Slovenská vláda se rozhodla na žalobě proti plánu Evropské komise na povinné přerozdělení uprchlíků mezi členské země EU a kvóty napadne žalobou u soudu Evropské unie. ČR ale nikoliv. To však zřejmě roztrpčilo poslance z ODS Petra Bendla natolik, že když mu na jeho interpelaci premiér Bohuslav Sobotka dnes ve sněmovně odpovídal vpodstatě nijakým slovníkem, tak na Sobotku zaútočil:
„Čí jste premiér? Slovenska nebo České republiky? Vy se schováváte za soudní řízení nebo za rozhodnutí premiéra jiné země, když máte prokazatelnou informaci, o které tady mluvil ministr vnitra, že Česká republika byla sice přehlasována, ale zcela v rozporu s evropským právem. Vy se nechováte jako premiér České republiky, ale chováte se jako náměstek premiéra Slovenska!"
Bendl by prý očekával, že Sobotka bude hájit zájmy České republiky, a je evidentní, že se mu do toho z nějakých důvodů nechce. "Nechcete, přestože víte, že Česká republika byla poškozena, a vy jste její premiér!"
Sobotka totiž ve své odpovědi shrnul k uprchlickým kvótám jen to, kolik ČR bude muset přijmout uprchlíků - tedy 1500 imigrantů v rámci dobrovolných kvót a ve druhém případě, tedy v případě povinných kvót nebyl dle jeho slov prý názor ČR přijat a to ani přesto, že zástupci ČR na Radě ministrů vnitra hlasovali proti, společně se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.
"Ona samozřejmě celá ta diskuse (kolem kvót) se také týká ekonomické složky současné migrační vlny, protože část těchto lidí neprchá před válkou, ale využívá té velké migrační vlny k tomu, aby snáze mohli migrovat v rámci svých ekonomických důvodů. A tam už vůbec kvóty nedávají smysl v případě, že by tito lidé byli součástí azylového řízení, tam už vůbec nedává smyslu nějaká relokace," řekl dále mimo jiné Sobotka poslancům.
Podle něj ale diskuse kolem kvót ani v budoucnu nebude jednoduchá. To, co pokládá za důležité, ale je, abychom byli schopni v evropské debatě prosadit racionální přístup k řešení příčin migrační krize. "My ztrácíme i tady v České republice obrovské množství času debatou o kvótách, ale bohužel to se dělo i v uplynulých měsících na evropské úrovni, místo toho, aby se řešily příčiny, nikoliv následky toho obrovského migračního proudu, který tady je," zdůraznil.
Česká republika bude dle něj postupovat v příštích měsících tak, abychom si udrželi maximálně silný vyjednávací potenciál pro to, abychom buď vytvořili blokační menšinu proti zavedení permanentních kvót, anebo přesvědčili naše partnery v Evropské unii, že to není správná cesta tak, aby takovýto návrh na jednání ministrů vnitra předložen nebyl. "Odmítám, abychom slepě sledovali politiku Slovenska. Máme vlastní zahraniční politiku," uvedl předseda vlády.
Na výtku Bendla, že de facto není premiérem, ale jen jakousi pravou rukou premiéra Slovenska Roberta Fica pak Sobotka dodal: "Jaký by mělo smysl, abychom jednali způsobem, který nám znemožní komunikaci s dalšími členskými zeměmi prostě proto, že argumenty České republiky už nebudou poslouchány a nebudou brány vážně?"
Podle něj je ale klíčové to, co se později dohodne v rámci EU, což je trvalý přerozdělovací mechanismus. Ten by podle něj rozhodně schválen být neměl. "Na to musíme nasadit všechny síly, jednorázový mechanismus je něco, co odezní. Trvalý přerozdělovací mechanismus by tady zůstával dlouhé rok a byl by mimo pravomoc české vlády."
V Evropské unii totiž právě dnes probíhá další jednání o nynější migrační krizi. Ve čtvrtek byla totiž v Lucemburku na pořadu dne debata o trvalém mechanismu rozdělování uprchlíků. Podle ministra vnitra Milana Chovance, který se debaty zúčastnil, se ale konečné rozhodnutí odkládá. Unie chce prý nejdříve vyhodnotit, jak budou kvóty fungovat krátkodobě.
Chovanec informaci dnes v poledne zveřejnil na svém Twitteru jako příspěvek, v kterém popisuje výsledek jednání EU. "Rozhodnutí o tzv. permanentních kvótách pro členské státy se odkládá do doby, než bude vyhodnoceno fungování již schválených opatření," napsal zde.
Jaká bude budoucí ochrana vnějších hranic Evropské unie?
