Opět jsme oslavili výročí 17. listopadu. V jakém stavu je naše demokracie a do jaké míry jsme se za poslední dobu přiblížili či nepřiblížili k tomu, o čem jsme snili po roce 1990? Někteří vidí ohrožení demokracie v Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Sám Andrej Babiš tvrdí, že právě on chce realizovat to, o čem jsme tenkrát snili: Fungující ekonomika, úspěšné rodinné firmy, infrastruktura, fungující státní správa… Co je spíše pravda?

Pravda je samozřejmě to, že Zeman i Babiš jsou ostudy. Ten první je naštěstí už tak nemohoucí, že i Morava ve druhém kole pochopí, že je čas říci táhni, a toho druhého... Toho musíme prostě přežít. Byly to jeho poslední vítězné volby, já už se těším na ty za čtyři roky, kdy půjde od válu, a jsem připraven jeho voličům, na rozdíl od voličů SPD, i odpouštět. Dodávám, že Miloš Jitrnice není ohrožením demokracie, je to jen ostuda. Andrej Babiš souběhem moci ekonomické, politické a mediální v kombinaci s mým aktuálním dočtením knihy Jaroslava Kmenty Boss Babiš představuje ohrožení demokracie nade vší pochybnost, a kdo to zpochybňuje, je u mě hlupák nejvyššího řádu. Vol si Babiše, fandi si Babišovi, ale pokud si přitom neuvědomuješ, že ten člověk není čistý a jeho úmysly nejsou už vůbec, pak jsi tupé hovado nehodné občanského průkazu. Pokud jsi si jeho vad vědom a nevadí ti a volíš ho, pak jsi jen tele, které je obětí sofistikované kampaně, a to nikomu vytýkat nelze. Nemůže se každý narodit bystrý jako pan Pavel Novotný. 

Babiš, který je v tuto chvíli nejsilnějším politikem, zmiňuje jen okrajově, v podstatě vůbec, v souvislosti se sny a realitou po roce 1989 Václava Havla. Akcentuje již zmíněné praktické, hmotně zaměřené záležitosti. Je to tak, že český národ se nyní již s prominutím „vyprdl“ na Václava Havla, jeho představy o lepším světě, o šíření globálního dobra…? A jde mu nyní o „babišovsky“ praktické zajištění fungování státu?