Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
Podle Cílka můžeme v současné době být doopravdy na prahu revoluce. Jak uvedl, nerad toto slovo používá, zmínil tedy spíše pojem radikální transformace společnosti. „Ale zatím ještě k tomu doba zřejmě nedozrála. Možná pokud nás potká potravinová krize, tak se přiblížíme o trošku blíž,“ dodal Cílek.
„Já furt jezdím vlakem, a co se jenom naposlouchám rozhovorů, navíc v různých jazycích, nemá cenu o tom mluvit. A teď přichází další moment ohledně energií. Už se to ví obecně, že když běží jaderná elektrárna, tak vyrábíme kWh za 25 haléřů, ale je to při plném chodu. Plný chod je maximálně 80 procent času. Tepelná elektrárna na hnědé uhlí, dejme tomu, za 50 haléřů, černé uhlí, dejme tomu, do koruny. Se všemi různými povolenkami je to 1,50 koruny. A k tomu se přičítají distribuční poplatky, a ještě zisk. A zisk je dvojího typu. Jeden je oprávněný, který slouží k investicím, na postavení další elektrárny, vystavení dalšího bloku. A druhý je také víceméně oprávněný, pokud je do určité míry na to, že si rozděluji dobrou investici,“ uvedl Cílek a rozebral, kde to celé začíná.
„Před lety jsem četl vzpomínky nějaké právničky na Brusel. A ona psala, že Brusel je považován za hlavní město lobbistů v Evropě a že se odhaduje, kolik procent rozhodnutí tito lobbisté ovlivňují, a tento odhad byl mezi 60 až 80 procenty. To znamená, dejme tomu, dvě třetiny nebo víc než jedna polovina. Tak jaká bude situace u nás? Jsme lepší než Brusel, nebo horší? To je docela otázka. I kdybychom byli stejní jako Brusel, tak to beru, že nejméně 50 procent rozhodnutí české vlády nebo jakýkoliv českých vlád je uděláno pod vlivem lobbistů,“ dodal.
Vyjádřil se také k demonstraci, jež se začátkem podzimu uskutečnila na Václavském náměstí v Praze. „Otevřel jsem si zprávy České televize, Čtyřiadvacítku, přišel jsem domů pozdě, takže v deset hodin večer, a o demonstraci tam nebyla ani zmínka. Jenom běžely dvě krátké psané ‚podlajny‘. Tak jsem si otevřel The Guardian a tam to byla nejdůležitější zpráva dne pro Evropu. Ale zase The Guardian to bral tak, že to byla demonstrace proti cenám energie, a Britové mají jako všechny ostatní státy také problémy s cenou energie. Ale byl vidět rozdíl ve vnímání České televize a The Guardianu jedné a téže události. Přitom The Guardian by měl být britocentrický,“ dodal Cílek.
Závěrem pak také hovořil o Evropské unii, která podle něj stojí na podobném základě jako česká vláda. „To znamená na schopnosti domluvit se mezi politickými stranami, v tomto případě mezi členskými státy. Každá politická strana sleduje svůj vlastní politický egoismus a každý stát Evropské unie je pravděpodobně čím dál tím méně ochoten ke kooperaci a je stále víc egoistický, protože jinak jim to místní, vlastní lidé neprominou,“ sdělil Cílek.
On sám by si EU přál zachovat kvůli možnosti cestování a výměny inormací. „Evropa by dobře mohla fungovat jako potravinová a energetická bezpečnostní pojišťovna, kdyby měla rozvinutý systém vzájemné pomoci, což tak ne vždycky je. Nemusíme chodit ani tak daleko: jaké ponaučení si Evropská unie vzala z brexitu? Brexit nespadl jen tak z nebe. Je pravda, že Britové Evropu tak nějak nemuseli, ale když už tedy odešli, tak to o něčem svědčí,“ sdělil Cílek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef