Kulturní soutěže mají sloužit jako prostor pro dialog a setkávání, nikoli jako nástroj politických bojkotů. Výjimku z tohoto pravidla lze nalézt v případě totalitních a autoritářských režimu, které kulturu (a sport) využívají programově k propagandistickým účelům.
Izrael je však dlouhodobě pevně zakotvený v hodnotách parlamentní demokracie, právního státu a ochrany občanských svobod. V kontextu Blízkého východu představuje Izrael stabilní demokratickou strukturu, která je kulturně i historicky propojena s evropským prostorem a se Západem vůbec. Dědictví judaismu zásadně formovalo hodnoty naší společnosti, zejména prostřednictvím křesťanství coby syntézy antické a právě židovské tradice.
Odstupování od mezinárodních kulturních akcí kvůli účasti takové země tedy vytváří prostor pro nesmyslné odcizení. Důvodem k odstoupení ze soutěže má být izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kde Izrael vedl dva roky válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky cílené na civilní obyvatelstvo jsou však nepřijatelným porušením základních principů mezinárodního práva i elementární lidskosti. Každý stát, tedy i Stát Izrael, má právo se bránit vůči ozbrojeným skupinám, které ohrožují jeho obyvatele a útočí na civilní infrastrukturu - bez toho, aby v té souvislosti byl vystaven snahám jej za tuto sebeobranu trestat prostřednictvím bojkotů.
Právo státu na sebeobranu je zakotveno v mezinárodním právu a tvoří základní předpoklad jeho suverenity. Stát, který čelí útoku na své občany, musí mít možnost přijmout opatření, jež povedou k zajištění bezpečnosti jeho obyvatel. Reakce státu na útoky je legitimní, pokud směřuje k ochraně civilistů a obnovení bezpečnosti. To vše lze o Státu Izrael pravdivě prohlásit. Teroristické strategie založené na únosech, masakrech a zastrašování civilistů je naopak nutné jednoznačně odmítnout.
Věříme, že kulturní prostor by měl zůstávat co nejvíce otevřený a že dialog je vždy lepší cestou než izolace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV





