Celkem 364 zákonodárců hlasovalo pro nedůvěru vládě, zatímco 194 ji podpořilo. Bayrou podle očekávání podá demisi do rukou prezidenta Emmanuela Macrona v úterý ráno.
François Bayrou stál v čele francouzské vlády od 13. prosince loňského roku. Opozice ostře kritizovala jeho úsporný plán v hodnotě zhruba 44 miliard eur, který počítal například se zmrazením růstu veřejných výdajů.
Prezident Emmanuel Macron se už před pádem vlády scházel s politiky a hledal náhradu za premiéra, kterou by měl oznámit v příštích dnech.
Macron však má omezené možnosti, jak Francii z této krize vyvést. Podle zpráv se přiklání k jmenování dalšího premiéra – pátého od ledna 2024 –, ale nový premiér by čelil stejnému neřešitelnému parlamentu. Stejně tak by tomu bylo i v případě technické vlády složené z úředníků.
Další předčasné volby se však jeví jako neatraktivní, protože by mohly snadno vést k dalšímu patovému stavu v parlamentu.
V extrémním scénáři by Macron mohl dokonce rezignovat, ale vzhledem k jeho minulým prohlášením je to velmi nepravděpodobné.
„Bayrou chtěl moment pravdy a myslím, že ho dostal,“ řekla Mathilde Panotová z krajně levicové strany Nepoddajná Francie (LFI).
Odchází veterán francouzské politiky, který už v roce 2007 míchal kartami v prezidentské volbě mezi Nicolasem Sarkozym a Segolene Royalovou. Dlouhou dobu byl jako předseda Svazu pro francouzskou demokracii lídrem parlamentního středu mezi gaulisty a levicovými socialisty, než se do tohoto prostoru vydal někdejší socialistický ministr Emmanuel Macron.
„Když se mu konečně povedlo stát se klíčovým mužem frncouzské politiky a premiérem, padl. Lidsky je mi ho líto," vyznal se Štěpán Kotrba, který vzpomínal, jak s ním dělal rozhovor při jeho návštěvě Prahy v roce 2006.
Předseda LFI Jean-Luc Mélenchon říká, že pozornost by se nyní měla soustředit na prezidenta Emmanuela Macrona.
A zatímco Macron říká, že jeho dalším krokem bude jmenování nového premiéra, radikální vůdce LFI věří, že „i on musí odejít“.
Dvě další levicové strany, Zelení a Socialisté, věří, že je na řadě, aby vedly zemi. Marine Tondelierová ze Zelených vyzvala Macrona, aby před jmenováním příštího premiéra vyslechl levicové lídry.
Marine Le Penová, jejíž krajně pravicová strana Národní shromáždění vede v průzkumech veřejného mínění, se však domnívá, že by měl místo toho vyhlásit parlamentní volby.
Rozpuštění parlamentu není „rozmar“, říká, „je to institucionální páka, která má prolomit patovou situaci a umožnit fungování demokracie“.
Francie tak čelí prohlubující se politické krizi. Veřejný dluh loni přesáhl 113,9 procenta HDP, a to i přesto, že pravidla Evropské unie povolují maximálně 60 procent. Řadí se tak mezi nejvyšší v Evropské unii. Pokud nepřijme škrty, hrozí zemi dluhová krize řeckého stylu. Zároveň se nepodařilo zkrotit ani rozpočtový deficit, který místo povolených tří procent dosáhl 5,8 procenta HDP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by prezident Emmanuel Macron v důsledku současné krize ve Francii rezignovat?
autor: Natálie Brožovská
