Na Ukrajině bylo od začátku války zahájeno přibližně 290 000 trestních řízení proti vojákům, kteří opustili svá stanoviště a pravděpodobně se ještě navíc jedná o podhodnocené číslo, kdy se mnozí armádní velitelé vyhýbají nahlašování dezercí ze strachu z toho, že by byly reflektovány jako jejich osobní selhání ve velení, uvádí německý deník Berliner Zeitung. Přibližně 60 000 případů je přímo klasifikováno jako dezertérství, zbytek jako neoprávněné opuštění jednotky (AWOL).

Ukrajinská vláda se pokusila situaci řešit kombinací „cukru a biče“, když nejprve nabídla amnestii pro případy dezertérství, která měla vojáky přemluvit k návratu do svých jednotek. Vrátilo se ale jen okolo 29 000 vojáků, a tak přišel na řadu bič, kdy nyní ukrajinská vláda připravuje přísnější tresty pro neoprávněné opuštění jednotky.

Armádní velitelé ovšem upozorňují, že příčiny dezerce vojáků jsou hlubší. Patří mezi ně vyčerpání, nedostatečný výcvik, nejasné služební doby, deziluze, nedostatek zásob, nízké platy, korupce nebo ztráta důvěry v nadřízené a jejich „riskantní rozkazy“.

Podobné problémy provázejí i nucenou mobilizaci. Mnozí nováčci bez výcviku před vstupem na frontu utíkají a dezertují. Často na protest proti nekončící vojenské službě bez jasného termínu návratu.

Situace vyvolává rostoucí napětí, kdy vznikají společenská hnutí požadující spravedlivější rozložení břemena války. Například sdružení manželek a matek vojáků s názvem Jasné délky služby požaduje návrat vojáků domů.