Jan Schneider v rozhovoru v pořadu Aby bylo jasno komentoval nízké důchody disidentů, o které se podle něj Fialova vláda měla postarat a neučinila tak. „Pokládám to za velmi velký a významný doklad pokryteckého charakteru této vlády. Protože oni se přihlásili k Chartě 77, ale skutek utek. Tihle lidé nemohli vykonávat odpovídající profese, někteří nemohli vykonávat téměř žádné profese a radši emigrovali. Takže to je hanba a mluví to o historickém a morálním bezvědomí této vlády,“ uvedl Schneider.
Ten podporuje disidenta Jiřího Gruntoráda, který drží hladovku za odvolání Mariana Jurečky. Ten totiž v případě Soukupa nevyhověl žádosti o zmírnění tvrdosti zákona, proto Gruntorád požaduje jeho odchod.
„Doufám, že se svojí kritikou uspějí. Toto už je taková facka vládě, že z toho snad nemůžou vybruslit. Velice je v tomto podporuji a budu se snažit rozšiřovat povědomí lidí o tomto hanebném stavu a jsem rád, že se o tom mluví, dokonce i v mainstreamových médiích,“ pokračoval Schneider.
Gruntorádova hladovka se týká zejména důchodu disidenta Karla Soukupa, který emigroval a do Čech se vrátil v roce 2019. Byl mu vyměřen důchod kolem dvou tisíc korun. Podle vládních představitelů by mu měl chodit důchod z Austrálie, kde třicet let pracoval.
„S tím v zásadě souhlasím, ale to je věc Ministerstva práce a sociálních věcí, které toto mělo už dávno řešit v rámci svého zahraničního oddělení. K této situaci vůbec nemělo dojít, od toho je stát, aby tomu člověku pomohli a vyřešili to, aby Austrálie ty peníze platila. Já doufám, že ministr Jurečka už podal žádost svým úředníkům, aby celou záležitost prověřili, prostudovali a s tou Austrálií neprodleně navázali kontakt a také aby vyhověli Soukupově žádosti o zmírnění tvrdosti zákona,“ prohlásil signatář Charty 77.
Jurečka v sobotu informoval na síti X, že situaci opravdu prověří. „Situaci týkající se pana Soukupa a dalších signatářů Charty 77 nechávám znovu prověřit. Konkrétně Karel Soukup, na jehož případ Jiří Gruntorád upozorňuje, má přiznán nárok na důchod ze zahraničí, kde dlouhou dobu pracoval. Chci zjistit, proč mu nechodí,“ napsal Jurečka.
Situaci týkající se pana Soukupa a dalších signatářů Charty 77 nechávám znovu prověřit.
— Marian Jurečka (@MJureka) November 18, 2023
Konkrétně Karel Soukup, na jehož případ Jiří Gruntorád upozorňuje, má přiznán nárok na důchod ze zahraničí, kde dlouhou dobu pracoval. Chci zjistit, proč mu nechodí.https://t.co/VG93NF2vyL
1
Schneider se vrátil také k výročí 17. listopadu, při kterém čeští vládní představitelé vzdávali hold českým disidentům a bojovníkům za svobodu. Schneiderovi ale neunikl například fakt, že při udělování cen Paměť národa byl na jednom pódiu současně prezident Petr Pavel s komunistickou minulostí a podnikatel a bývalý disident Jan Dobrovský.
„U pana Dobrovského se tomu nedivím, protože my jsme se jednou potkali na uvedení knihy o samizdatech a on, ačkoliv mě neznal, tak mi pověděl, že ho strašně sere, co píšu. Takže já o něm žádné vysoké mínění nemám a vůbec se nedivím, že mu tato situace nevadí,“ reagoval Schneider.
„Mně by to obecně ani nevadilo, kdyby se ale pan prezident nepitvořil a hrál tu svoji hru rovně. Tady měly tisíce lidí zničené životy kvůli lustracím a tyhle lustrace v případě prezidenta očividně nehrají roli. Docela bych tedy souhlasil s tím, že by tím pádem měl být zrušen lustrační zákon a měli bychom vstoupit do nové doby, kde bude platit heslo ‚ať gauner, nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina‘,“ navrhl Schneider.
Toho prý při pochodu politických špiček pobavili předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová, když hovořili o svobodě slova. „Když šli spolu a Vystrčil si liboval, že si můžeme říkat, co chceme. To si ale představitelé minulého režimu taky mohli říkat, co chtěli. Celý ten problém je ale to, že my si můžeme říct, co chceme, a oni by se o to měli zasadit. Tenhle aspekt demokracie oni vůbec nepochopili. A Pekarová, ta je úplně mimo, od té něco žádat by bylo asi nekorektní,“ uvedl Schneider.
Všiml si také, že prezident Pavel měl při pochodu Prahou jedenáctičlennou ochranku. „To je asi adekvátní situaci, oni vědí, že ten jejich režim je slabý, stojí na hliněných nohou, a ještě si na ně močí,“ nebral si servítky.
Někteří lidé při kladení věnců na Národní třídě volali hanba prezidentovi, to se v médiích ale neobjevilo. „To svědčí o tom, jak říkal Vystrčil, že oni si můžou říkat, co chtějí, ale o jiných lidech to neplatí. Já to chápu podobně jako kdysi v normalizaci v těch 70. letech, to arogantní chování státních představitelů, jak se uzavírá prostor svobody a nebýt nových digitálních médií, tak bychom znovu seděli u psacích strojů jako disidenti. Alespoň díky nové technice je to trochu jiná situace,“ řekl Schneider.
Ten prorokuje brzký konec vlády Petra Fialy. „Dny a týdny vlády se nepochybně chýlí ke konci. Já doufám a i si to myslím, že vláda padne dříve, než nastanou další volby za dva roky. Protože ty signály se množí, stávky se chystají, lékaři, učitelé a další profese. Ten synergický efekt bude velký a ten moment, který bude znamenat konec vlády, bude velmi nečekaný, dokonce to může tato Gruntorádova hladovka, která ukazuje, že ta vláda je morálně velice zahnívající,“ má jasno Schneider, podle nějž je onemocnění premiéra Fialy psychosomatické. „Asi mu dochází, že už jim lidi krátí metr,“ dodal Schneider.
Reagoval také na slova novináře Michala Půra, který spolupracuje s prezidentskou kanceláří a nedávno prohlásil, že Západ na Ukrajině prohrál. „Ta věc je nesporná už od začátku, že to takhle muselo dopadnout. Rusko na tom v zásadě bylo stejně jako Izrael, oni byli donuceni reagovat a měli na výběr ze dvou špatných řešení. Reagovat nebo nereagovat. Rusové v roce 1941 nereagovali, nechali se napadnout a stálo je to mnoho desítek milionů mrtvých. Takže teď reagovali. Není možné zapomínat na 50 upálených Rusů v roce 2014, na tisíce zabitých na Donbase, není možné zapomenout na ukrajinské biolaboratoře nebo na to, že v Záporožské elektrárně mohla být vyvíjena atomová bomba, protože tam nalezli 30 kg plutonia,“ vypočítal Schneider, jakým hrozbám Rusové čelili.
„Rusko nemělo nikdy v úmyslu obsadit celou Ukrajinu, šlo jim o tuto část, kterou nyní mají, a určitě se nechystají dále do Evropy. To je jen taková goebblesovská propaganda,“ dodal bezpečnostní analytik. Půrova slova bere také jako pomalé otáčení provládních novinářů, kteří si uvědomují, že vítr už fouká jiným směrem.
„To, že provládní novináři pomalu obracejí a připouštějí, že válka na Ukrajině neskončí vítězstvím Ukrajiny, je podle Schneidera ukázka, že se vítr obrací a všem dochází, co se ve skutečnosti děje, a je jim už trapné opakovat tu bezduchou propagandu, jak to činili dříve. Jsou jako korouhvička, která se radši nyní otočí o čtvrtotáčku, aby se potom nemuseli trapně otáčet o půlotáčku,“ dodal Schneider.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
Miloš Černík 1
