„Denně můžeme vidět na obrazovkách pouliční boje a demonstrace s převažujícími mladými tvářemi. Můžeme se jen ptát: Zasáhnou? – tedy pořádkové síly. Nezasáhnou? Tři mrtví z ‚přemíry adrenalinu‘, stovky zadržených a slibovaná pomoc ze strany Západu, tak lze situaci charakterizovat. Jen té krve je málo a ještě ani nejde o krev z policejních projektilů. Kdy už konečně někoho běloruská policie či armáda zastřelí, kdy střet s pořádkovými silami se vyvine v řež, kdy mrtvých či zraněných budou desítky či stovky? Pak tu konečně bude další ‚barevná revoluce‘, která Bělorusko ‚otevře světu‘,“ vyložil svůj pohled na situaci v Bělorusku Kojzar.

Autor má za to, že v ulicích běloruských měst schází krev, a proto také EU mluví o situaci v Bělorusku velmi zdrženlivě. Volá jenom, že si demonstranti zaslouží podporu demokratických zemí, což podle Kojzara znamená, že se Bělorusové mají se Západem podělit o své surovinové bohatství a platit za zdravotní péči tak, jak je to zvykem na Západě.