Ministyně financí chce omezit příspěvky pro neziskové organizace. Ze zhruba třinácti miliard, které dostaly vloni, mají přijít o tři miliardy.
Představou premiéra Babiše je, že peníze, které nejdou na sport a kulturu, budou přezkoumány, zda jsou rozdělovány skutečně účelně.
Fotogalerie: - Tváře Krymu
Do studia ČT byl k okomentování pozván vozíčkář David Lukeš z neziskové organizace Centrum Paraple. „Tak jak se vám to poslouchá?“ ptal se jej moderátor. Lukeš vyjádřil naději, že jeho organizace by se to podle slov premiéra týkat nemělo. Jak ale dodal, Centrum Paraple každý rok musí čekat, kolik mu z veřejných prostředků bude přiděleno, a nikdy netuší dopředu, kolik to bude.
Moderátor doplnil přesnější čísla, ze kterých vyplynulo, že ze zmíněných třinácti miliard na neziskové organizace rozděluje téměř sedm na své dotační tituly ministerstvo školství, necelé čtyři miliardy ministerstvo práce a sociálních věcí a další resorty pak méně než tři čtvrtě miliardy.
Pak moderátor předčítal dotaz diváka jménem Franta, který vyjádřil názor, že mnoho neziskovek vzniklo pouze za účelem čerpání peněz, a proto je třeba „separace“.
Lukeš na to odpověděl, že revize výdajů má smysl vždy, ale politici by podle něj měli začít u sebe. „Ale stejně tak si myslím, že si revizi zaslouží i neziskový sektor. Myslím si, že spousta neziskovek je založených účelově,“ řekl. Obvykle se prý takové organizace vyrojí, když se vypíše nějaký zajímavý dotační titul.
Na druhou stranu ale zdůraznil, že jakákoliv selekce neziskovek na vhodné a nevhodné by byla popřením základních principů demokratické společnosti a ústavního sdružovacího práva. „A pokud se někdo nesdružuje podle práva, tak stát má právo takový spolek rozpustit,“ dodal.
Pak byly zmíněny částky, které neziskovému sektoru rozděluje přímo Úřad vlády. Celkem se jedná o necelých 173 milionů, nejvíce z toho jde na protidrogovou politiku. Na čtvrtém místě je se sedmi miliony „Podpora rovnosti žen a mužů“. Do této kolonky bylo schováno například i Sdružení pro integraci a migraci, které z těchto titulů dostává ročně přes tři čtvrtě milionu. Přes tři čtvrtě milionu dostává též brněnská neziskovka Nesehnutí, která pořádá každoroční soutěž o sexistické prasátečko. Ještě více, 876 tisíc, dostává na odstraňování nerovnosti mezi pohlavími organizace Slovo 21, která se zabývá podporou Romů a pořádá festival Kamoro.
Pak byl divákům puštěn výrok stínového ministra financí ODS Jana Skopečka, který kritizoval, že řada neziskovek má místo občanské spíše politickou či ideologickou agendu, a tu není důvod podporovat z peněz daňových poplatníků. Mezi oblastmi, kde by se v tomto směru dalo ušetřit, jmenoval oblast genderové rovnosti.
Do studia byla k reakci pozvána Helena Skalová z organizace Gender Studies. Moderátor jí s dramatickým výrazem znovu přečetl Skopečkova slova a zajímal se, jak se jí to poslouchá. Skalová rozhořčeně odmítla, že by Gender Studies byly politickou neziskovkou. „Právě naopak, smyslem neziskového sektoru je být opozicí politické reprezentaci,“ vzkázala. Dalším účelem je „dávat politice impulzy, co v té společnosti nefunguje“.
Pak poučila moderátora, že rovnost lidí je základní demokratický princip a že genderové neziskové organizace pomáhají konkrétním lidem. Třeba jejich organizace provozuje bezplatnou právní poradnu pro osoby, které se cítí z důvodu pohlaví diskriminované na trhu práce. „A pokud by měl lidem pomáhat úřad, tak by to bylo na dlouho a bylo by to mnohem dražší, než za kolik to uděláme my,“ ujistila.
Šest set tisíc, které její organizace dostává ze státního rozpočtu, tvoří zhruba dvacet procent jejích příjmů. Když se moderátor zajímal o strukturu výdajů, dostalo se mu odpovědi: „Většina peněz jde do lidí, kteří tu práci dělají. Platíme právničky, lektorky, nebo tedy i lektory, i když většina je žen.“
Pak zdůraznila, že jejich zaměstnanci jsou zhruba o čtvrtinu níže, než je průměrný plat v Praze.
Dalším hostem byl hejtman zlínského kraje Jiří Čunek, kterému moderátor hned na úvod přečetl názor diváka, že snaha seškrtávat peníze neziskovkám je vedena od „komunistů, SPD a Zemana“ a „zavání to východem“.
Hejtman připomněl, že činnost neziskovek dlouho nebyla pod dohledem a nějakou konstruktivní kontrolou. Také zdůraznil, že je množství neziskovek, například charity, které stát nutně potřebuje, protože mu pomáhají zabezpečovat jeho činnost. Vedle toho jsou ale neziskové organizace, jejichž zaměření je velmi pochybné.
