Pajcneme neziskovky, oznámila vláda Andreje Babiše. Člověk v tísní už začal naříkat

08.08.2018 9:05

Babišova vláda se snaží šetřit, tentokrát na neziskových organizacích. Ministryně financí, Alena Schillerová by chtěla uspořit zhruba tři z necelých čtrnácti miliard, které z rozpočtu neziskovým organizacím dorazí. Andrej Babiš se vyjádřil, zda všechny analýzy a náklady v neziskovkách mají smysl. Zprávu přinesla Česká televize. A z Člověka v tísni už se ozvalo, že z neziskovek dělají veřejného nepřítele.

Pajcneme neziskovky, oznámila vláda Andreje Babiše. Člověk v tísní už začal naříkat
Foto: clovekvtisni.cz
Popisek: Člověk v tísni - logo

Výdaje na neziskové organizace podle ČT byly v minulém roce 13 a půl miliardy korun. Alena Schillerová pro ČT řekla: „Já si myslím, že je obrovský prostor například ušetřit za provoz těch jednotlivých neziskových organizací. Já budu ráda, když to budou tři miliardy...“ Obrátila se na své kolegy ve vládě, aby prověřili, kde by se dalo ušetřit. Mají prý zrevidovat nutnost čerpání těchto dotačních programů. Nejvíce peněz jde do neziskového sektoru přes ministerstva školství a práce a sociálních věcí. O škrtech vláda rozhodne v září, když bude schvalovat rozpočet na rok 2019.

Dotace neziskovým organizacím podle ČT

Anketa

Chcete, aby Jiří Paroubek zasedl v Senátu?

44%
56%
hlasovalo: 8795 lidí

Peníze nedostala letos například nezisková organizace Forum 50 %, která se zabývá rovným zastoupením žen a mužů v politice. Podle informací ČT vyplatí podobným organizacím vláda 7 milionů korun ročně. Tato částka by se mohla ještě snížit. Andrej Babiš prohlásil: „Vlastně se zamyslí, jestli všechny ty analýzy a všechny ty náklady, které do toho dáváme, mají smysl.“

Ministři prý ale se škrty nesouhlasí. Jana Maláčová uvedla: „Když tyto veřejné služby zajišťují neziskové organizace, tak jsou mnohem levnější, než když to vykonává stát nebo soukromý sektor.“ Robert Plaga zase vysvětlil, že podstatná část dotací, které jdou přes jeho ministerstvo, jsou dotace sportovní. Opozice je údajně s návrhem spokojená. ČT hovořila například s Janem Skopečkem z ODS nebo Vojtěchem Filipem z KSČM. Skopeček tvrdil, že neziskový sektor je pro některé pracovníky v něm velice ziskový. Filip uvedl, že by bylo možné snížit dotace až na polovinu. Olga Richterová z Pirátů naopak tvrdí, že není možné škrtat plošně, když nevíme, jaké funkce tyto dotace plní. Výjimky ze škrtů jsou prý už známé. Organizace, které pomáhají handicapovaným, starším či sociálně slabým lidem, by si neměly pohoršit. Andrej Babiš prý nechce škrtat ani výdaje na sport.

S auditem souhlasí například ředitel neziskové organizace Evropské hodnoty Radko Hokovský. I jeho organizace dostává příspěvek od státu, ale domnívá se, že některé organizace hospodaří netransparentně. Uvedl, že je mnoho druhů neziskovek, některé se zabývají sociálními problémy, jiné politikou, jiné jsou mezinárodní a působí např. v Africe. „Jsou neziskovky, které jsou politické a prosazují politické zájmy. Je potřeba tlačit na ně, aby byly transparentní,“ řekl pro ČT.

Celá reportáž ZDE

Proti plánu se už ozvala nezisková organizace Člověk v tísni. Na facebookovém profilu této organizace se můžeme dočíst, že:
„Demokracie je tak silná, jak silná je její občanská společnost, nezájem obyvatel o veřejné dění nechává volnou cestu k totalitě.
Z neziskovek se pro část politiků a veřejnosti stává veřejný nepřítel. Tady nejde o audit financí, nám se tu střídá jedna kontrola za druhou a nemáme, co skrývat. Jde o ten lidový hněv a neznalost, kterou někteří politici aktivně využívají.
Je to snadný terč. Neziskovky se moc bránit neumí, ani na to nemají čas. Předně se totiž věnují své práci, pomoci nejpotřebnějším, lidem na okraji společnosti, nad kterými si leckdo uplivne: bezdomovcům, narkomanům, předluženým lidem, lidem psychicky nemocným, hendikepovaným, umírajícím, doma i v cizině…
Další útok je veden na organizace, které vyjadřují názor, který se někomu nelíbí, souhrnně se jim říká „politické neziskovky“. Ale copak není aktivní angažmá, zájem o veřejné dění, svoboda sdružování a svoboda slova základem občanské společnosti?
Lidé, kteří se sdružují v různých spolcích, think-tancích, dobročinných organizacích není lhostejný okolní svět a považují za morální povinnost angažovat se ve věcech veřejných kontinuálně, nikoliv jenom jednou za několik let vhozením hlasovacího lístku do volební urny a dále se nezajímat o to, co a jak zvolení zástupci lidu dělají a jak stát spravují. Rozumíme tomu, že části politického spektra se taková pozornost nehodí a chtěla by jednat ve svém zájmu a pro svůj prospěch bez pozornosti médií a občanské společnosti.
V zájmu Česka se to ale nesmí stát. Sdílejte, pokud si to myslíte také.

Ozvala se i mediální koordinátorka Člověka v tísni, Adriana Černá. Ta na Twitteru uvedla toto: „Vypadá to, že známe téma letošních voleb: Likvidace neziskových organizací… Postaví se za sektor některá strana, nebo si přispěchají kopnout všichni, když se to už osvědčilo u uprchlíků?“

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…