš dal rozkaz k mobilizaci. Ta proběhla i přes svůj rozsah téměř bleskově, takže jestli se někdy říká, že mobilizace je první fází války, obstála naše armáda v této fázi na výbornou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Zrušení školného.

Paní Zajíčková, nebylo by možné řešit školné podobným způsobem jako v USA? To znamená dvě základní roviny. Jednak na školné šetří dopředu rodiče a další příbuzní. S tím v podstatě počítám i já a na školné vnoučat šetřím již od jejich narození. A pokud není našetřeno, tak si student prostě bude muset...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Okamura na titulní stránce srbských novin. Země by prý byla pro EU přínosem

20:29 Okamura na titulní stránce srbských novin. Země by prý byla pro EU přínosem

Předseda české poslanecké sněmovny Tomio Okamura se objevil na titulní stránce srbského deníku Polit…