Čunek na prvním místě jmenoval organizace, které se věnují „právním službám v oblasti životního prostředí“. Podle zlínského hejtmana v této organizaci dostane právní podporu jakýkoliv občan, který chce z nejrůznějších důvodů zastavit nějakou stavbu. „Třeba my tu máme křečka, ale těch druhů je po republice asi sedmnáct,“ popsal svou zkušenost. Důsledkem je, že se dnes úplně přestaly stavět silnice. A že stát na tuto činnost ještě přispívá je podle hejtmana neuvěřitelné.
Zmínil také, že řada těchto organizací dostává peníze současně z jiných zdrojů, a dokonce od jiných států.
„Stát by si měl vybírat organizace, které chce podporovat. A jestli chce podporovat organizace, které nakonec působí proti němu,“ pokračoval hejtman. Souhlasí s názorem paraplegika Lukeše, že se každý může sdružovat, jak chce, za jakýmkoliv účelem a garantuje mu to Ústava. „Ať si to dělají, ale za svoje peníze. A stát by měl velmi důsledně vážit, které z těch neziskových organizací mu přinášejí nějaký benefit anebo zastupují jeho službu,“ zdůraznil hejtman.
V oblasti lidských práv nebo genderové rovnosti jsou podle Čunka nepochybně neziskovky, které jsou důležité, ale docela určitě jsou v této oblasti i organizace, které jsou zbytné, a ty by stát podporovat neměl. Pak připomněl, že dnes máme nedostatek pracovních sil, zaměstnavatelé se předhánějí, kdo nabídne lidem více, a za těchto okolností otázku ohodnocení všech lidí, mužů i žen, do značné míry uspokojivě řeší trh.
„A místo toho si stát platí neziskovky, které nastolí nějaký problém, který v podstatě neexistuje, a pak ho řeší,“ popsal hejtman Čunek současný stav.
Má prý zkušenost, že sami postižení, například vozíčkáři, mu říkají, že příliš podpory, pokud je neadresná, je chyba. „Ti lidé si zvyknou sedět a nechodit do práce,“ varoval se zdviženým prstem.
Moderátor mu pak nadhodil, že například ženy jako znevýhodněná skupina nějakou podporu potřebují. „Já jsem přesvědčen, že ženy jako znevýhodněná skupina nejsou, protože někdy se za nevýhodu žen považuje jejich poslání,“ opáčil hejtman, což ve studiu sedící neziskovkářka doprovodila kyselým obličejem.
„Tyto organizace, které vedou až k matení přirozenosti života, ty určitě nepotřebujeme,“ uzavřel hejtman.
„To znevýhodnění žen ve společnosti je prostě realitou,“ opáčila Skalová s tím, že hejtmanu Čunkovi pošle výzkumy, které její neziskovka ve spolupráci s ekonomy udělala.
Po jejím výkladu, v čem ženy čelí nerovnosti, se moderátor Drahoňovský ptal hejtmana Čunka, proč vrtí hlavou. Čunek trval na tom, že dnes je takový nedostatek pracovníků, že si firmy nemohou dovolit ženy diskriminovat. „Trvám na tom, že žena, pokud skutečně chce pracovat, a ne se jenom vymlouvat, tak může přejít na jiné pracoviště. V České republice dnes chybí lidé všude,“ připomněl. Takže tento problém je podle něj zástupný a neziskové organizace si do značné míry samy vytvářejí svou agendu. „Je to popírání přirozenosti života. A víra, že se všechno vyřeší nějakým nařízením,“ dodal.
Připomněl pokusy garantovat ženám dokonce určité zastoupení na politických kandidátkách. Moderátor mu namítl, že tento návrh nakonec neprošel. Podle Čunka je ale podstatné, že to vůbec někdo chtěl prosazovat. „Někde to vzniklo, někdo s tím přišel a já si myslím, že je to úplný nesmysl,“ skončil.
Čunek ve svém vystoupení také zmínil bílého muže jako ohroženou skupinu. Moderátor Drahoňovský se poté ptal neziskovkářky Skalové, co na tento „narativ, který v poslední době často slyšíme“, říká. Skalová ho odmítla se slovy, že „z mého úhlu pohledu to nekoresponduje s realitou“. Realitou je podle ní to, že znevýhodněné jsou ženy. „V práci jsou znevýhodněné ženy. Obětí domácího násilí jsou ženy. Oběti sexuálního násilí jsou v drtivé většině ženy,“ rozjela kanonádu.
Na dotaz, zda je nezbytné, aby jim práva zajišťovaly neziskové organizace, když to má primárně dělat stát, přišla od ředitelky odpověď: „Neziskové organizace jsou třetí pilíř demokratické společenosti. Prvním je firemní sektor, druhým je stát, třetím jsou neziskové organizace. Neziskové organizace mají svou specifickou roli, dokáží řešit problémy přímo a zdola. A vznikají v reakci na problémy, které už existují, reflektuje je vláda i mezinárodní společenství včetně OSN, a neziskové organizace pomáhají českému státu plnit závazky z mezinárodních dohod,“ vychrlila. A slovy, že smysl neziskových organizací je nezpochybnitelný, její výstup skončil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