Hlavním bodem diskuse ministrů vnitra ale má být otázka budoucí ochrany vnějších hranic Evropské unie. Mimořádný summit EU v září totiž vyzval k posílení kontrol na hranicích a zlepšení pracovních podmínek odpovědných agentur jako je Frontex či Europol.
Diskuse se má vést také o budoucnosti evropské návratové politiky, tedy o zefektivnění vracení těch příchozích, kteří právo na útočiště v Evropské unii z různých důvodů nedostali. A mluvit se má také o návrhu Evropské komise na celounijní seznam bezpečných zemí. Na ministerské jednání večer naváže mezinárodní konference, která má řešit situaci na takzvané balkánské trase, skrze níž do schengenského prostoru proudí nejvíce běženců.
Co se týče Slovenska, tak tamní vláda se minulou středu shodla na žalobě proti plánu Evropské komise na povinné přerozdělení uprchlíků mezi členské země EU. Kvóty napadne žalobou u soudu Evropské unie. Podle slovenského premiéra Roberta Fica by měli konkrétní podobu žaloby do dvou měsíců připravit odborníci ministerstev vnitra a financí. O tom, jaké má žaloba vyhlídky na úspěch, ovšem Fico odmítl dopředu spekulovat. Neobává se ale, že by systém kvót mohl fungovat proti vůli Bratislavy. Prakticky podle něj totiž není vynutitelný.
Ministři vnitra států Evropské unie totiž před 14 dny v Bruselu většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení 120 tisíc uprchlíků. Proti byly kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Premiér Fico už následující den oznámil, že Bratislava proti rozhodnutí podá žalobu. Česko s kvótami sice nadále nesouhlasí, podle premiéra Sobotky se proti nim ale nebude bránit soudně. Praha by si prý takovým krokem výrazně ztížila vyjednávací pozici při dalších debatách o řešení migrační krize.
Do EU mezitím zamířily přes Maďarsko další tisíce migrantů, Němci zvažují tranzitní zóny přímo na hranicích.
Azyl, migranti, standarda...
Většina dotazů na premiéra se ale dnes nesla v duchu imigrační vlny. Tak třeba Jiří Zlatuška (ANO) zmínil, že ČR má negativní obraz ve světě, pokud odmítáme žádosti o azyl. Negace podle něj Česko vzbuzuje ve světě také tím, jak bezcitné zachází s běženci.
„Extrémní stránkou tohoto chování je nakládání s běženci v zařízeních pro zajištění cizinců, které - jak jsem měl možnost se osobně přesvědčit - vcelku zjevně naplňuje znaky, které jsou v rozporu, například s úmluvou Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, resp. konkrétně standardy CPT z roku 2004,“ řekl Zlatuška s tím, že to vše pak budí dojem, že jsme země, která se k cizincům z jiných zemí či víry staví zásadně nepřátelsky.
Sobotka na to zmínil, že Česká republika v žádném případě neklade překážky žadatelům o azyl.
„Když se podíváte na to množství žádostí o azyl, které byly podány v ČR v uplynulých letech, tak ve srovnání se zeměmi, jako je Polsko, Slovensko nebo Maďarsko, ve vztahu k počtu obyvatel patříme mezi země, kde je podáváno poměrně velké množství žádostí o azyl,“ uvedl Sobotka. Zdůraznil ale k tomu, že ty žádosti o azyl nejsou podávány zcela v přesné vazbě na současné migrační proudy, které míří do Evropské unie.
„Žádosti o azyl, když se podívám na strukturu, tak jak byly v ČR podány, tak zatím stále největší skupinu žadatelů o azyl tvoří občané Ukrajiny, na druhém místě jsou to občané Sýrie a aktuálně v letošním roce na třetím místě jsou to občané Kuby a já si nejsem vědom toho, že by kdokoli kritizoval ČR za to, že by kladla překážky žadatelům o azyl,“ dodal k první části dotazu Zlatušky předseda vlády.
Prý si ale rozhodně nemyslí, že by někdo označoval Českou republiku jako za zemi, která by byla obecně nepřátelská vůči cizincům.
„V naší zemi žijí přes čtyři procenta cizinců, čili více než čtyři procenta naší populace jsou cizinci. Opět máme mnohem větší procento cizinců, než má třeba Slovensko nebo některé další země ve střední Evropě....A nemyslím si, že by naše země byla známa v zahraničí jako stát, kde dochází ke konfliktům mezi majoritní populací a těmito národnostními menšinami,“ zmínil pak ještě Sobotka.
Někteří poslanci se ale premiéra tázali také na ztracenou prezidentskou standartu, která se téměř tři týdny nachází neznámo kde. Skupina Ztohoven totiž na Pražském hradě vyměnila standartu za velké rudé trenky a to jako protest proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Dotazy na standartu měli například Jan Zahradníček (ODS) anebo René Číp z KSČM.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
